Sejde se tam totiž ministr obrany Martin Stropnický s hejtmany Středočeského a Plzeňského kraje a také se starosty obcí sousedících s Vojenským újezdem Brdy. Notoricky známou skutečností je postoj středočeských, ale i plzeňských obcí k budoucnosti středních Brd.

Obce Plzeňského kraje včetně těch z mikroregionu Hořovice trvají 2,5 roku na tom, aby byl újezd po zrušení v roce 2016 rozdělený mezi Plzeňský a Středočeský kraj podle historických hranic katastrů před rokem 1949. Plzeňský kraj podle hejtmana Václava Šlajse také podporuje vznik chráněné krajinné oblasti a převedení katastrů obcím.

Opačného názoru jsou Středočeši. Ti prosazují zachování vojenského újezdu a ani nesouhlasí s jiným uspořádáním katastrů.

Schůzku s ministrem obrany Martinem Stropnickým vyvolali hejtmané a také starostové obcí. Zeptali jsme se středočeského hejtmana Josefa Řiháka, s jakým záměrem pojede na toto setkání?

„I když nečekám, že na schůzce vyřešíme všechny sporné momenty, které souvisí se zamýšleným zrušením Vojenského újezdu Brdy, přesto jsem přesvědčen, že při troše dobré vůle může být jednání pro všechny přínosem,“ naznačil hejtman. Více v následujícím rozhovoru.

V čem se tedy i se zástupci plzeňských obcí shodnete? Existuje vůbec něco takového?

Určitě se shodneme v tom, že rozloha vojenských újezdů na území České republiky je zbytečně veliká. Za návrh na zrušení jednoho újezdu a zmenšení rozlohy těch zbývajících si ministerstvo obrany bezesporu zaslouží pochvalu. Rovněž se jak s panem ministrem, tak i s plzeňským hejtmanem a se starosty shodujeme v názoru, že je třeba ochránit přírodní bohatství vojenského újezdu, který vojáci opustí. Jako nejvhodnější, nikoliv ale nejlepší a nejlevnější varianta se jeví zřízení nové, případně rozšíření stávající chráněné krajinné oblasti.

V čem tedy panuje neshoda? Jsou to ony katastry a fakt, že vojáci chtějí opustit zrovna Brdy?

Většina starostů obcí a měst sousedících s brdským vojenským prostorem z Příbramska a z Berounska nesouhlasí s tím, aby byl zrušen Vojenský újezd Brdy. Místo toho navrhují zrušit Boletice. Tento názor středočeských starostů plně podporuji. Domnívám se, že zrušení Boletic by bylo mnohem levnější a pro stát výhodnější. Například nemusí zde vznikat nová chráněná krajinná oblast (CHKO). Stačí rozšířit stávající CHKO Blanský les. Na rozdíl od Brd v Boleticích žije na území újezdu mnohem více obyvatel. A jsou zde také uplatňovány nároky v rámci církevních restitucí.

A co se týče katastrálního dělení?

Především jako představitel Středočeského kraje nesouhlasím s tím, aby nám část katastrálního území v Brdech byla odňata ve prospěch Plzeňského kraje. Politici z Plzeňska tvrdí, že jim v minulosti byla způsobena křivda tím, že stát vykoupil pozemky a zřídil v Brdech vojenskou dělostřeleckou střelnici. Pokud takováto křivda vznikla, nelze ji ale napravit novou nespravedlností, při které někomu něco násilím zase odebereme. Někteří starostové z Plzeňska považují rušení brdského újezdu za politické rozhodnutí, kterému nerozumí. Věřím, že tito starostové jsou připraveni poslouchat a rád jim proto zopakuji argumenty, které hovoří pro zachování Vojenského újezdu v Brdech.

Které jsou podle vás ty nejzásadnější argumenty?

Tak především v Jincích sídlí pro Armádu ČR perspektivní vojenský útvar – dělostřelecký pluk. Pro výcvik dělostřelců je Vojenský újezd Brdy velmi vhodný. Jinde prakticky nemohou provádět plnohodnotný výcvik. Podstatné také je, že pozemky na území Vojenského újezdu Brdy jsou zcela ve vlastnictví státu. Nikdo na ně neuplatňuje restituční nároky.

Znáte už nějaká konkrétní čísla týkající se nákladů na provoz újezdu, která jste kdysi požadoval po ministerstvu obrany?

Představitelé Ministerstva obrany ČR stále nepředložili představitelům samosprávy ani rozbor hospodaření Vojenského újezdu Brdy, i přesto, že o něj byli opakovaně žádáni. Požadujeme znát nejen náklady nutné na provoz vojenského újezdu, ale i výnosy například z prodeje dřeva a z další hospodářské činnosti.

Čím ještě chcete přesvědčit ostatní, aby byl újezd zachován? Vždyť střelby v Brdech jsou nyní minimální…

Poté, co ministr Vondra rozhodl, že se zruší Brdy, přestali náhle tento újezd najednou naši vojáci téměř zcela využívat k výcviku. Nevím proč, když do té doby zde cvičily všechny druhy vojsk – pozemní, letectvo i vojenská policie. Patrně vojáci dostali rozkaz v Brdech necvičit, aby ministr Vondra měl alespoň nějaký argument pro své rozhodnutí.

Vojenský prostor Brdy je možné nabídnout k výcviku nejen naší armádě, ale i vojskům NATO. V minulosti byl tento prostor hojně zahraničními armádami využíván. Je také vhodný k využití jako vojenská střelnice. Desítky let trvající působení vojáků v Brdech mělo blahodárný vliv na zdejší přírodu. Díky vojenskému využívání území, zejména na cílových plochách, vznikla unikátní společenstva, která poté, co vojáci odtud odejdou, budou buď zničena, nebo jejich udržování bude stát spoustu peněz. Brdy jsou také významnou zásobárnou kvalitní pitné vody. Tím, že toto území zůstane spravováno vojáky, je záruka, že nedojde k poškození těchto strategických zásob vody. Civilní správa území tyto záruky neposkytuje.

Všechno kolem ochrany přírody a zdrojů pitné vody, by ale mělo garantovat vznik Chráněné krajinné oblasti (CHKO)…

Ani vznik CHKO nezabrání živelné výstavbě v Brdech. Tento stupeň ochrany neznamená téměř žádnou obranu před nepovolenou či obcemi řízenou zástavbou. Za více než 80 let, kdy vojáci v Brdech střílí, je zde nahromaděno obrovské množství munice a vojenského materiálu. Toto střelivo je nebezpečné pro návštěvníky. Představitelé armády nestihnou na území újezdu provést pyrotechnickou očistu a Brdy tak i po přechodu na civilní režim zůstanou plné nevybuchlé munice. Navíc, komunikace v prostoru a další infrastruktura nejsou připraveny na přechod do civilního režimu. Není zajištěna protipožární ochrana území. I po případném zrušení vojenského újezdu zůstane vojákům v Brdech k dispozici pěchotní střelnice a tajný objekt zvaný Němí. Osobně věřím, že v pondělí na setkání s ministrem obrany Martinem Stropnickým společně najdeme optimální řešení, jak zmenšit rozlohu území vojenských újezdů v České republice, aniž by kdokoliv násilím vnutil ostatním svoje východisko z problému.

Rozhovor vznikl pro Příbramský deník.