Boj s inflací je příkladem, který to velmi názorně ukazuje: vláda Petra Fialy podporovala zvyšování úrokových sazeb, zahájené ČNB v červnu 2021. O rok později se složení bankovní rady ČNB výrazně změnilo a převládl zde názor, že proti inflaci lze bojovat i jinými nástroji, zejména silným devizovým kurzem. Vláda to ponechala víceméně bez komentáře, její odborníci evidentně nemají rádi nové vedení ČNB v čele s guvernérem Michlem, ale poslední dobou jim nějak docházejí argumenty.
Vláda se sice ve velmi emotivním duchu vymezila proti odpovědnosti za vysokou inflaci, vzápětí se ale ještě emotivněji přihlásila k zásluhám za pokles inflace, takže - stručně řečeno - ukázala, že tomu celému moc nerozumí. Její špičkoví ekonomové v čele s paní Nerudovou, Horskou, panem Křečkem a panem Markem (který radí prezidentovi) si trochu protiřečí a shodnou se jen v jednom, že to tato vláda dělá dobře, protože inflace klesá a ekonomika se zas tak moc nepropadá. O úrokových sazbách neříkají raději nic. Faktem ale je, že úrokové sazby jsou extrémně vysoké, že jsou vysoké dlouho a zbytečně.
K čemu konkrétně došlo: domácím firmám, které vyrábějí pro náš trh (například potraviny) zdražují financování a to se spolu s cenami energií a dalších komodit promítá do cen finálních výrobků. V loňském roce bylo zdražování projevem paniky většiny výrobců, dovozců a dalších firem. Prostě se báli úroků, báli se růstu cen energií a dalších komodit a zvedli ceny tak, aby přežili. To se jim většinou povedlo, zaplatili jsme to v extrémním růstu cen - ještě v září 2022 to bylo 18 % meziročně! Teď ceny prakticky stagnují, za měsíc se pohnou jen o pár desetin procenta a mnohé zboží a služby i zlevňují. Peníze jsou ale pořád stejně drahé, proč? Proč ČNB drží sazby tak vysoko? Proč nám nedá jasný signál o tom, že k panice není důvod, proč nemohou domácí firmy nabrat opět dech, přijmout nové zakázky a rozjet své aktivity? Čemu to prospěje?
Exportéři, kteří si berou úvěry v cizích měnách, s tím samozřejmě velké starosti nemají, ČNB jim jasně slíbila, že kurz bude stabilní, ačkoli poměrně silný. Montovny, které za cizí měny dovážejí i vyvážejí, snadno zaplatí mzdy a pár drobných nákladů v korunách a fungují. Pravda - zisk většinou padá do kapes zahraničních vlastníků a moc velká produktivita práce se tam nekoná.
Vláda vysílá jasné signály - nevím komu a o čem - nenechá nikoho padnout, ale nechá padat ekonomiku jako celek. Zvolna, sem tam přes nějakou tu bílou čáru, ale s plnými stavy politických náměstků a bohorovnou jistotou, že si prohlasuje absolutně všechno. Nebudu se divit, když domácí podnikatelé přesunou své firmy do zahraničí, když je prodají a budou si užívat život. Ve zmatku, který se rozlévá touto zemí, to bude zcela pochopitelné.
Proč tomu ale nečinně přihlíží ČNB je mi záhadou. Nakonec tady budeme sice bez inflace, ale také bez ekonomiky ... protože, jak nám říká současný guvernér, podpora růstu ekonomiky je pro centrální banku až druhořadým cílem. Tak jen, aby bylo co podporovat, až na ten druhořadý cíl dojde.
