* Z celkových 78 miliard (rok 2013) investovaných do vědy a výzkumu z veřejných a soukromých zdrojů tvoří společný zájem pouhou 1 mld. Kč. Pouhá jedna miliarda tvoří objem spolupráce podnikatelů a výzkumníků.
* Soukromý sektor investuje do veřejného výzkumu pouhá 3 % zdrojů, která vydává na výzkum a vývoj. Z veřejných zdrojů pak inkasuje 18 % podpory z národních a evropských peněz.
* Výzkumné instituce se věnují převážně publikační činnosti. Z celkových výsledků, které produkují výzkumné ústavy, tvoří pouhých 11 % aplikované výstupy, velmi málo je zejména patentů.
* Toto je naše Achillova pata. V systému podpory vědy a výzkumu je nikoli mnoho, ale v zásadě dostatečně peněz (i když pouze díky evropských fondům). Máme kvalitní vědeckou infrastrukturu, co se týká lidských i materiálních zdrojů. Jsme jednou z nejprůmyslovějších zemí EU (33 % HDP, 32 % pracovních sil).
* Ale pokud nedokážeme obě tyto naše komparativní přednosti využít, pokud se nám nepodaří naplno rozběhnout spolupráci byznysu a vědy, stanou se naše přednosti našimi slabinami. Nebudeme pak moci dlouhodobě udržet ani konkurenceschopnost průmyslových výrobků, ani vysokou kvalitu vědy a výzkumu. To zde říkám jako velmi vážné varování.

Co s tím?

Vznik úřadu pro vědu (dnes podpora roztříštěna do 11 kapitol) – lepší koordinace a využití finančních prostředků (EU, ČR, kraje, soukromé), zabránit duplicitám a neefektivním výdajům, motivovat k větší spolupráci firem a vědců, zvýšit poměr aplikovaných výsledků.

Naše nástroje změny:

* RIS3 strategie
* Vznik Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, kde jsou zastoupeny i podniky
* Programy udržitelnosti pro velké výzkumné infrastruktury
* Sektorové debaty, inovační platformy, směřování prostředků na výzkum a vývoj tam, kde mohou nejspíše přinést prakticky využitelné výsledky (nyní z hlediska soukromých výdajů na VaV vede digitální ekonomika a automotive, perspektivní jsou bio/nanotechnologie)
* Fond rizikového kapitálu – Ministerstvo průmyslu a obchodu

A co studenti?

* Toto byl popis stavu a popis řešení z pohledu vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace.
* Možná čekáte i nějaké rady, jak se máte zařídit vy. Zde se však mohu omezit pouze na velice obecná doporučení, nepovažuji se za žádného státního plánovače.
* Záleží na tom, co hledáte. Pokud hledáte jistotu a nejste ochotni riskovat, asi budete hledat spojení mezi některou technickou univerzitou a zavedenou firmou z oboru automotive či digitální ekonomiky.
* Pokud hledáte něco nového a jste ochotni riskovat, pak se zde otevírá úžasné pole průmyslovo-vědecké spolupráce v oboru nanotechnologií, biověd, lékařských věd, nových materiálů, jakým je například grafen, nové zdroje energie – do toho posledního jistě půjde v budoucnu velká část veřejné podpory.
* Ať se však rozhodnete pro cokoli, tak pokud vám skutečně záleží na inovacích, nejdůležitější ze všeho je zbavit se zajetých schémat myšlení. Protože myšlenky úspěšné včera nemohou být prospěšné zítra.
* O co pak bych stál já, je zboření "čínských zdí" mezi byznysem a vědou. K úspěchu můžeme dojít pouze společně.
* Země, které jsou nositelem inovací, naopak umějí stavět různorodé týmy. Umějí propojit všechny tři strany inovačního trojúhelníku – vzdělání, výzkum a start-up firmy.
* Schopnost tyto týmy tvořit se přitom zakládá už v dobách studia. Ti, kteří dokáží komunikovat napříč, kteří si vytvoří kolegiální vazby jak s univerzitami, tak v průmyslu, budou také daleko pružnější a schopnější později budovat ony pestré týmy. Týmy, v nichž nejen budou vědci a technici z různých oborů, ale také investoři, manažeři, ekonomové a dokonce i právníci a studenti humanitních oborů – neboť třeba i patentová ochrana a propagace nových technologií a výrobků je nesmírně důležitá.
* Podporovat tento dialog a lepší komunikaci mezi vědci a byznysmeny vidím jako jednu ze svých priorit. To je také důvod, proč jsem přišel mezi vás.

Vybraná data z analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR za rok 2014:

* Sféra výzkumu, vývoj a inovací je extrémně uzavřená – málo se spolupracuje mezinárodně i mezisektorově. Špatná je spolupráce soukromého a veřejného sektoru. S tím může souviset dlouhodobě nízký počet aplikovaných výsledků (11 %) a malý počet zejména mezinárodních patentů.
* Potřebujeme zlepšit aplikovaný výzkum zejména v oblastech, které mají vzhledem k průmyslovým kapacitám šanci na využití dosažených výsledků. Aplikovaný výzkum je v tomto kontextu slabším článkem systému.
* Největším zdrojem financí je soukromá sféra, zároveň spotřebuje téměř všechny finanční prostředky, které do výzkumu, vývoje a inovací vkládá. Do veřejného sektoru jde ze soukromé sféry 3 % výdajů soukromého sektoru Z veřejných rozpočtů ČR jde do soukromé sféry 18 %. Zbytek především do vysokých škol a Akademie věd ČR. Výzkumná sféra nevyužívá dostatečně evropské zdroje. 12,5 mld. Kč je včetně strukturálních fondů.
* 78 mld. Kč je složeno z výdajů soukromého sektoru a veřejného sektoru – pouze asi 1 mld. Kč je společný zájem. Průnik by měl být větší (nikoliv absolutní!), chybí řízení a strukturovaný dialog.
* Přitom ČR je jednou z nejprůmyslovějších zemí Evropy – 33 % HDP a 32 % pracovních sil souvisí s průmyslem – je třeba, aby alespoň část výsledků výzkumu, vývoje a inovací měla šanci na uplatnění ve výrobě / službách v ČR.
* ČR je z hlediska inovací na srovnatelné úrovni se Španělskem nebo Itálií, výrazně zaostává nejen za Švédskem, Dánskem, Holandskem, Belgií, ale i za Rakouskem, které je nám velmi blízké.
* Málo společných publikací s průmyslem.
* Málo evropských patentů.
* Málo rizikového kapitálu.
* Málo malých a středních inovativních firem.
* Nízké investice firem do vědy a výzkumu.
* Uzavřenost systému vůči zahraničí – malý počet vědeckých publikací se zahraničím.
* Veřejné výdaje na výzkum, vývoj a inovace jsou srovnatelné.
* Ve spolupráci s podniky jsme identifikovali sektory s největšími soukromými výdaji do výzkumu, vývoje a inovací. Vede digitální ekonomika a automotive.
* Vznik Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, kde jsou zastoupeny podniky.