myslel jsem, že ještě někteří vystupovat budou, ale zjevně zřejmě nečekali, že vezmou věci tak rychlý spád, takže jsem pustil jenom pana kolegu Maška před sebe. Já snad už jenom několik krátkých poznámek, které si myslím, že by měly zaznít na půdě této Poslanecké sněmovny.
Poznámka první se týká opakovaného tvrzení, které nám sem přináší zejména Komunistická strana Čech, Moravy a Slezska, že se nejednalo majetek církví a náboženských společností, že církve a náboženské společnosti nikdy nebyly vlastníkem tohoto majetku, tak bych jenom rád upozornil, že jejich předchůdci ve vládě v roce 1948 předpokládali, že se jedná o majetek církví a náboženských společností, a pokud si přečteme zákon ze 14. října 1949 o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem schválený v roce 1949, v § 10 říká: Stát dozírá na majetek církví a náboženských společností. - Předpokládá, že se jednalo majetek církví a náboženských společností. - Zástupci církví a náboženských společností a správci církevního majetku sestaví soupis veškerého movitého a nemovitého jmění a majetkových práv církví a náboženských společností, jejich složek, komunit, ústavů, nadací, obročí a fondů a předloží jej do tří měsíců od počátku účinnosti tohoto zákona Státnímu úřadu pro věci církevní. Podrobnosti stanoví Státní úřad pro věci církevní. Jakékoliv zcizení nebo zavazení majetku církví a náboženských společností vyžaduje předchozího souhlasu státní správy. To je prosím znění § 10 zákona o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností z roku 1949, pod kterým jsou podepsáni mj. Gottwald, Zápotocký, Široký, Fierligner, Čepička, Kopecký a další a další ministři komunistické vlády v roce 1949. Takže i Gottwald a jeho souputníci si byli jisti, že se jedná o majetek církví a náboženských společností a nikoliv, že se jedná o nějaký majetek jiný. To jest první poznámka k tomu samotnému vlastnictví, které tady bylo představiteli komunistické strany opakovaně zpochybňováno.
Druhá poznámka, kterou si myslím, že je potřeba přičiniti, se týká toho, co tady zmiňoval opakovaně pan poslanec Mašek. Tam, za prvé, ty údaje, těch 58 tisíc hektarů původního církevního majetku, jsou v podstatě nedohledatelné. To je tvrzení senátora Hady, prvorepublikového senátora, ale co je na tom mnohem důležitějšího, že v rámci i první revize pozemkové reformy se přihlašovaly pouze majetky nad 250 hektarů. To znamená, veškeré pozemkové majetky, a to samozřejmě speciálně u církví a náboženských společností tak bylo, že tak, jak jsme měli členitost republiky, že jenom velmi malá část byla v držení těch velkých vlastníků, jako byla biskupství nebo některé řády, a samozřejmě drtivá většina majetku byla v držení právě farností a právě těch jednotlivých, kde samozřejmě ty rozlohy nebyly nad 250. To znamená, ta čísla, která vám jakoby nefungují, ale nefungují jenom proto, že se bavíme o majetku, který byl v drobné držbě jednotlivých církevních právnických osob, které vždy bylo respektováno, že církev není jedna právnická osoba, ale vždy byly konglomerátem právnických osob. Dokonce jenom pro citaci: V rámci první pozemkové... Výše uvedený údaj tak nevypovídá o celkovém majetku církevních subjektů v době první pozemkové reformy, ale pouze o majetku těch církevních právnických osob, které měly výměru nad 250 tisíc hektarů. Po provedení pozemkové reformy tak zůstalo církevním právnickým osobám v českých zemích cca 84,59 % majetku, v celé republice zůstalo ze zabrané půdy u církevních velkostatků 84,14 % - Evžen Červinka, Jak byla provedena pozemková reforma na velkostatcích římskokatolické církve. Tak to jenom publikace z roku 1933. Tak to jenom k vyjasnění.
Stejně tak není možné, aby byl vydán žádný majetek, a to je naprosto zřejmé už i ze zákona 428/2012 Sb. U každého majetku, který má být církvím a náboženským společnostem vydáván, musí být, za prvé, jasné, že patřil v roce 1948 církvi nebo náboženské společnosti. To je nejpodstatnější věc, která je zkoumána. Pak musí být naplněny některé další parametry zákona, samozřejmě jako například to, že musí být v držení státního fondu nebo Lesů ČR, s.p., ale obecně vzato samozřejmě při jakémkoliv vydávání je přezkoumáváno, jestli v roce 1948 byla na listu vlastnictví v pozemkových knihách zapsána církev a náboženská společnost jako vlastník daného majetku, a pokud by tomu tak nebylo, tak samozřejmě takový majetek vydáván býti nemůže. Čili nemůže být vydáno nic, co nebylo ve vlastnictví církví a náboženských společností v roce 1948. To jest druhá poznámka.
Třetí, kterou pokládám možná za nejzásadnější pro rozvažování všech těch, kteří dejme tomu ještě uvažují, jestli jim stojí za to zaplatit komunistické straně tuto cenu hlasování pro tento absolutně protiústavní a nemravný zákon. Komunistická strana jako vždycky si vyřizuje účty zejména s katolickou církví, kterou nenáviděla historicky, pro následovala historicky a takto to tak běží až do dnešních dnů a nic se na tom nezměnilo. Také katolická církev byla jediná, kdo dokázal udržet alespoň nějakou strukturu odboje proti komunistickému režimu. Současně bychom ale neměli zapomínat, a říkal jsem to tady opakovaně, samozřejmě tento návrh zákona mnohem víc poškozuje všechny ostatní církve a náboženské společnosti a židovskou obec než katolickou církev. Katolická církev má dejme tomu 70 %, ne-li více, majetku vydaného přímo, který samozřejmě žádnému zdanění nepodléhá, a jenom za část se vyplácejí náhrady a z těchto náhrad se ještě těch 20 %, tak jak tady bylo citováno, vzdala ve prospěch ostatních církví a náboženských společností. To znamená, pokud přijme tato Sněmovna právě jenom zdanění vyplácené finanční náhrady, tak tím, kdo je na tom bit nejvíce, není katolická církev, na kterou míří samozřejmě komunistické zaměřovače, ale jsou ostatní církve a náboženské společnosti. Samozřejmě, že ne v globálních číslech, ale z hlediska podílu toho, co ony odstávají a jakým způsobem se mají připravit na to samofinancování po roce 2027, případně 2043, kdy dojdou definitivně tyto podíly, které jsou vypláceny, tak samozřejmě je to mnohem horší pro všechny menší církve, které zde existují, a pro Židovskou náboženskou obec než pro katolickou církev. A to myslím, že by si každý, kdo zvažuje o tom, jestli zvedne, nebo nezvedne ruku pro tento nemravný zákon, měl také uvědomit a určitě to bude jeden z podstatných argumentů, který posléze přineseme i k Ústavnímu soudu.
Děkuji vám za pozornost.
