dovolte, abych se opět zapojil do diskuze ohledně nynějšího znění pandemického zákona. Navážu na své předchozí vystoupení, kde jsem zdůrazňoval nutnost uzavření společenské smlouvy mezi vládnoucí vrstvou a občany v době jakékoli krize. Bez důvěry občanů ve své lídry nelze zvládnout efektivně jakoukoli výše zmíněnou krizi, obzvláště pokud občané jsou denně konfrontování s nekompetentností těchto řídících společenských špiček a krize trvá dlouhou dobu.
Nejhorší formou, jak totálně ztratit důvěru podstatné části občanů, byla segregační opatření, která měla přinutit podstatnou část populace k očkování vakcínami, jejichž prověření a testování se jevilo i občanům s běžným vzděláním nedostatečné, a vakcíny tedy nebyly podstatnou částí naší populace přijímány jako všespásné řešení a převažovaly obavy z vedlejších dlouhodobých účinků těchto hypermoderních a nedostatečně prověřených vakcín, a proto byl vyvinut na občany hrubý nátlak na základě segregace v přístupu k běžnému společenskému životu. Nakonec se ukázalo, že tato segregační opatření byla postavena na velmi vratkém základě a zbytkem tohoto základu je menší úmrtnost očkovaných oproti neočkované populaci.
Bohužel důvěra podstatné části populace byla tímto natolik podkopána, že jsou v nich patrné obavy z dalšího zneužívání pandemické situace k omezování a segregaci nepohodlné části populace prostřednictvím, jak říkám, rychlokvaškového pandemického zákona, který vykleští jejich ústavou zaručená práva.
Neblahou roli kromě politiků v tom sehrály sdělovací prostředky hlavního proudu a někteří tzv. experti, kteří podávali informace o pandemii tak, aby dosáhli cíle co největší proočkovanosti proti onemocnění covid-19 bez ohledu na jednostrannost jejich pohledu, kdy byli odborníci s jinými názory veřejně zesměšňování a dehonestováni.
Dále důvěru našich občanů lídři podkopali určitým oportunistickým přístupem, kdy opisovali opatření, která se prováděla v zahraničí. Ale musím přiznat, naštěstí šli cestou jakéhosi středního proudu a nikoli extrémního postoje a nařízení. O tom mluvil i pan Nacher. Nakonec největší blížící se katastrofa, nařízení povinného očkování, byla zrušena těsně před její realizací.
Také jsem hovořil o tom, že naše budoucnost může být značně turbulentní, a je třeba, aby se na ni naše společnost náležitě připravila. Je nutno vytipovat nejpravděpodobnější možné krizové situace, které by nás mohly postihnout, vyhodnotit jejich vliv na naši společnost, a na tomto základě vytvořit soubor návrhů opatření pro všechny oblasti společenského života naší společnosti. Toto bylo u nás stejně jako ve světě silně zanedbáváno, protože generace současných lídrů zapomněla na znalosti a zkušenosti našich předků, kteří se s těmito situacemi běžně potýkali. Nyní se tedy budou pomalu vzpamatovávat a připravovat na situaci, kterou způsobila pandemie covid-19, ale hrozby budoucnosti mohou být daleko pestřejší. Jistě nelze predikovat každou možnou hrozbu, ale při troše snahy a námahy lze dát dohromady tým mnoha odborníků, kteří se nad těmito situacemi budou zamýšlet. Nechci navrhovat přesný obsah činnosti této organizace ani instituce.
Bylo to zde taky zmíněno, že by to mohl být nějaký český Kochův institut, ale v naší společnosti se pohybuje několik, dá se říci mnoho odborníků, kteří publikují na toto téma jak články, tak knihy. Návrhy oslovit tyto odborníky a dále odborníky mnoha oblastí našeho společenského a vědeckého života, lékaře, epidemiology, virology, molekulární biology, vakcinology, odborníky na armádní a bezpečnostní problematiku, ekonomy, statistiky, energetiky, psychology, politology, odborníky na média tištěná, televizní, internetová, IT odborníky, právníky, manažery a odpovědné politiky.
Jenom z výčtu aspoň části nutných odborností je patrné, že dohoda a vytvoření použitelných závěrů bude velmi složité. Vyplývá to ze složitosti a komplexnosti naší společnosti. Je ovšem nutné, aby naše společnost byla připravena i na situaci, kdy dojde k zásadnímu snížení složitosti společenských vztahů a s tím spojeným poklesem společenského blahobytu. Škálování dopadů těchto typů krizí na naši i celosvětovou společnost může být od více pravděpodobných dočasných menších či větších problémů až po méně pravděpodobný rozsáhlý kolaps s nepředvídatelnými následky.
Připojuji se k myšlence, že každá zvládnutá krize může být impulzem pro další společenský a vědeckotechnický rozvoj žádoucím směrem. Bohužel nezvládnutá krize může vést k dlouhodobému trvání společensko-technologického temna, jak nás učí opakovaně historie. Nakonec tato civilizace má prostředky, jak provést vlastní sebedestrukci prostřednictvím jaderných zbraní nebo použitím umělých nebo upravených organismů syntetické biologie. Tyto organismy jsou ideální zbraní tzv. hybridních válek, kde se cíleně a na objednávku vytvoří hybridní organismus se specifickým zadáním, jak poškodit potenciálního či reálného nepřítele, aniž by oponent byl schopen toto jednoznačně identifikovat jako záměrný útok. Nebezpečnou se jeví i snadná dostupnost těchto technologií a znalostí, kdy lze produkovat tyto organismy bez většího masivního technologického zázemí, které je nutné pro vývoj a výrobu jaderných zbraní.
Navrhuji tedy zaměřit se na tuto možnou alternativu budoucího nebezpečí, použití upravených či syntetických organismů, a to se záměrným účelem poškození protivníka nebo chtěné sebedestrukce způsobené psychicky narušeným jedincem, fanatikem nebo teroristickou organizací, nebo nechtěného úniku z výzkumné laboratoře.
Jako minimum odpovědného politika mi připadá to, že by se měl konstituovat parlamentní výbor pro krizové situace, a to s podvýbory pro jednotlivé příčeny a jejich specifickou problematiku. Zde by se měly hluboce a dlouhodobě diskutovat problémy, které tyto krize mohou přinést, a případně odpovědně připravit legislativa, která bude přijata většinovou společností, kde bude přesně popsána situace, za jakých parametrů se vyhlašuje pandemická pohotovost, pandemie či nouzový stav, a hlavně za jakých parametrů se ukončuje.
Z mého pohledu je patrné, že západní civilizace se vyvíjí způsobem, který není schopen udržet, natož zvýšit současnou životní úroveň, a tím i svobodu svých obyvatel. A bez patřičného impulzu nebude schopna změnit své sebedestruktivní směřování. Proto je třeba být připraven, tento impulz absorbovat a moderovat tak, aby došlo k aktivaci tvůrčích sil a nápaditosti obyvatel, které přivedly naši západní společnost na současný civilizační vrchol, a nikoli ke společenskému rozpadu podobnému období pádu říše Západořímské.
Proto musíme jako odpovědní politici nad těmito tématy debatovat a z těchto debat vyvozovat závěry a konkrétní návrhy opatření při výskytu těchto krizových stavů. Dále je nutné část celospolečenských prostředků alokovat na materiální a technickou připravenost společnosti a zvláštní pozornost věnovat přípravě našeho obyvatelstva, a to včetně dětí a mládeže, na tyto situace.
Pandemický zákon vnímám jako znevážení těchto snah direktivním nařízením bez náležité diskuze v rámci stavu legislativní nouze, a z toho důvodu ho nemohu podpořit.
Děkuji za pozornost.
