Bez provedení fúze by velmi pravděpodobně chrudimská nemocnice díky dluhům a nízkému základnímu jmění zkrachovala a péče v litomyšlské nemocnici by se zúžila jen na pár základních oborů.

Pokud nechceme dopadnout jako ve Zlínském kraji, který do Baťovy nemocnice musel „nalít“ během několika let dvě miliardy korun, musíme už konečně něco udělat. Krajský rozpočet je omezený a má řadu výdajů, které krátit nelze. Všichni chceme jezdit po opravených silnicích, mít k dispozici kvalitní sociální péči a funkční střední školy.

Předseda Lékařského odborového klubu (LOK) v Litomyšli MUDr. Vlach vyčítá místopředsedovi představenstva Nemocnic Pardubického kraje panu Rudzanovi, že je fúze připravována svépomocí. Dovedu si představit, jak kritické by se ozývaly hlasy, pokud by vedení nemocnic zaplatilo několik ( desítek ) milionů korun auditorské firmě za přípravu fúze.

Příkladem provedení takové úspěšné „malé fúze“ je již několik let jednotné organizování léčby onkologicky nemocných v našem kraji skládající se z ambulancí klinické onkologie v Ústí nad Orlicí, Svitavách a Chrudimi, které poskytují základní péči a specializované léčby zahrnující i radioterapii na nejmodernějších lineárních urychlovačích a aplikaci biologické léčby společně s lůžkovým oddělením, která je k dispozici v Pardubicích.

Fúzi nemocnic do jedné společnosti považuji za krok správným směrem, který s sebou nese velká očekávání. Rizika řízení takto velkého kolosu jistě existují, ale vše je o lidech a já nesdílím obavy škarohlídů, kteří říkají, že z většiho koláče se lépe krade. Myšlenka pana Rudzana, že bychom měli řídit naše nemocnice jako firma Agel, může být sice pro někoho kontroverzní, ale stejným lidem by se ještě méně líbilo, pokud by soukromá firma, např. Agel, nemocnice nakonec zprivatizovala nebo dostala do pronájmu.

Nyní je fúze již schválena a všichni, od nejvyššího přes střední management až po zaměstnance, by měli přispět k jejímu úspěchu.