Seděla jsem v uplynulých čtyřech letech v poslaneckých lavicích vládních, nyní jsem v lavicích opozičních. I když jsme tu měli čtyři roky opozici, která se opravdu činila, která odmítala všechno, čeho se vláda třeba jen dotkla, nenaučila jsem se být v tomto smyslu tou pravou, ostrou opozicí a být proti všemu vládnímu. Válka na Ukrajině otočila list a já musím říct, že vláda v tomto ohledu koná správně a že její postup podporuji. Běžencům je třeba podat pomocnou ruku, zjednodušit jim pobyt u nás a postarat se o ně. V mezinárodním měřítku stát na straně Západního světa, na straně těch, kteří neváhají s jasným a tvrdým postojem vůči agresorovi a v tomto smyslu se připravit i na určité oběti.
Nemám pochyb o tom, že i kdyby válka skončila zítra, způsobené škody zasáhnou celou Evropu takovým způsobem, který se s důsledky covidu nedá srovnat. Ekonomicky jsme už teď nejméně o deset let zpátky. Skončilo období růstu a hojnosti a nejsem samozřejmě tak laciná, abych tvrdila, že končí Babišův blahobyt a nastává Fialova bída. Nelze to takto personifikovat, ale faktem je, že ve srovnání s tím, co nás čeká, jsme tady deset let řešili drobné problémy a hledali cesty, jak si dosaženou úroveň a pohodlí vylepšit a zajistit do budoucnosti. Tato doba skončila s prvním výstřelem na Ukrajině.
Věřím, že tato vláda se stejně energicky připravuje na situaci, která nyní nastává. Zdražení energií je realitou, která se nevyřeší sociálními dávkami a nějakou byrokracií. Tato země musí zásadně snížit spotřebu energií všeho druhu - od nafty a plynu až po elektřinu a teplo. Obnovitelné zdroje musejí dostat zelenou. Obojí je naléhavé a je důležitý každý den, o který tyto kroky zpozdíme, nebo dokonce odložíme.
Ukrajina není schopna zahájit letošní zemědělské práce. To pro naše zemědělce znamená radikální změnu osevních plánů - opět - v těchto dnech. Nyní potřebujeme větší plochy na obilí, kukuřici a asi i víc zeleniny a luštěnin. Zanedbali jsme soběstačnost v základních potravinách a za jediný rok se toho nedá moc napravit - ale něco jde a to by mělo nastat hned! Zemědělci tím podstoupí velká rizika. Vláda to musí koordinovat a největší rizika pokrýt dotacemi.
Jestli si někdo myslel, že z Ukrajiny přicházejí vítané a levné pracovní síly, tak se mýlil. Pokud mám zprávy ze zemědělství, ubytovny sezónních pracovníků jsou plné žen a dětí, firmy je vozí do škol a do školek, ale pracovních sil je z toho zatím velmi málo.
Potíže v průmyslu porostou a důsledkem bude vyšší nezaměstnanost. Do domácností, zadlužených mnohdy na desítky let, to přinese velkou motivaci k hledání práce a to i v oborech, o které tak velký zájem nebyl. Ceny zboží, včetně potravin, dál porostou. Stoupnou i ceny bydlení. Nebude to zkrátka lehká doba. Česká ekonomika projde další nutnou restrukturalizací, budou potřeba nové investice, fungující infrastruktura a pokud to zvládneme, umístíme právě sem prostředky, o které stoupne naše zadlužení.
Ano, předpokládám, že životní úroveň v této zemi v příštích čtyřech letech klesne, zadlužení stoupne, že se staneme více soběstačnými a motivovanějšími. Nastávající doba je výzvou. Agresor, který zaútočil na Ukrajinu, všude rozhlašuje, že Evropa je slabá a rozložená blázněním aktivistů. Že není schopná akce. Myslel si, že se mu Ukrajina vzdá. Nevzdala se. Bojujeme se stejným nepřítelem, jen na jiném bitevním poli. Ani my se nesmíme vzdát. Firmy dobře znají zásady krizového řízení. Připusťme si, že i tento stát teď potřebuje krizové řízení, schopné lidi místo straníků, rychlé rozhodování, tah na branku a priority hlavním úkolům. Možná by vláda měla zahodit politickou optiku a řídit tyto věci tak, jak se to dělá ve firmách. Říct veřejnosti jasně, že přineseme v tomto boji určité oběti. Když to uděláme společně a včas, nebudou to jen oběti, ale i dobré investice do budoucnosti.
Margita Balaštíková
