Samozřejmě v politice člověk nikdy neví. Ale nejsem zvyklý utíkat z boje. Toto je můj kraj, od roku 2010 jsem zastupitelem v mém rodném Náchodě. A šlo do té doby o největší měření sil po mém zvolení předsedou. Mám za to, že politika má vyrůstat zdola, že se do ní nemá naskakovat jako do rychlíku, že se má začínat od lokálky (ostatně kdo zná cestu vlakem z Náchoda do Prahy, tak o tom něco ví). Myslím, že jsem jeden z mála politiků, kteří si tu cestu poctivě prošli opravdu celou: od radnice přes kraj až do Sněmovny a do vlády.
Tipoval jste si výsledek?
Zásadně netipuji. Samozřejmě jsem chtěl minimálně obhájit náš výsledek z roku 2008. Nakonec to bylo třetí místo a v zastupitelstvu máme nejsilnější opoziční klub. Královéhradecký kraj není nejsilnější lidovecký region, jako třeba jižní Morava. Na druhé straně, i náš dlouholetý předseda Josef Lux byl z východních Čech. A vždy jsme v zastupitelstvu kraje byli. Navíc my jsme zde (stejně jako jinde) vsadili na spolupráci v rámci Koalice pro Královéhradecký kraj, která se nám osvědčila v roce 2008 a v roce 2012 jsme ji rozšířili o další subjekty. Je to naše dlouhodobá strategie - přivádět do politiky nové lidi, osobnosti, nestraníky a místní sdružení. A vyplácí se nám to.
Jak si ceníte spolupráce s nestraníky a nezávislými?
Jak už jsem řekl, my na ně dost sázíme. Nejen že spolupracujeme, ale i za nás kandidují bezpartijní, například v tomto krajském zastupitelstvu je to náměstkyně hradeckého primátora Anna Maclová. Byli jsme to my, a ne ANO, kdo přivedl na radnice nejvíce bezpartijních zastupitelů. Těší mě, že dokážeme přitahovat osobnosti napříč občanskou společností.
Dá se to vůbec stihnout: dvě zastupitelstva a vláda?
Těžko a přiznám se, že tím trpí rodina, vidíme se jen zřídka, což mě mrzí. Ale já samozřejmě nemám ani v Náchodě ani na kraji žádnou uvolněnou funkci. Jsem řadový zastupitel, a to se zvládnout dá. Samozřejmě, mohl jsem se těchto mandátů vzdát. Ale nechci ztratit bezprostřední kontakt s občany, s problémy města a kraje. Považuji svým způsobem za výhodu, že při řešení vládních záležitostí v metropoli nejsem odtržen od běžného života lidí v regionu. Spojuje mě to s místem, kde žiji. Protože v Praze pouze pracuji, žiji v Náchodě a zde zůstává i moje rodina.
Změnil se nějak zásadně váš život, když jste se stal vicepremiérem?
Po profesní stránce nepochybně. Doufám, že ne lidsky. Přeci jen stále trávím dost času na východě Čech. Bavilo mě, když jsem během krajských voleb v roce 2012 osobně objel celý kraj. Pořádáme besedy s lidmi, kde vysvětlujeme naše řešení k migrační krizi a posloucháme jejich názory. V Náchodě přijímám občany v poslanecké kanceláři. Chodím po ulici a poznávám známé tváře. Co se ale bohužel změnilo, je to, že nemám soukromí a mám velmi málo volného času a času na rodinu. Někdy musí rodina za mnou do Prahy, aby mě vůbec mohli vidět. Ale zase se aspoň Pepa občas projede tramvají a metrem.
Vládní funkce je jistě náročná. Nebrání vám to přeci jen v tom, mít jako krajský zastupitel vhled do dění v regionu?
Ve své funkci vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace se snažím hodně cestovat po krajích. Mezi mé kompetence totiž patří mimo jiné i koordinace výzkumu a vývoje v regionech, tzv. RIS3 strategie. Jde o podporu konkrétních projektů, které se nejvíce hodí pro daný kraj, včetně optimálního soustředění evropských, národních, regionálních a soukromých finančních zdrojů. Díky tomu jsem měl možnost při osobních setkáních poznat, kolik v našem kraji máme schopných lidí ve výzkumu, ať už ve veřejných institucích, či v soukromých firmách. Rozhodně se nemusíme stydět ani v porovnání s takovými centry, jakými jsou Praha nebo Brno. Kromě toho v současnosti řeším například problémy s nemocnicí v Náchodě. Pořád je to moje město, jsem v něm zastupitelem a záleží mi na tom, jak jeho občané žijí, včetně přístupu ke kvalitním zdravotním službám. Rovněž lobuji za dostavbu dálnice D11, rychlostní silnice R35 a obchvatu města Náchoda.
Pokládáte se za lokálního patriota?
Jak už jsem naznačil v předchozí odpovědi, jsem na svůj kraj hrdý. A lokálním patriotem jsem už proto, že náš rod žije na Rychnovsku a Náchodsku minimálně od 17. století. Každý člověk má někde kořeny, které se ovšem rozrůstají a směřují dál. Nejbližší je rodina, pak obec, region, stát, Evropská unie... Jako konzervativní politik jsem přirozeně zastáncem subsidiarity, tedy principu, že věci se mají řešit vždy na té nejnižší úrovni, co nejblíže občanovi. Proto podporuji silnou krajskou samosprávu. Což zároveň nijak neoslabuje moji loajalitu k vyšším celkům - naopak, stát je silnější, když má fungující zdola vyrůstající samosprávu.
Jak budete trávit Vánoce?
Jako vždy s rodinou. Starší Pepa už se určitě těší, že si pořádně užije tátu. A nerad bych už od mala zanedbal mladší Anežku.
Co byste lidem popřál k vánočním svátkům a do nového roku?
Samozřejmě k adventu hlavně klid po celoročním shonu, hezké chvíle s rodinou a blízkými. Do nového roku zdraví, šťastné a dobré mezilidské vztahy.
Chtěl bych ale ještě něco popřát nám všem. A to vzájemnou toleranci, respekt k názorům druhých, schopnost dohodnout se alespoň na těch základních věcech, elementární národní jednotu. Rovněž naději a uvědomění si našich společných hodnot. Jen tak odoláme tlaku zvenčí.
