Osobní vzpomínka mladého lékaře Liberecké nemocnice Přemysla Sobotky:
Jednadvacátý srpen 1968 jsem zažil jako mladičký chirurg s třítýdenní
praxí. Nastoupil jsem do Liberecké nemocnice a po třech týdnech
zaučování se mi změnil svět a já prošel válečnou chirurgií. Na oddělení
nám po prvních nočních zprávách o okupaci začali vozit raněné,
postřelené lidi. A já zažíval na vlastní kůži to, čemu jsme nikdo z nás,
když jsme se o válečné chirurgii učili na fakultě, nevěřil. Skutečnou
válku.
V Liberci bylo nejvíc civilních obětí z prvních okupačních dnů a my v nemocnici to zažívali na vlastní kůži.
Nikdy na to nezapomenu.