Řešení fenoménu potravinových podvodů přitom Evropa začala hledat teprve nedávno. Zatímco bezpečnost potravin je na vysoké úrovni, kontrola složení a kvality byla dosud spíše přehlížena. „Souhlasím s bývalým ministrem zemědělství Šebestou, který ve včerejších OVM prohlásil, že se Brusel, v tomto případě Evropská komise, pokud jde o kvalitu potravin, probral až ‚díky‘ skandálu s koňským masem. Kvalita potravin a podvody v potravinářském řetězci se tak staly konečně evropským politickým tématem hodným pozornosti,“ uvedla v reakci na včerejší Otázky Václava Moravce česká europoslankyně, Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), členka Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. K otevření diskuse o podvodech s potravinami podle europoslankyně bohužel přispěla i česká metanolová aféra, anebo polský skandál s posypovou solí v potravinách.
„Podvody s potravinami, které v roce 2012 dosáhly objemu 49 miliard euro, se od té doby zvýšily o dalších 60 %. Evropská legislativa přitom v současné době neumožňuje zejména proti přeshraničním podvodům efektivně bojovat,“ vysvětluje europoslankyně Sehnalová. Poslanci se shodli především na potřebě harmonizované definice potravinového podvodu, která dosud neexistuje.
Revizi by si podle Evropského parlamentu zasloužila i pravidla o označování potravin, která jsou nedostatečná. „Jedna třetina evropských spotřebitelů nedůvěřuje informacím, které jsou uvedeny na obalech výrobků. Pouze jeden zákazník z pěti si přitom vystačí s označením ‚vyrobeno v EU‘. V této souvislosti musí dojít k rozsáhlému přehodnocení stávajících předpisů o označování potravin, aby byla důvěra spotřebitelů opět obnovena,“ řekla poslankyně.
Potravinové podvody se podle zprávy nejčastěji vyskytují tam, kde je možnost vysokého finančního zisku a nízkého rizika dopadení. Na vině jsou i nedostatečné sankce, hospodářský pokles a tlak distribučního řetězce na výrobu co nejlevnějších produktů. Europoslanci proto chtějí, aby členské státy do budoucna uvalovaly na podvodníky takové sankce, které odpovídají dvojnásobku odhadované hospodářské výhody (zisku), o níž se podvodným jednáním usiluje. V případě opakovaného porušování předpisů by měla být společnosti odebrána registrace.
„Kvalita potravin se konečně stala politickým tématem nejen u nás, ale i v celé Evropě, na kterou jsme ale nemuseli v tomto ohledu čekat. Naše novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, o které se hovoří jako o úspěchu směrem ke zlepšení situace českých spotřebitelů, se mimo jiné zaměřuje na adaptaci evropského nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům z roku 2011. Tedy ne vše, co nám nařizuje Brusel, pochází od ďábla,“ uzavřela europoslankyně Sehnalová.
Evropská komise by na aktuální zprávu europoslanců měla reagovat ideálně představením návrhu nových, přísnějších, pravidel.
