Návrh tzv. Balíčku předpisů o technické způsobilosti vozidel, se kterým v polovině loňského roku přišla Evropská komise, však dozná během projednávání v Evropském parlamentu a v Radě řady změn, než bude jeho znění definitivně schváleno. Evropský parlament je nyní v poslední fázi projednávání tohoto návrhu, jehož smyslem je zvýšit bezpečnost na evropských silnicích, zlepšit výměnu informací mezi členskými státy a zajistit vysoký standard technického stavu vozidel v Evropě. Včera pravidlům navíc dala zelenou i Rada, za účasti českého ministra dopravy, Zbyňka Stanjury. Balíček se skládá ze tří částí: pravidelných technických prohlídek, silničních technických kontrol užitkových vozidel a registrace vozidel.

Česká poslankyně Evropského parlamentu a členka Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), je zpravodajkou části o silničních technických kontrolách užitkových vozidel. Co tento návrh bude pro dopravce znamenat? Níže jsou odpovědi na nejčastěji kladené dotazy. Zatím se ale nejedná o konečné znění, které, stejně jako ve všech ostatních případech, jej musí schválit ještě Evropský parlament.

Jaké největší novinky návrh obsahuje?

Hlavní novinkou je postupné zavedení systému výběru vozidel, která mají být podrobena silniční technické kontrole, podle tzv. rizikového profilu jejich provozovatelů. Tento systém, který má na evropské úrovni být zaveden nejdříve od roku 2018, má výrazně zefektivnit a zmodernizovat silniční technické kontroly v Evropě, protože častěji budou zastavováni ti provozovatelé, v jejichž vozovém parku bylo v průběhu pravidelných technických kontrol zjištěno nejvíce nedostatků. Ostatní, kteří svůj vozový park udržují dlouhodobě v pořádku, budou k silničním technickým kontrolám vybíráni méně často, což ale neznamená, že se jim vyhnou zcela. Na podobném principu je dnes založen například i systém výběru profesních řidičů užitkových vozidel pro silniční kontrolu tachografů, ujetých kilometrů a kontroly doby řízení a odpočinku. Každý členský stát tímto způsobem podle návrhu ročně zkontroluje minimálně 5 % na svém území registrovaných automobilů z kategorií užitkových vozidel nad 3,5 tuny (nákladních automobilů, přípojných vozidel a autobusů), která jsou provozována pro přepravu zboží a osob za komerčními účely. Každá technická kontrola bude mít ve všech členských státech stejný průběh, kontroloři projdou stejným výcvikem, protokol o ní bude v budoucnu standardizován a výsledky sdíleny napříč Evropskou unií.

Co je to výběr podle tzv. rizikového profilu?

Výběr podle tzv. rizikového profilu již několik let úspěšně funguje ve Velké Británii. Jedná se o moderní systém hodnocení rizika provozovatelů vozidel, který přináší do policejních kontrol na silnicích efektivitu, protože vozidla nejsou zastavována nahodile, ale podle předem daného klíče. Ti, kteří mají dlouhodobě vozidla ve svém vozovém parku ve špatném technickém stavu, jsou zastavováni častěji. Systém tak šetří čas i peníze nejen přepravcům, ale i na straně dopravní policie a příslušných orgánů. Ve Velké Británii se každý týden data ze silničních technických kontrol obnovují, čímž se mění i rizikový profil provozovatele. Celoevropský model má být založen na podobném principu. Systém hodnocení rizika bude vycházet především z počtu zjištěných nedostatků během pravidelných technických a silničních technických kontrol provozovatele. Tyto údaje se budou sdružovat v národním elektronickém registru, který spravuje vždy příslušný orgán každého členského státu. Sdílení těchto informací mezi členskými státy EU a společný přístup rovněž zamezí diskriminaci dopravců na základě země původu.

Je systém výběru podle rizikového profilu skutečně efektivní?

Efektivitu systému dobře ilustrují následující čísla. V letech 2009 až 2010 bylo v České republice na silnicích zkontrolováno více než 44 000 užitkových vozidel nad 3,5 tuny. Ve velmi špatném technickém stavu, tedy jako nezpůsobilé dalšího provozu, z toho bylo 790 vozidel, tj. 1,8 % všech kontrol. Ve Velké Británii, kde je systém výběru vozidel ke kontrole podle rizikového profilu již delší dobu zaveden, bylo ve stejném období zkontrolováno 154 600 vozidel, z čehož bylo podle stejného vzorce vyhodnoceno 30,6 % jako nezpůsobilé dalšího provozu. Tato vozidla musela být dopravena do nejbližší stanice STK na opravu a technickou kontrolu. Cílený výběr automobilů ke kontrole tedy z hlediska tohoto srovnání skutečně vede k vyššímu počtu odhalených problematických případů a zvyšuje efektivitu silniční kontroly.

Z jakých kritérií se bude skládat rizikový profil dopravce?

Rizikový profil dopravce se bude skládat, podobně jako ve Velké Británii, především z počtu zjištěných nedostatků při pravidelných technických a silničních technických kontrolách vozidel provozovatele, dále z četnosti těchto nedostatků, počtu pravidelných kontrol a dodržování lhůt pro návštěvu pravidelné technické kontroly. Rizikový profil tak bude mít individualizovaný charakter a s novými zjištěními se bude v čase měnit. Nejde tedy o statický systém, ale o pružnou metodu, jejímž cílem bude při výběru vozidla ke kontrole skutečně reflektovat aktuální stav vozového parku přepravní společnosti. Zavedeny budou tři stupně rizikového profilu: vysoké riziko, střední riziko a nízké riziko. Údaje pro vyhodnocení budou pocházet primárně z pravidelných technických kontrol, doplňkově ze silničních technických kontrol. K aktuálnímu stavu svého rizikového profilu bude mít dopravce přístup on-line, včetně informace o zjištěných nedostatcích na konkrétních vozidlech. V konečném důsledku tak bude mít dopravce velmi konkrétní představu a přehled o technickém stavu svého vozového parku v elektronické podobě. Bude-li chtít své rizikové „skóre“ vylepšit, může nechat příslušné vozidlo podrobit dobrovolné technické prohlídce. Výsledky této kontroly rovněž ovlivní jeho rizikový profil.

Co tato změna přinese přepravním společnostem?

Především právní jistotu, spravedlivou hospodářskou soutěž a zajištěnou efektivitu technických kontrol. Nový systém navíc ušetří čas i peníze nejen přepravcům, ale i dopravní policii a odpovědným dozorčím orgánům. Díky elektronickému sdílení informací se zamezí diskriminaci společností na základě země původu. V neposlední řadě bude mít provozovatel maximální přehled o stavu svého vozového parku on-line, včetně informací o zjištěných nedostatcích. Kdykoli bude moci své „skóre“ v rámci rizikového profilu zlepšit, protože nepůjde o statický systém, ale o pružnou metodu vybírání na základě aktuálního technického stavu jeho vozového parku. Přepravním společnostem změna dále přinese snížení administrativní zátěže a díky dostupným informacím o stavu vozového parku i příležitost pro budování značky kvality svých služeb.

Jaké jsou přínosy v oblasti zvýšení bezpečnosti silničního provozu?

Systém je budován především proto, aby zvýšil bezpečnost na evropských silnicích, eliminoval počet dopravních nehod v důsledku špatného technického stavu vozidel a celkově pomohl Evropské unii přiblížit se cíli snížení ročního počtu tragických dopravních nehod do roku 2020 o polovinu. Evropská komise si od systému slibuje snížení počtu úmrtí na silnicích v důsledku nehod zapříčiněných špatným technickým stavem vozidel o 1100 v EU ročně.

Nebude mít Česká republika problém splnit 5 % podíl zkontrolovaných vozidel?

Nebude, Česká republika již nyní splňuje minimální hranici 5 % silničních technických kontrol ročně. Dle dat z Centrálního registru vozidel ČR bylo v prvním pololetí roku 2012 v ČR registrováno na 400 000 užitkových vozidel nad 3,5 tuny, tj. nákladní automobily, autobusy a přípojná vozidla. Každoročně se v ČR zkontroluje průměrně více než 22 000 užitkových vozidel nad 3,5tuny (dle dat ze souhrnných Zpráv o provádění směrnice 2000/30/ES o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných ve Společenství za léta 2007-2008 a 2009-2010), což je v průměru 5,5 % kontrol ročně.

Kdy bude systém plně funkční?

Po vstupu nařízení v platnost bude mít dopravní policie a dozorčí orgány členských států tři roky na sběr dat z pravidelných a silničních technických kontrol. Z těchto dat se postupně bude utvářet rizikový profil přepravních společností. Silniční kontroly podle rizikového profilu by měly být zahájeny nejdříve od roku 2018.