Dobré odpoledne, vážená paní ministryně, nebo vážené paní ministryně, vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové. Já navážu na paní ministryni. Dříve bylo podle mě i logickým zvykem, že začíná se svým vystoupením zástupce navrhovatelů, aby pak gesční ministr, nebo zástupce vlády, mohl reagovat na podněty navrhovatelů, ale nebráním se i tomuto modelu.
Chci v prvé řadě poděkovat vám, kolegyně, kolegové, kteří jste podpořili zařazení tohoto bodu na program jednání pléna Poslanecké sněmovny, čímž podle mého názoru dokazujete, že si uvědomujete problém, který ve financování sociálních služeb v tomto roce nastal. Děkuji vám za to a doufám, že ta diskuze, která tady dnes odpoledne proběhne, přispěje k urychlenému řešení financování na letošní rok. A ambicí je otevřít i systémové změny, protože problémy s financováním sociálních služeb mají i systémový ráz a je potřeba se o něm bavit, je potřeba o něm hovořit.
Už jsem tady zmiňoval, když jsme chtěli zařadit tento bod, že je potřeba se vrátit ne moc daleko zpátky a je to v podstatě do prosince minulého roku, kdy jsme tady schvalovali rozpočet na tento rok. A byla tady poměrně bouřlivá diskuze právě o částce, kterou je potřeba alokovat na dotace pro provoz sociálních služeb. Padaly zde pozměňovací návrhy z dílny KDU-ČSL, Pirátů, ODS na dofinancování 800 nebo 900 milionů korun. Bohužel ani vláda ani vládní koalice na tento návrh nepřistoupily.
My jsme už tenkrát avizovali, že nastane problém, že ty propočty, které mělo v té době Ministerstvo práce a sociálních věcí - a tady je potřeba říci, že ty propočty zpočátku, někdy v době pracovního jednání s poskytovateli v září loňského roku, byly podobné těm našim. To znamená, že tam se ukazovalo, že bude deficit ve financování. Tenkrát se hovořilo někde o částce jedné miliardy korun.
Nicméně vláda nakonec se dohodla, vládní koalice, že ten problém necítí. Bylo dofinancováno pouze 200 milionů korun a co nastalo. Nastala situace, kterou jsme avizovali - a já mohu říci za sebe, že mě to nijak netěší - že už v únoru tohoto roku začaly postupně chodit z krajů - a nejenom od poskytovatelů, ale i od krajů jako institucí - informace o tom, že schválená - a paní ministryně to tady opakovaně říkala i v odpovědi na moji interpelaci - rekordní alokace ve výši 15,7 miliardy korun, je nedostatečná.
Bavili jsme se o těch důvodech. Paní ministryně tady dneska zmiňovala řadu čísel. Říkala, že ta čísla si neodpovídají, že její čísla a čísla od poskytovatelů nejsou v korelaci. Ale možná je to také tím přístupem. Je to možná také tím, co kdo chce vidět. A já jsem přesvědčený o tom, že i když dneska ráno jste tady měli možnost od zástupců několika desítek poskytovatelů přebírat jejich apel, na kterém se dokázali napříč republikou shodnout - a to je potřeba si říci, že ne vždycky jsou tito poskytovatelé spolu v přátelských vztazích - jestliže tady je korelace se závěry sociální komise asociace krajů, která došla také k částce, která koreluje s částkou, kterou říkají poskytovatelé - tak jsem přesvědčený o tom, že je potřeba se bavit o tom, jak tu situaci budeme řešit.
Ta částka, která došla z jednotlivých krajů - a to jsou údaje od jednotlivých krajů, od samospráv a od krajských úřadů - se přiblížila částce 3,1 miliardy korun, které scházejí k dofinancování sociálních služeb. Zároveň ale po diskuzi jak sociální komise, tak asociace poskytovatelů, je zde stanovena částka, nebo se shodli všichni tito účastníci na tom, že je potřeba dofinancovat alespoň 2,1 miliardy korun, aby nedošlo k redukci poskytovaných služeb.
Paní ministryně tady zmiňovala některé další finanční částky, které byly alokovány, které Ministerstvo práce a sociálních věcí do sociálních služeb dává. Já to nechci zpochybňovat. Ale je potřeba si uvědomit, že skutečně fakt, že došlo k navýšení tarifních platů, že došlo k navýšení zvláštních příplatků a že na toto navýšení nebyla dána ze státního rozpočtu dostatečná alokace, ta je nezpochybnitelná. Poskytovatelé to mají propočítané a v tuto chvíli napříč republikou apelují na vládu s tím, že jejich finanční prostředky jim budou stačit na provoz do září tohoto roku.
To znamená, já se chci zeptat, jestli vláda má to srdce, že dopustí, aby došlo k redukci některých typů sociálních služeb v krajích na podzim tohoto roku. Je potřeba si uvědomit, že primárně, pokud budu poskytovatelem sociálních služeb, tak nebudu mít příliš mnoho řešení na stole. Pokud budu poskytovat pobytové i ambulantní složky a terénní služby, tak samozřejmě v prvé linii sáhnu na ty terénní a ambulantní služby. Co to bude znamenat v praxi? Odnesou to rodiny, které většinou 24 hodin pečují o svého blízkého. Pečují o něj velmi obětavě a samozřejmě využívají k tomu terénních sociálních služeb, protože často by to jinak nevydržely. Ale pokud nedojde k dofinancování sociálních služeb, tak tento druh péče bude v krajích omezen.
Co může nastat dále? Tou další alternativou pro poskytovatele sociálních služeb je omezit preventivní programy. To znamená omezit provoz občanských poraden, sociálně aktivizačních služeb a různého typu poradenství. Pokud si dnes připouštíme, a už jsme to tady opakovaně řešili, že máme dneska více než 800 tisíc lidí v dluhové pasti, tak já se ptám, kdo přebere odpovědnost za pomoc těmto osobám. Opět se ptám, jestli vláda a vládní koalice má to srdce tyto lidi vydělit a říci jim: bohužel, poslední čtvrtrok roku 2019 služby, které jste doposud využívali, funkční nebudou. Proto jsem rád, že ta diskuse tady dneska může proběhnout a já bych v rámci té diskuse chtěl požádat vládu o stanovisko, jak je připravena řešit tuto situaci. Paní ministryně řekla, že je připravena sednout za společný stůl s poskytovateli a se zástupci krajů. To samozřejmě oceňuji. Ale je potřeba vidět i ten časový horizont a také je potřeba vidět politické stanovisko vládní koalice, zda skutečně je připravena dofinancovat sociální služby ve výši 2,1 miliardy korun.
Také tady padly údaje o tom, že kraje se stále málo podílejí na financování sociálních služeb. Tady si dovolím s paní ministryní nesouhlasit. Obecně je doporučováno, že by se měly kraje podílet někde kolem dvaceti procent. Ta situace v některých krajích nedosahuje této částky. Nicméně není pravda, že by se všechny kraje podílely pouze deseti procenty. A na to ty statistické údaje existují. V mém mateřském kraji, Kraji Vysočina, kde mimo jiné schází na tento rok 220 milionů korun, a to patříme mezi nejmenší kraje, tak v mém mateřském kraji se pohybuje ta částka spolufinancování někde kolem 19 procent. Takže já nesouhlasím s tím, že by se kraje nepodílely.
A pak je potřeba se také podívat na další součásti, které jsou v souvislosti financování sociálních služeb. Sociální služby pak potřebují také materiálně technickou základnu. A my dobře víme, že ze strany státu se nedostává financí na investiční činnost. Opakovaně jsme tady řešili ten ISPROFIN na právě financování nových kapacit či rekonstrukcí. A víme, že ta alokace, která se tam pohybuje někde kolem půl miliardy, a letos je to významně méně, tak je několikanásobně menší než ty požadavky. Na Ministerstvo práce a sociálních věcí běžně bývají požadavky za více než dvě miliardy korun právě na rekonstrukce a nové kapacity v sociálních službách. A tuto činnost státu nahrazují kraje, které poměrně hojně investují do svých sociálních služeb právě v té investiční oblasti. Samozřejmě doposud to bylo velmi často za podpory evropských fondů. Ale je potřeba si uvědomit, že tato podpora už v této chvíli víceméně končí. To znamená, to je další aspekt, který je potřeba si uvědomit. A já nesouhlasím s tím, že by ta tíha toho dofinancování měla být pouze na krajích a obcích.
A pak je tady ještě jeden aspekt, o kterém je potřeba se zmínit, a to už se dostávám k těm dlouhodobým záměrům, a to je ta zdravotní složka sociálních služeb. My dobře víme, že sice v posledních letech, a to oceňuji, byly navýšeny platby na domácí zdravotní péči i na zdravotní a ošetřovatelskou péči v pobytových službách. Nicméně stále je to výrazně pod náklady, které tyto služby mají. A pokud nedojde k dofinancování i této složky, a to už je samozřejmě spíše na pana ministra zdravotnictví, tak reálně hrozí, že zdravotní sestry z těchto typů služeb odejdou, protože v tuto chvíli došlo přece jenom k navýšení v lůžkových zařízeních nemocničního typu, a to je samozřejmě dobře. Ale ty zdravotní sestry ze sociálních služeb budou utíkat. To znamená, to jsou další věci, které je potřeba v této souvislosti řešit. A to je můj další dotaz nebo námět směrem k vládě, jak je vláda připravena systémově řešit dlouhodobé problémy ve financování sociálních služeb. To znamená, směřuje to k novele zákona o sociálních službách, o které zde hovořila paní ministryně, a já pevně věřím, že s jejími obrysy budeme seznámeni v rámci jednání výboru pro sociální politiku. Ale týká se to také valorizace plateb právě za domácí zdravotní péči a za zdravotní péči v pobytových sociálních službách.
Takže na závěr mi dovolte apel směrem k vládě, aby nás vláda seznámila s jednoznačnými i časově ohraničenými kroky, které udělá k dofinancování sociálních služeb v roce 2019, a dále jaké má připravené systémové kroky k tomu, aby došlo ke změně financování sociálních služeb, nejlépe v modelu víceletého financování, což by měl být cíl, ke kterému bychom měli směřovat, jakým způsobem narovná deficit v platbách za zdravotní výkony a jakým způsobem bude dál bojovat proti personální decimaci, kterou v sociálních službách zažíváme. Znovu chci zopakovat, že my tady bojujeme samozřejmě za platy pracovníků v sociálních službách, protože víme, že si to zaslouží. Ale ta rovnice je úplně jednoznačná. Pokud nebudeme mít dobře zaplacené a motivované pracovníky v sociálních službách, odejdou nám. Dneska ty možnosti, kam odejít, mají. Pokud nebudeme mít pracovníky v sociálních službách, v prvé fázi nám zkolabují některé typy terénních a ambulantních služeb a v další fázi samozřejmě budeme mít problémy i v těch pobytových službách. Děkuji vám, kolegyně a kolegové, za pozornost a věřím, že se členové vlády i za Ministerstvo financí, za Ministerstvo práce a sociálních věcí a za Ministerstvo zdravotnictví k této problematice vyjádří a představí nám plán, alespoň ten krátkodobý, jak dofinancují sociální služby pro rok 2019.
Děkuji vám za pozornost.
