já, protože očekávám, že rozprava k tomuto tisku bude poněkud delší, tak se pokusím to úvodní slovo příliš neprotahovat, přesto předsedové poslaneckých klubů vládní koalice vám přinášejí dlouho očekávanou novelu zákona o státní službě. Zákon o státní službě tady máme od roku 2014, jeho hlavním cílem mělo být odpolitizování státní správy. Já myslím, že se tento cíl daří do jisté míry naplňovat, přesto se ukazuje, že má řadu nedostatků, které bude třeba nějakým způsobem na ně zareagovat.
Podle hodnocení, které probíhalo, podle zprávy ex post hodnocení dopadů zákona o státní službě je proces výběru státních zaměstnanců velmi neefektivní z důvodu jeho značného administrativního zatížení daného aplikací správního řízení. Na časovou a administrativní náročnost přitom ukazují i poznatky z aplikační praxe zákona o státní službě. (Systém?) výběru představených posiluje uzavřenost státní služby a omezuje do ní přístup některým odborníkům, což má negativní dopad na profesionalitu státní služby. Stávající právní úprava dále podle zprávy ex post hodnocení dopadů zákona o státní službě způsobuje, že státní služba nevytváří na úrovni představených vnitřní konkurenci, která by je přirozeně motivovala k podávání stabilně vysoké výkonnosti.
Tato skutečnost může mít negativní dopady na efektivitu výkonu státní služby a rovněž i na profesionalitu, neboť neumožňuje schopným státním zaměstnancům téměř žádný kariérní posun a vysoká stabilita uzavírá státní službu i odborníkům zvenčí. Jako vhodné opatření proto správa navrhuje jmenování představených na dobu určitou, přičemž stávající představený by se mohl o tuto pozici ucházet i opakovaně.
Současně právní úprava stanoví funkční období pouze u náměstka ministra vnitra pro státní službu, personálního ředitele sekce pro státní službu a státního tajemníka. U vedoucího služebního úřadu je funkční období stanoveno pouze, stanovuje-li tak zvláštní zákon. To jsou, myslím, že ty zásadní nevýhody, které stávající zákon o státní službě přinesl, a nyní tedy, co přinášíme za vládní koalici jako změny.
Prvním je zjednodušení a zrychlení procesu vstupu do státní služby, kde zejména ty procesní postupy, které tam jsou dnes, opravdu komplikují ta výběrová a vstupní řízení. Druhým důležitým principem je rozšíření okruhu osob, které se mohou účastnit výběrových řízení na představené, opravdu i v té státní službě je třeba zavést nějakou konkurenci. Ta představa, že se ze mě jednou stane státní úředník a budu tam sedět nadosmrti a nemusím podléhat žádnému vnějšímu tlaku, je velmi nevhodná. Třetí zásadní změna je nahrazení náměstků pro řízení sekce vrchními řediteli sekcí.
To je debata, která se tady vedla už v roce 2014 velmi zásadně, která pak dospěla k takovému podle mého názoru zcela nevhodnému kompromisu, že se udělali ti takzvaně političtí náměstci a takzvaně odborní náměstci současně ředitelé sekcí, který vedl k tomu, že na řadě ministerstev máme dvě kategorie náměstků. Podle mého názoru je to zvolené řešení velmi nevhodné a je rozumné zastavit státní správu na vrchním řediteli sekce, to byla představa, se kterou se původně šlo se zákonem o státní službě, tam říct, tady existuje ta stabilita, tady je ten výkon státní správy, který má být opravdu jenom v nějaké vnitřní konkurenci, a pak je tam ministr jako hlava toho úřadu, se kterým přichází a také odchází tým jeho náměstků.
To samozřejmě neznamená, že si nemůže nový ministr ponechat nějaké ze stávajících náměstků, vidíme to ostatně při každém vládním střídání, ale že je tam to politické řízení ministerstva, ministr, jeho náměstci, kteří také zastupují ministra například na jednání orgánů Sněmovny podle ústavy a na dalších jednáních, na jednání vlády, a tito mají opravdu tvořit to politické vedení ministerstva, které nezasahuje bezprostředně do výkonu státní správy, ale vytváří ty koncepce, vytváří tu cestu, kterou má příslušný ministr jít.
Další zásadní změna je zavedení funkčních období představených. Tuto změnu pokládám za naprosto zásadní, naprosto klíčovou, myslím, že bude asi nejvíce diskutována v této Sněmovně, po kterou úroveň, ale myslím si, že opravdu, jestli tak máme, my obhajujeme jednou za čtyři roky, každý starosta obhajuje jednou za čtyři roky, dokonce i v justici máme po sedmi letech střídání vedoucích představitelů, povinnost vypsat nové řízení. Ta představa toho, že na nějakých úrovních státní správy ti lidé jsou tam na dožití, abych tak řekl, nebo dokud se sami nerozhodnou, že chtějí odejít, nebo dokud nemají opakovaně to negativní hodnocení, je podle mě velmi neinspirativní pro všechny ty, kteří tam nejsou, a je třeba opravdu vytvořit systém, kde po pěti letech, stejně tak jako téměř ve všech ostatních profesích dochází k nějaké obhajobě. Je možná opakovaná obhajoba, ale dochází k nějakému vytvoření konkurence.
Další změny jsou sladění rodiny a osobního života státních zaměstnanců s výkonem státní služby a výkon státní služby z jiného místa. To už jsou, řekněme, ty bonusy a výhody, které mají být státním zaměstnancům poskytnuty. Služební volno k individuálním studijním účelům a zjednodušení, respektive přesun, služebního hodnocení.
Tolik alespoň zásadní změny, se kterými přichází tento poslanecký návrh. Vláda k němu dala souhlasné stanovisko a my věříme, že se nám ho podaří do konce tohoto roku projednat tak, aby skutečně vedení ministerstvev mohlo už odpovídat nové vládě, aby tam byl zachován ten princip nezávislosti státní služby, ale současně toho, že v okamžiku, když někdo vyhraje volby, tak určuje směr toho ministerstva. Není to tak, že tam přebírá celý úřad, včetně svých náměstků po tom svém předchůdci. To si myslím, že je ta nejdůležitější a klíčová změna.
Děkuji za pozornost.
