Proč Váš ministr Herman zlehčuje katolickou genocidu a spolupráci s fašismem?
Pane Bělobrádek, proč Váš ministr Herman zlehčuje katolickou genocidu katolíků i nekatolíků a proč zlehčuje a popírá spolupráci katolické církve s fašisty při okrádání a vyhlazování židů v klerofašistickém státu kněze Tisa na Slovensku a genocidu Srbů ve spolupráci chorvatských fašistů a katolických nejvyšších funkcionářů v Chorvatsku spolupracujícím s Hitlerem? Také ochrana masových nacistických vrahů a zločinců a jejich odvoz do katolických zemí Latinské Ameriky přece dokazují, že papežové to nezakázali, ale umožnili. Myslíte, že pan Herman může ještě dělat s těmi postoji ministra kultury a reprezentovat slušné katolíky?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Podle Jaroslava Šebka z Historického ústavu AV ČR se katolická církev skutečně snažila během druhé světové války zachraňovat Židy, kterým hrozily deportace do koncentračních táborů. "Především po roce 1943, kdy došlo k obsazení Itálie německou armádou," uvedl ve Studiu ČT24. Podle židovského historika Pinchase Lapideho tehdy Vatikán pomohl více než 700 000 Židů. "Názory o tom, že církev nějak kolaborovala s nacisty při vyhlazování Židů, jsou naprosto neopodstatněné," dodal Šebek. Jedinou temnou skrvnou na dějinách církve v době války byla podle Šebka věc, která se odehrála v Itálii v letech 1944 a 45. Šlo o pomoc nacistickým válečným zločincům, která se realizovala prostřednictvím sítě, v jejímž čele stál rakouský biskup Alois Hudal žijící dlouhodobě v Říme.
Pius XII.
Kontroverzní je i postava papeže Pia XII., kterému bylo vytýkáno, že k nacistickým zločinům nezaujal jasné stanovisko. "Jeho zastánci poukazují na to, že se snažil dávat najevo své postoje prostřednictvím tajné diplomacie. Na podzim roku 1943 se tak například otevřely kláštery pro židovské uprchlíky. Je to ale výrazně sporná postava v dějinách moderního papežství," dodal Šebek. Podle Malého je třeba vnímat chování papeže v dobovém kontextu: "Silná slova veřejně vyslovená ještě nemusí mít ten správný účinek. Pius XII. se bál, že by tím jenom zhoršil situaci lidí, kteří pomáhali."
Dobový postoj Vatikánu k holocaustu je stále jednou z kontroverzních epizod katolických dějin. Papež František proto začátkem roku oznámil, že chce dát k dispozici vatikánské archivy právě z této doby, aby se směs faktů, dohadů a mýtů veřejnosti ozřejmila . Pro veřejnost by se mohly otevřít ještě letos nebo příští rok.