Praha - Už za měsíc si ji vyzkouší téměř 1400 škol. Přitom by se stačilo poučit u sousedů.
Psa honícího se za vlastním ocasem připomíná příběh státních maturit. Začal se odvíjet zhruba před čtrnácti lety a byl by lehce komický, pokud by daňové poplatníky nevyšel na miliardu korun. A od jejich spuštění na 210 milionů každý rok.
Přesně za měsíc si navíc střední školy vyzkouší maturitní generálku, která bude stát 140 milionů. „V ní půjde hlavně o testování logistiky, nikoli o studijní výsledky,“ sdělil ministr školství Josef Dobeš. Asi v předtuše masového studentského bojkotu přípravky. Dobeše nepotěšil ani prezident Václav Klaus.
Nejprve státní maturitu nazval „fatálním omylem“ a pak při setkání s resortním šéfem alespoň striktně vyžadoval snížení její byrokratické zátěže i finanční náročnosti.
Návrat do bodu nula
O zákonné zrušení plošného testování středoškoláků se pokusí i senátor ČSSD Marcel Chládek. Argumenty nachází u sousedů na Slovensku. Tam se začalo maturovat se státním požehnáním před pěti lety a nyní se vlastně vracejí k bodu nula.
Před dvěma roky totiž zrušili dvě úrovně obtížnosti zkoušek dospělosti. „Vybíralo si ji velmi málo žáků, včetně gymnazistů,“ sdělila Deníku ředitelka Národního ústavu certifikovaných měření vzdělávání Romana Kanovská. Stejně tak se nepotvrdilo, že by státní maturity byly automatickou vstupenkou na vysoké školy. Přitom český kolega Kanovské Pavel Zelený je právě o tomto poslání maturit hluboce přesvědčen.
Na slovenské zkušenosti upozornila obecně prospěšná společnost EDUin. „Zatímco na Slovensku se skládá státní maturita z mateřštiny pomocí zaškrtávacího testu, u nás je složitější a zahrnuje i slohovou práci a ústní část. Mnohem komplikovanější je u nás také logistika,“ uvádí analytik společnosti Tomáš Feřtek. Roční náklady slovenské maturity se pohybují kolem deseti milionů českých korun. „Není jasné, co opodstatňuje jednadvacetinásobně dražší státní maturitu v Čechách oproti Slovensku, když počet maturujících studentů je vyšší pouze o necelých 30 procent,“ upozorňuje Feřtek.
Ředitelka Národního ústavu certifikovaných měření vzdělávání Romana Kanovská v rozhovoru pro Deník:
O vyšší úroveň obtížnosti neměli žáci zájem
Na Slovensku státní maturity běží už pátým rokem. Jsou nepoměrně levnější než v Česku, ale i v Bratislavě měnili jejich podobu. Podrobnosti Deníku prozradila ředitelka instituce, která je připravuje.
Jak rozvážíte testy maturantům – jde o fyzický rozvoz, nebo elektronický?
Zásilky s testy rozváží kurýr na tzv. distribuční místa krajských školních úřadů. V den maturit si testy převezmou ředitelé a doručí je na svou školu. Minulý rok jsme pilotně ověřovali elektronickou formu on-line maturit z angličtiny a matematiky na 37 školách.
Kde se poté testy vyhodnocují, ve školách, nebo až po svozu v centru?
U otázek, kde si žáci vybírají z možností A, B, C, D, se vyhodnocují centrálně skenováním a následně elektronicky. Otázky, na něž žáci odpovídají slovně, případně píší číselná řešení, nejdřív opraví učitelé ve školách, pak je posílají na jednotné vyhodnocení. V zásadě platí, že archy se vyhodnocují a zpracovávají centrálně skenováním, vytěžováním dat, elektronicky.
V roce 2007 jste zrušili dvě úrovně obtížnosti. Proč?
Z několika důvodů. Vysoké školy nebyly schopné porovnávat výsledky žáků s vyšší a nižší úrovní obtížnosti, neuměly jejich hodnocení umístit do jedné škály nebo určit pořadí. Ptaly se, zda je lepší vyšší procentuální úspěšnost na základní úrovni, nebo menší na vyšší. Dalším důvodem byl velmi malý zájem žáků o vyšší úroveň maturity, včetně gymnázií.
Pokud jste zachovali jen úroveň nižší, má smysl státní maturitu jako srovnávací kvalitativní měřítko vůbec provozovat?
Naše jednoúrovňové maturitní testy jsou nyní připravované tak, aby testovaly celou škálu schopností a dovedností žáků, nejsou postavené na prověřování rozsahu vědomostí. Například u jazyků ověřujeme stále víc čtenářskou gramotnost. Každý test nyní velmi dobře rozlišuje kvality žáků a rozděluje je do výkonnostních skupin. Výsledky jsou v této podobě pro vysoké školy čitelnější.
A stala se státní maturita na Slovensku rozhodujícím kritériem pro přijetí na VŠ?
Státní část maturity je jedním z kritérií pro přijetí na VŠ. Soubor všech podmínek si však fakulty určují samy i vzhledem k zájmu studentů o příslušný vědní obor.
