Tato vzácná národní kulturní památka byla k vidění jen v neděli.
„Mírová iniciativa Jiřího z Poděbrad o 550 let předběhla svoji dobu. Současný evropský projekt je v mnoha ohledech obdobný jeho vizím a i díky tomu osobnost Jiřího z Poděbrad překračuje hranice národní historie a zapisuje se do historie všech Evropanů,“ řekl ve svém projevu středočeský radní pro oblast regionálního rozvoje Karel Horčička, který se akce společně s radním pro oblast kultury a památkové péče Zdeňkem Štefkem za Středočeský kraj zúčastnil.
„Účast na takové významné akci je pro mne velkou ctí, stejně tak je pro celý kraj ctí, že se mohl stát partnerem celého projektu oslav mírové mise Jiřího z Poděbrad, v rámci kterého zrekonstruuje i Památník Jiřího z Poděbrad v místním zámku,“ doplnil radní pro kulturu a památkovou péči Zdeněk Štefek.
Slavnosti se kromě zástupců Středočeského kraje, muzea a pracovníků Národního archivu zúčastnil i předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, poslanec Stanislav Huml a starosta Poděbrad Ladislav Langr. Nechyběl ani král Jiří z Poděbrad, který otevření výstavy zahajoval.
„Krále Jiřího z Poděbrad považuji za jednu z největších osobností našich dějin, která zůstala ve své době poněkud nedoceněná. Na vrchol moci se dostal nikoliv kvůli svému původu, ale zásluhou svých dovedností a zkušeností. Jeho úsilí o evropskou spolupráci zůstalo na dlouhé věky opomenuto a plníme jej až v dnešní době. K Jiřímu z Poděbrad mám i vřelý osobní vztah a to prostřednictvím jeho moudré manželky Johanky z Rožmitálu, která pocházela z kraje mého domova. Johanka byla svému muži vždy dobrým rádcem,“ uvedl středočeský hejtman Josef Řihák.
Mírová mise Jiřího z Poděbrad začala už v roce 1462, kdy se český panovník rozhodl předejít případnému sporu papeže a evropských katolických vládců a vytvořil projekt Všeobecné mírové organizace. Ta vznikla na podporu trvalého míru. Hlavním cílem bylo vytvořit unii katolických evropských států. O dva roky později, tedy 1464, návrh předložil Jiří z Poděbrad nejdříve polskému králi Kazimírovi, posléze zeti Korvínovi a francouzskému králi Ludvíku XI. Poté se s mírovou smlouvou vydal za papežem, ale panovníci ho v projektu nepodpořili a papež na něj uvalil klatbu, sesadil ho z trůnu a zbavil majetku.