dovolte mi, abych se také zapojil do diskuse k žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu a doplnil tak stanovisko předsedy našeho poslaneckého klubu Jana Bartoška, který již vystoupil.

Mohl bych navázat na celou řadu předřečníků, kteří tady hovořili o celé řadě aspektů, v jaké situaci se nachází v tuto chvíli Česká republika v souvislosti s pandemií nového koronaviru SARS-CoV-2. Musím říci, že jako bytostný zdravotník se zaměřím hlavně na ty zdravotní aspekty, nebudu již tady hovořit o některých také velmi důležitých záležitostech, o kterých zde mluvili kolegové z pirátské strany, kolega Kupka a někteří další.

Na úvod chci zdůraznit, že poslanecký klub KDU-ČSL je připraven podpořit prodloužení nouzového stavu v tuto chvíli o tři týdny, a musím říci, že na základě diskuse, která tady bude ještě probíhat, jsme případně připraveni podpořit i prodloužení o 30 dnů, přičemž ale říkám, že si myslím, že - tak jak už tady také dneska zaznělo - Poslanecká sněmovna je připravena průběžně monitorovat další epidemiologický vývoj, další vývoj zaplněnosti našich zdravotnických zařízení, a myslím si, že ta 30denní lhůta je zbytečně dlouhá. Navíc se zde potkáme na jednání ve variabilním týdnu.

My jsme tady dneska už slyšeli hodně slov jak od pana premiéra, od pana ministra Blatného, kterému děkuji za myslím velmi racionální rozebrání situace, jak to v tuto chvíli vypadá ve zdravotnických zařízeních, ale moc jsme tady toho neslyšeli o pošramocené důvěře občanů v kroky vlády, o pošramocené důvěře v opatření, která jsou v tuto chvíli přijímána nebo případně prodlužována.

Já jsem tady byl mnohokrát jako opoziční politik, opoziční poslanec velmi kritický směrem k této vládě. Musím říci ale, že to není mým dnešním posláním. Já jsem přesvědčený o tom, že v situaci, v jaké se nacházíme, bychom měli spojit síly. A mohu říci za KDU-ČSL, že my jsme se i v průběhu prvé vlny snažili s vládou intenzivně spolupracovat a jsme tak přichystáni i v tuto chvíli. Pokud ale máme dospět k tomu, že pošramocenou důvěru veřejnosti k opatření vlády chceme nějakým způsobem obnovit, tak musíme být velmi efektivní, velmi racionální a také velmi důvěryhodní. Z tohoto pohledu vítám slova pana ministra Blatného, která tady dneska pronesl, ale samozřejmě to je začátek. Na ta slova, která jsme tady dneska slyšeli, bude potřeba zareagovat spoustou velmi efektivních a rychlých kroků. Já jsem neměl možnost sledovat celou tiskovou konferenci pana ministra Blatného, kterou měl před několika okamžiky, ale přesto tam zaznělo několik důležitých momentů, ke kterým se zcela jistě vrátíme na jednání zdravotního výboru v příštím týdnu. Každopádně pokud se zamyslíme nad tím, v jaké situaci teď se nacházíme, tak je tady několik závažných rizik, kterým bychom se měli opravdu prioritně věnovat. To jedno riziko je postupná naplněnost našich zdravotnických zařízení, o kterých tady byla řeč. A můžeme se tady možná přít o tom, jestli ta situace je ještě únosná, jestli je hraniční, a nebo jestli už je velkou hrozbou. Já nejsem typ člověka, který by chtěl strašit, proto nebudu v této chvíli říkat, že ta situace je hrozivá. Ale pokud mohu mluvit o situaci na Vysočině, byl jsem v nemocnici teď několik dní, takže můžu to říct skutečně z té první. Skutečně ta lůžka pro covidové pacienty, ale i necovidové pacienty se postupně výrazně zaplňují a už to tady také dneska zaznělo, není největším problémem to, že se nám postupně zaplňují ta lůžka, ale tím největším problémem je skutečně nedostatek zdravotnických pracovníků. A jestli na něco je potřeba, aby se nový pan ministr zaměřil, tak je to právě komunikace s kraji, komunikace s koordinátory zdravotní péče v jednotlivých krajích, abychom byli schopni v těch následujících minimálně dvou týdnech, kdy lze očekávat kulminaci té druhé vlny, zajistit péči všem pacientům, kteří tu péči zejména na intenzivních lůžkách budou potřebovat.

A tady jsem chtěl směrem k panu ministrovi, který zde bohužel není, vznést jeden velký apel. Jestli se něčeho v tuto chvíli zdravotníci obávají v krajích, tak je to situace, kdy již krajské zdravotnictví v některém konkrétním kraji nebude schopno pojmout všechny pacienty, kteří budou péči potřebovat. Do této situace se v tuto chvíli dostává Zlínský kraj, ne úplně dobrá situace je také třeba v Karlovarském kraji. A my jsme ještě neslyšeli ani od představitelů Ústředního krizového štábu, ani od Ministerstva zdravotnictví či od vlády jako celku, jak bude prakticky realizována pomoc mezi kraji. Vím, že se tomu věnuje Asociace krajů, nicméně Asociace krajů bez pomoci Ministerstva zdravotnictví to sama nemůže zrealizovat. Sice tady vídáme fotky o tom, jak stavíme dvě záložní nemocnice, což je jistě dobře, myslím si, že se nám takovéto nemocnice mohou hodit, ale nikdo neřekl, kdo v těch nemocnicích bude skutečně pracovat. To znamená, já si myslím, že prvotním úkolem je zajistit případnou redistribuci pacientů mezi kraji, ale to musí mít svá jasná pravidla. A přesto, že tady máme krizovou legislativu, máme tady pandemický plán, tak v té praxi to musí mít ty praktické náležitosti. Musí být jasné, když ten koordinátor v kraji zjistí, že už nemá kapacity pro další pacienty, na který orgán se má obrátit a kdo zajistí distribuci těch pacientů případně do dalších krajů nebo do zdravotnických zařízení v jiných krajích. Toto nemůžeme řešit za pochodu, toto musíme mít nachystáno dopředu, protože jinak se dostaneme do velkých problémů.

Opakovaně jsme tady hovořili v uplynulých měsících o testování, mohli bychom tady zase tím strávit možná dvě hodiny. Já se ptám, proč když v dubnu, květnu jme na tomto místě - a nejenom já, ale i kolegyně Olga Richterová a někteří další - hovořili o potřebě nastavení plánu testování, o využití všech možných kapacit, akademických pracovišť a dalších laboratoří, proč se přes léto ty kapacity nenavýšily. Je jasné, že teď v tuto chvíli se už sice navýšily, dostali jsme se už na nějakých 45 tisíc testů, ale pořád, pokud máme jednotřetinovou výtěžnost těch testů, tzn. jedna třetina testů je pozitivních, tak z toho můžeme usuzovat na dvě věci - za prvé že virová nálož novým koronavirem v populaci je velmi vysoká a za druhé že to procento testování resp. počet testů je stále velmi nedostatečný. Takže to jsou z mého pohledu velmi důležité věci, kterým je potřeba, aby se vláda potažmo Ministerstvo zdravotnictví velmi intenzivně v těch nadcházejících dnech věnovalo.

A pak navážu na slova pana poslance Martina Kupky. Veřejnost - a nejenom ta odborná veřejnost, zdravotníci, ale i všichni občané této země chtějí vědět, jaké scénáře se v nejbližších týdnech chystají. My sice nemůžeme věštit z křišťálové koule, na to má penzum jenom jeden člověk v této zemi, ale máme modely, máme tady instituce, které jsou schopny modelovat. A veřejnost potřebuje vědět, jak na základě těch modelů bude postupováno. Protože jestli chceme obnovit důvěru občanů v kroky vlády, tak občané potřebují vědět, že když nastane situace xy, tzn. reprodukční číslo se posune na nějakou hranici, naplněnost zdravotnických zařízení bude na nějaké úrovni, tak bude vláda nějakým způsobem postupovat. Stejně tak je potřeba říci, jak budeme postupovat ohledně testování, pokud se nám bude dále zvyšovat počet nakažených v populaci. Reálně je potřeba se připravit na to, že dokud nebudeme mít účinnou vakcínu v dostatečném množství pro naši populaci, tak se budeme v nějakých vlnách znovu s koronavirem potkávat a budeme muset dále testovat, budeme muset dále trasovat. A tady vláda určitým způsobem zamrzla a bohužel nevyužila to letní období k tomu, abychom se na tu situaci druhé vlny připravili.

A pokud se bavíme ještě o kritické infrastruktuře, o tom, co zažívají v tuto chvíli zdravotníci v nemocnicích, záchranáři, zdravotníci v domácí zdravotní péči, zdravotníci v sociálních službách, ale také sociální pracovníci, tak je to velká nejistota. A mohl bych k nim samozřejmě přidat i další profese kritické infrastruktury. Všichni tito zaměstnanci pracují na maximu, co jsou schopni, ale potřebují slyšet jasnou podporu vlády, že je v tom vláda nenechá. A není to jenom o platech. Já se mnohokrát bavím o tom se svými sestřičkami na oddělení, s kolegy lékaři. Samozřejmě všichni chtějí mít na té výplatní pásce ohodnoceno, že pracují na 120 %, ale zajímají je i ostatní podmínky, tzn. dostatek ochranných pomůcek, ale i určité právní zajištění. V tuto chvíli celá řada zdravotníků začíná pracovat na pracovních pozicích, pro které nemají specializovanou způsobilost, protože v rámci redistribuce na covidová oddělení se dostávají na úsek práce, pro kterou nemají atestaci. A já jsem to opakovaně otevíral na jednání zdravotního výboru, ale zatím se nám od Ministerstva zdravotnictví k tomuto nedostalo žádné validní odpovědi. A to se týká i mediků, dobrovolníků a dalších lidí, kteří chtějí v této fázi pomáhat.

Takže milé kolegyně, kolegové, na závěr mi dovolte ještě apel směrem k vládě této republiky v situaci, která je podle mého názoru naprosto bezprecedentní a se kterou se, doufám, v nejbližších letech nepotkáme. Představitelé vlády, zkuste se v tuto chvíli vcítit do role těch, kteří jsou v té první linii - a nemyslím tím jenom zdravotníky, myslím tím všechny, kteří pomáhají v této situaci. Dejte jim jasné srozumitelné informace, stejně tak i občanům této země. Zastaňte se jich. A potom jsem přesvědčený o tom, že jsme schopni tuto situaci zvládnout. Ale nepůjde to bez vzájemné důvěry - i tady v Poslanecké sněmovně. Pokud jednáme o prodloužení nouzového stavu a je tady v tuto chvíli jeden resp. v tuto chvíli už dva ctění ministři (ministr Plaga a ministr Zaorálek), kterých si vážím, nicméně si myslím, že pro to téma, které dneska probíráme, nejsou ti úplně prvotní, tak to zase zavdává příčinu k určité nedůvěře, a to si myslím, že v této situaci není správně.

Takže na závěr - poslanecký klub KDU-ČSL podpoří prodloužení nouzového stavu o tři týdny, případně o třicet dnů na základě ještě proběhlé diskuse. A já vyzývám vládu k tomu, aby skutečně řešila ty nejpalčivější problémy alespoň směrem ke zdravotnictví, ale zcela jistě i ve všech dalších oblastech, které tady zmiňovaly kolegyně a kolegové.

Děkuji vám za pozornost.