Osobní vzpomínka mladého lékaře Liberecké nemocnice Přemysla Sobotky:

Jednadvacátý srpen 1968 jsem zažil jako mladičký chirurg s třítýdenní praxí. Nastoupil jsem do Liberecké nemocnice a po třech týdnech zaučování se mi změnil svět a já prošel válečnou chirurgií. Na oddělení nám po prvních nočních zprávách o okupaci začali vozit raněné, postřelené lidi. A já zažíval na vlastní kůži to, čemu jsme nikdo z nás, když jsme se o válečné chirurgii učili na fakultě, nevěřil. Skutečnou válku.
 
V Liberci bylo nejvíc civilních obětí z prvních okupačních dnů a my v nemocnici to zažívali na vlastní kůži.
 
Nikdy na to nezapomenu.