Proč takto mají nastaven systém v případě smrti nechápu
Dobrý den, včera jsem viděl v televizi děsivou reportáž, kdy na Karlovarsku záchranáři zapomněli v sanitce 4 dny člověka, který jim tam při převozu zemřel. Co na to říkáte, jak je to možné? Kdo v takovém případě pochybil? K celému případu se vyjadřovala ředitelka tamější záchranky, která mimo jiná tvrdila, že bude potřeba vydat nový metodický pokyn. Chápu to tedy dobře, že v každém kraji je ředitel/ka záchranky a každý kraj si může pro svou záchrannou službu vydávat různé metodické pokyny? Děkuji za odpovědi M.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
nebyl jsem týden v ČR a reportáž neviděl. Mohu proto posoudit situaci jen z informací, které jsem mohl získat z tisku a internetu a z toho, co píšete. Jen musím upřesnit, že tělo zemřelého nebylo v sanitce, ale ve speciální místnosti pro ukládání zemřelých, kterou tato záchranná služba k těmto účelům měla zřízenou. Bývalý ředitel této záchranky uvedl důvody, proč takto postupovali. V tomto konkrétním případě byl příčinou lidský faktor, tj. někdo ze zaměstnanců zanedbal své povinnosti. To se může stát v kterémkoliv lidském konání, tzn. v jakékoliv profesi. Proč takto mají nastaven systém v případě smrti ale nechápu. V Praze nic takového nemáme a postupujeme tak, že pokud pacient zemře v sanitním voze během transportu nebo během záchrany života – neúspěšné resuscitaci, tak pacienta vykládáme až na ústavu soudního lékařství, kam je tělo lékařem, který provede ohledání, odesláno ke zdravotní pitvě. Tělo musí být uloženo v chladícím boxu na ústavu soudního lékařství, aby se do provedení pitvy zamezilo případnému dalšímu poškození těla vč. hniloby, což by mohlo ovlivnit výsledek pitvy a zničit některé stopy důležité pro stanovení příčiny smrti nebo i případné důkazy trestného činu, který mohl být spáchán. Dříve jsme předávali tělo zemřelého v sanitním voze na příslušné spádové oddělení, kam byl pacient před smrtí směřován. Náš lékař provedl ohledání těla a předal jej oddělení s příslušnými dokumenty. Oddělení po tzv. odležení těla (cca 2 hod) předalo tělo své patologii k provedení pitvy. Takto zbytečně tělo leželo někde v prostoru oddělení a zaměstnávalo jeho zaměstnance. Oddělení, kam předáváme pacienty, nemají vhodné prostory nebo místnosti pro uchování (jen dočasně) těla zemřelého, a proto je předáváme již více než 10 let přímo na ústavy soudního lékařství, které mají i chladící boxy pro ukládání těl. Neznám situaci v Karlovarském kraji a proto nemohu hodnotit důvody proč takto postupují. Ale rozumím argumentům, které bývalý ředitel uvedl, a to že jim nic jiného nezbývalo a někde tělo uložit museli než byl zajištěn další transport těla.
Je to poučení pro všechny zúčastněné, ale především pro vedení kraje a nového ředitele záchranky, kteří situaci musí vyřešit a nejspíše napravit. Ruku v ruce s tím jistě půjde i nová metodika postupu při úmrtí, kterou si ředitel ZZS vydává dle svého uvážení stejně jako ostatní metodické pokyny pro zaměstnance. Takto postupují všichni ředitelé organizací vč. ZZS. Každá ZZS i organizace jsou specifické provozy s rozdílnou organizací práce i prostředím a proto individuální metodika je jakýmsi doplňujícím předpisem pro zaměstnance. Napomáhá tomu i to, že legislativa není v tomto dokonalá a dokonce je zastaralá a odchýlená od praxe. I to jsou důvody, proč jsem již před více než 10 lety navrhoval pro ČR koncept CORONERA (ohledávače), který je např. v USA zvykem.
Děkuji za dotaz a přeji hezký den
Schwarz