Podotýkám, že se jedná o stanovení jakýchsi politických mantinelů pro vyjednávače z Evropské komise, nikoliv o smlouvu samotnou, o které se stále vyjednává, a tato jednání zdaleka ještě nejsou u konce.
Hlavním výborem, tedy jakýmsi mluvčím Evropského parlamentu v této věci, je výbor INTA (Výbor pro mezinárodní obchod) a hlavním zpravodajem je německý sociální demokrat Bernd Lange. Chceme-li tedy nahlížet "pod pokličku", měli bychom seriózně hovořit i o tom, že každá z politických skupin chce do vyjednávání zahrnout přirozeně své vlastní dlouhodobé priority. U sociálních demokratů budou prostě jiné než třeba u liberálů. To, co vzejde jako stanovisko Evropského parlamentu, bude výsledkem politické dohody, kompromisu. Jak bude vypadat, není dáno nějakou objektivní, jedinou správnou pravdou, ale politickým rozhodnutím. Součástí celého vyjednávání je také taktika a schopnost konečného politického kompromisu.
Jsem členkou dvou výborů, které se ke smlouvě TTIP vyjadřují (mimochodem těch výborů, které se v Evropském parlamentu smlouvou seriózně zabývají, je hned 15). V každém z nich dopadlo hlasování zcela opačně. Ve výboru IMCO (Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů) prošlo stanovisko o TTIP, které zpracovávala kolegyně Dita Charanzová zastupující skupinu evropských liberálů, velmi těsně. Sociální demokraté na závěr hlasovali proti znění stanoviska, protože několik důležitých priorit sociálních demokratů neobsahovalo. Velká část našich pozměňujících návrhů přes vytvořenou hlasovací většinu evropských liberálů, lidovců a konzervativců neprošla. K mému zklamání nebyl například přijat ani můj pozměňující návrh, který požadoval posouzení, v jakých oblastech lze očekávat vznik pracovních míst a kde by mohlo naopak dojít k jejich úbytku a propouštění zaměstnanců. I my jako sociální demokraté jsme některé body návrhu podporovali, jiné ne. Takový je politický život.
Naproti tomu ve výboru TRAN (Výbor pro dopravu a cestovní ruch), kde stanovisko zpracovával nizozemský poslanec van de Camp ze skupiny evropských lidovců, byli sociální demokraté s pozměněným zněním stanoviska spokojeni a hlasovali pro jeho přijetí a byli to naopak lidovci, liberálové a konzervativci, kdo v závěrečném hlasování toto stanovisko potopili. Netroufnu si je ale proto označit za nepřátele přijetí smlouvy TTIP.
Asi jediné, co lze zatím z průběhu rámcových debat v Evropském parlamentu o připravované dohodě o TTIP vyvodit, je, že hlavním kamenem úrazu budou zejména arbitrážní řízení mezi investorem a státem (ISDS) ve stávající podobě a konkrétní řešení tzv. regulatorní spolupráce a demokratický dohled nad ní. Detaily vyjednané dohody budou tím, co nakonec rozhodne o jejím osudu.
Bohužel, nejen konspirační teorie odpůrců, ale i nekritické vyzdvihování výhod zastánců dělá dohodě TTIP medvědí službu. Místo poctivého vysvětlování výhod a sporných bodů občanům, což je, uznávám, poněkud náročnější postup, se pak nemůžeme divit, že se zvedá míra kontroverze a naopak se vytrácí racionální přístup, který by si jistě tak důležitý dokument zasloužil.