Ale řeči ostatních stran o řešení opět vychází naprázdno a ...jejich předvolební sliby o podpoře menších a středních živnostníků jsou, jak to tak vypadá, trochu zapomenuty.
Naše dva návrhy novel Zákona o DPH nebyly akceptovány a bohužel ani vpuštěny do 2.čtení. Je důležité, přemýšlet o tom, proč. Cílem těchto novel bylo odlehčit malým a středním podnikatelům tím, že budou moci odvést DPH z vystavené faktury až poté, co jim tuto fakturu odběratel proplatí, a druhá novela měla za úkol zrušit zákonné ručení za odvod daně z přidané hodnoty příjemcem plnění od nespolehlivého plátce – tedy, chtít po firmách, aby zodpovídaly za to, zda jejich obchodní partner řádně plní své povinnosti při odvodu DPH. Pokud musí podnikatel zjišťovat aktuální platební schopnost svých obchodních partnerů, bude tím trávit spoustu času, který by jinak mohl využít efektivněji. Stejně se toho mnoho nedoví a nadále ho bude tížit balvan, zda někdo svoje DPH odvede, či nikoli. A o morálce lidské lze v tomto případě s úspěchem pochybovat. Takto dobrý a efektivní zákon prostě nevypadá. O co tedy ve skutečnosti jde?
Současný systém odvodu DPH bezesporu poškozuje drobné a střední podnikatele, kteří jsou nuceni odvádět DPH z nezaplacených faktur. Z důvodu špatné platební morálky může být tato situace pro některé z nich až likvidační. Možná se daří vybrat o něco více na daních, ale na úkor těchto podnikatelů, a to není podle mého v pořádku. Pokud je jediným cílem vlády naplnit státní kasu i za cenu „likvidace“ podnikatelů, pak je někde chyba, nemluvě o tom, že z dlouhodobého finančního hlediska je to krok velmi neuvážený a hlavně kontraproduktivní. Schopná vláda by naopak měla učinit kroky, které dodavatelům – plátcům DPH uleví.
„Hotovostní účetnictví“ by výrazně pomohlo malým a středním podnikatelům, i když chápu, že i toto má své výhody a nevýhody. Mezi hlavní argumenty odpůrců patří zvýšení administrativní náročnosti z důvodu povinnosti podávat „hlášení o fakturách obdržených v režimu hotovostního účetnictví (HÚ)“. Když opomenu to, že Evropská směrnice, zabývající se touto problematikou, tuto povinnost členským státům neukládá, tak si dovolím tvrdit, že by podnikatel, kterého se tato situace týká, jistě raději vyhotovil toto „hlášení“ místo toho, aby slepě zaslal do státní kasy (podotýkám, že ze svého) jakoukoli částku. Žádnou další větší administrativní zátěž nevidím. Žijeme a podnikáme v době „hlášení“, kdy většina těchto listin slouží jen pro ulehčení práce úředníků, popřípadě je výmyslem Ministerstva, které se v obavách zoufale snaží zabránit daňovým únikům a nikomu nedojde, že se stane pravý opak. Právě obavy z těchto daňových úniků, jsou dalším argumentem odpůrců, ale v tomto kontextu nejsou oprávněné. Ano, změna režimu DPH dopadne zpočátku velmi citelně na státní rozpočet, ale z dlouhodobého hlediska bude větším přínosem než hysterické krátkodobé vybrání peněz do státní kasy. Režim hotovostního účetnictví by měl být dle mého dobrovolný a hlavně oboustranný. Tak, jak posune povinnost odvodu DPH, stejně tak posune nárok odběratele na odpočet DPH (není důvod, aby si odběratel vybral od státu peníze dříve, než zaplatí). Myslím si, že tak budou moci dodavatelé i odběratelé v klidu obchodovat a plnit své závazky.
Zákonné ručení za odvod DPH
Tato novela Zákona o DPH měla jediný cíl, a to snahu zamezit daňovým únikům a nekalým praktikám při vybírání DPH. To by samo o sobě nebylo špatně, ale způsob, jakým se tomuto má zabránit, je nepřijatelný. Není možné přesunout na podnikatele odpovědnost za někoho jiného, zatížit je zbytečně administrativou a ztížit jejich obchodování, a to jen z důvodu, že orgány veřejné správy nejsou schopny si toto samy pohlídat. To je v demokratické a vyspělé společnosti nepřípustné. Ukazuje to pouze na špatné a nedokonalé zákony a neschopnost úřadů. Na závěr musím říci, že byť nejsem studovaný ekonom, ze své dlouholeté praxe vnímám současný Zákon o DPH jako nekvalitní, místy nesmyslný a hlavně velmi sporadicky fungující. Pokud bude vztah mezi vládou a podnikateli nadále v rovině jeden proti druhému, nemůže to nikdy fungovat. Chytrý člověk, který dokáže situaci vidět i z té druhé strany, pochopí, že dokud budou podnikatelé špatnými zákony nuceni hledat cesty, jak je obcházet, věřte mi, že je obejdou. To je fakt, který může napravit jen inteligentní, srozumitelný a fungující zákon.
Pak se můžeme přestat tolik obávat daňových úniků a snahy lidí hledat jednodušší cesty.
Marek Černoch
