Poslanci Evropského parlamentu dnes proto na plenárním zasedání ve Štrasburku odhlasovali usnesení, které upozorňuje na potřebu zvýšení počtu kvalifikovaných a profesionálních tlumočníků znakového jazyka a zlepšení jejich pracovních podmínek. Shodli se, že členské státy by měly například přiznat tlumočníkům znakového jazyka stejný status, jaký mají tlumočníci mluveného jazyka, a podporovat vzdělávání tlumočníků.
„Například v České republice pracuje pouze necelá stovka tlumočníků znakového jazyka. Na jednoho tlumočníka tedy připadá zhruba 140 klientů. I když tuto službu neslyšícím přiznává zákon, v praxi je obtížně dostupná,“ upozornila poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová.
V mnoha státech Unie také chybí jasná pravidla, v jakých situacích mají neslyšící na tlumočení nárok nebo to, kdo službu platí. I když jsou tlumočníci znakových jazyků plně srovnatelní s tlumočníky jakéhokoliv cizího jazyka, řada států jejich profesi neuznává a neexistují ani dostatečné standardy pro jejich formální výuku.
„Na důležitost podpory znakových jazyků upozornila v Evropském parlamentu také říjnová konference „Mnohojazyčnost a rovná práva v EU“, na niž jsem pozvala delegaci zástupců českých organizací sluchově postižených. Právě nedostatek tlumočníků znakových jazyků a překážky při oficiálním uznávání těchto jazyků patřily mezi nejčastější problémy, které na konferenci řečníci zmiňovali,“ doplnila Olga Sehnalová, která je místopředsedkyní místopředsedkyně parlamentní meziskupiny pro práva osob s postižením.