Vážené dámy a pánové,

jsem velice rád, že mohu v historických prostorách Senátu Parlamentu České republiky uvítat účastníky mezinárodní konference „Rodina v době nesvobody“, která se koná v rámci IX. ročníku mezinárodního festivalu proti totalitě, zlu a násilí, pro paměť národa Mene Tekel.

Velice si cením výběru tématu této konference. Jsem přesvědčen, že právě rozklad rodiny, jako základního stavebního článku fungující demokratické společnosti, patří k jedněm z největších zločinů komunistické totality v naší zemi. Právem s odporem vzpomínáme na komunistické zločiny, na popravy osobností, jakými byly generál Heliodor Píka a poslankyně dr. Milada Horáková. Nesmíme však zapomínat na devastaci rodinných vazeb a roli rodiny pro společnost. Například několika generacím českých školáků byl dáván za vzor sovětský pionýr Pavlík Morozov, který v době hladomoru udal sovětským orgánům své rodiče za zásoby potravin v době hladomoru. Jeho rodiče sledovali jediný cíl – zachránit životy dětí. A tak se postupně měnil žebříček hodnot a komunistická propaganda ničila vztahy v rodině, mezi lidmi, vlastně v celé společnosti.

Všichni si dobře pamatujeme dobu, kdy základní rodinnou poučkou byla věta: „Nesmíš nikde říkat to, co se povídá doma!“ To vytvářelo dlouhodobé základy k lhaní, přetvářce, společenské pasivitě a mnoha dalších negativním projevům, které bohužel s námi zůstaly až do dnešních dní. Jedním z nich byla i přežívající představa, že výchovu a vzdělávání našich dětí má plně převzít školství. Pasivní přenášení této odpovědnosti se udržuje ve značné části našich rodin dodnes, i když víme, že základ výchovy je naopak v rodině.

Čtyřicet let tohoto zrůdného společenského systému - a nesmíme přitom zapomínat ani na předchozích 6 let okupace - nás poznamenalo natolik, že si s tím mnoho lidí neví rady ani po pětadvaceti letech svobody a demokracie. Nesmíme opakovat chyby minulosti. Jsme tím povinováni nejen sobě, ale hlavně dalším generacím. Jsem proto rád, že si dnešní konference vybrala toto téma, které nesmíme podceňovat ani v demokratických poměrech, kde občas ve svém přehnaném liberalismu, významnou roli rodiny podceňujeme či dokonce ignorujeme.

Rodina je totiž nezastupitelná v uchovávání hodnot pro budoucí generace. Toho si byly vědomi i oba totalitní režimy dvacátého století. Proto pro ně bylo důležité rozbíjet a ničit rodinné vazby. Dnes žijeme v demokratických poměrech a nikdo nás zdánlivě neohrožuje. Paradoxně nebo možná právě proto, je nutné význam rodiny připomínat, s důrazem na její roli v době nesvobody. Hodnoty naší civilizace neohrožují jen vnější nepřátelé, ale i naše lhostejnost a pasivita.

Jsem rád, že vy, kteří jste se tu dnes sešli, pasivní a lhostejní nejste.

Za to vám děkuji.
MUDr. Přemysl Sobotka
1. místopředseda Senátu PČR