Praha – Dva měsíce volna mají před sebou žáci, studenti i učitelé. Ne tak budoucí ministr školství Josef Dobeš (VV). Před ním stojí nemalé výzvy. Ačkoli se všechny strany před volbami zaklínaly, že právě vzdělávání bude klíčem k budoucnosti země, o novém šéfovi resortu nijak bouřlivě nediskutovalo.
ODS se postu klidně vzdala ve prospěch Věcí veřejných, které ho vnímají jako svou prioritu. Navíc koaliční vyjednávači se na jednom z prvních setkání už domluvili, že se za vysokoškolské studium bude platit, čímž byl hlavní cíl TOP 09 a ODS splněn.
Jenže odborníci si myslí, že daleko zásadnější řezy než je zpoplatnění studia, by potřebovalo základní a střední školství. Čeští žáci v mezinárodním srovnání totiž pokulhávají. Podle reprezentativních výzkumů TIMSS skončili v matematických dovednostech v roce 1995 žáci 4. tříd ZŠ šestí, před dvěma lety obsadili 24. místo z 36 sledovaných států. „Toto zhoršení je největší ze všech evropských zemí a členských států OECD,“ uvádí v komentáři k výsledkům průzkumu ministerstvo školství.
Je přitom zřejmé, že pes je zakopaný v přístupu učitelů, jejich platech, ale i vybavení škol. Změnu nepochybně přinese očekávaný kariérní řád a také povinné konkurzy na posty ředitelů ZŠ a SŠ po šesti letech.
Kdo koho potřebuje
„Motivované žáky ve školách zajistíte tím, že ve společnosti nastavíte takové podmínky, aby bylo naprosto zřejmé, že se vzdělání vyplatí, že žáci školu potřebují. Současný stav, kdy školy potřebují žáky, není normální,“ soudí šéf Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn. Připomíná i fakt, že školy dostávají ročně na pomůcky 857 korun, z čehož se moderní technika opravdu pořídit nedá. Trochu by se to mohlo nyní zlepšit díky 4,5 miliardám z evropských fondů, které vyjednala ministryně Miroslava Kopicová.
„Státy a vlády, které se dostaly do ekonomických problémů, ale měly vizi, prokázaly nadhled, našly odvahu a odpovědnost, z masivních investic do školství v krizových letech jen a jen profitovaly,“ podotýká Kuhn. Budoucí vládní sestava už se domluvila aspoň na prvním krůčku za důstojnějším postavením učitelů. Z armádního rozpočtu na příští rok odloupne 2,1 miliardy a dá je na platy začínajících učitelů. Určitě to je smysluplnější krok než jejich další rozhodnutí, totiž přejmenovat ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na ministerstvo pro vzdělávání, vědu, mládež a sport. „Místo kvalitní reformy přichází kosmetická úprava názvu, která bude stát statisíce z kapes daňových poplatníků,“ hněvá se senátor za ČSSD Marcel Chládek.
Co s maturitami?
Ten vládě zatopí i jinak. Předložil už návrh na další odklad státních maturit o tři roky. „Jedná se o mezikrok k definitivnímu zrušení projektu, v jehož pokračování nemá smysl pokračovat,“ vysvětluje Chládek. Jisté je, že říjnová maturitní generálka proběhne. Designovaný ministr školství Josef Dobeš (VV) je ale přesvědčen, že o konečné podobě státních maturit musí být jasno do 31. srpna. Všichni vyjednávači se přitom přiklánějí k průběžnému testování žáků. Potíž je, že antimonopolní úřad shledal všechny tendry na logistické zabezpečení maturit za stovky milionů korun bezchybnými. Pokud by se zkoušky zrušily, určitě by došlo na arbitrážní spory.
Ministr se popere i s populační křivkou. Zatímco základní školy se začnou plnit silnými ročníky, ty střední, především učňovské, se budou vyprazdňovat. Nedostatek žáků hlásí řemeslnické obory a všechny technické. Což se promítá i do univerzitních poslucháren, v nichž je nedostatek projektantů, fyziků či stavařů. Úroveň vysokoškolské přípravy bude muset šéf resortu řešit také. Dnes pokračuje na VŠ 60 procent maturantů, což se výrazně projevuje v klesající kvalitě absolventů.
