Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych chtěla především uvést k zákonu o zeměměřictví, že se vám zdá tento zákon takový nenápadný a nedůležitý a já bych byla ráda, kdybychom mu dávali právě tu důležitost a z toho důvodu si dovolím takovou malou edukaci ohledně zeměměřictví.
Historie zeměměřictví sahá nejméně 3000 let do minulosti, což je takový úplně prapůvod zákonů, výstavou prvních měst, jako byl například Babylon nebo 400 km dlouhý kanál mezi Eufratem a Tigridem, což se bezesporu neobešlo bez značných zeměměřických znalostí. A dokladem toho jsou jednak charakteristické geometrické tvary měst a sídel, ale i monumentální stavby paláců a hradeb. Starověké osídlení v Mezopotámii nebo v Egyptě se soustřeďovalo právě kolem velkých řek a jejich voda dopadávala vlastně vláhou k těm plodinám rostoucím v okolí těchto polí a pravidelně zaplavované pozemky však bylo třeba opětovně rozměřovat. Tady byly vyžadovány velké zeměměřičské dovednosti, takže již ve starověku hrálo právě to zeměměřictví velmi důležitou roli při studiu i tvaru a rozměrů Země a bylo vždy v úzkém vztahu s astronomií a kalendářními výpočty. Doklady o tom existují ze starého Egypta a vystopovat ho můžeme ale i na opačném konci světa, například v mayské kultuře.
V antické civilizaci byl vysloven názor o kulatosti Země ještě před začátkem našeho letopočtu. Například matematik Eratosthenés kolem roku 250 před naším letopočtem tehdy známými geodetickými a matematickými postupy změřil a vypočítal poloměr Země s obdivuhodnou přesností a ta hodnota se řádově shodovala se současnými výsledky. Zeměměřictví hrálo již od starověku důležitou roli také při znázorňování zemského povrchu prostřednictvím kartografie, nauky o tvorbě a zpracování map. Vznikla tak pozoruhodná kartografická díla, například Ptolemaiova mapa světa z druhého století našeho letopočtu, z níž vycházeli tvůrci map ještě ve středověku.
Z toho je patrné, že tento zákon je důležité a jeho základy sahají do minulosti a přesto mu v naší zemi nebylo věnováno dostatečné množství pozornosti. A já bych tady do toho našeho ponurého ovzduší vnesla i něco z českých luhů a hájů, takže v našich zeměpisných končinách v oblasti Pavlovských vrchů bylo v 60. letech 20. století objeveno nejstarší kartografické zobrazení v lidských dějinách. Jednalo se o mamutí kost 25 tisíc let starou s rytinou považovanou za obraz meandrů řeky Dyje.
A teď už bych se chtěla vyjádřit k tomu zákonu. Zákon o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů byl přijat v roce 1994, jak řekl pan zpravodaj. Byl sice patnáctkrát novelizován, ale bohužel většinou se jednalo o dílčí novely související s přijetím jiných zákonů. A to je vlastně škoda, protože ten zákon na to, jak je důležitý a jak dlouho se vlastně s touto problematikou potýkáme, tak nedošlo k žádné pořádné revizi. V současné době uplynulo tedy 28 let od přijetí toho zákona a některá ustanovení se jeví jako zastaralá, neodpovídají technickému pokroku a rozvoji informačních technologií v této oblasti.
Jako neúplné se v tomto zákoně jeví vymezení geodetických základů, a to zejména s ohledem na rozvoj globálních navigačních satelitních systémů. Výčet zeměměřičských činností v sobě zahrnuje i činnosti, které sice se zeměměřictvím souvisejí, o vysloveně zeměměřičské činnosti se ovšem nejedná. Pro příklad lze uvést standardizaci geografického názvosloví nebo vedení dat v informačních systémech zeměměřictví.
Tyto činnosti jsou již dnes vykonávány s využitím pokročilých technických nástrojů takovým způsobem, že požadavek na to, aby byly vykonávány osobami se zeměměřičským vzděláním, se jeví jako nadbytečný, nepřiměřeně zatěžující a obdobně je třeba přistoupit i k redukci ve měření zeměměřičských činností prováděných ve veřejném zájmu. Zákon postrádal komplexní úpravu problematiky poskytování údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřičské činnosti a ze spravovaných databází, což v praxi způsobovalo potíže.
V této souvislosti je třeba reagovat na přijetí směrnice Evropského parlamentu a rady EU z roku 2019, z 20. června 2019, o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. V případě ochrany značek základního bodového pole hovoří současný zákon o chráněném území, ačkoliv současná právní terminologie v jiných zákonech v obdobné souvislosti používá pojem ochranné pásmo.
Jako problematické se jeví také to, že podle současné právní úpravy výsledky zeměměřičských činností vyhotovené orgány veřejné moci v rámci jejich zákonem stanovené působnosti podléhají ověřování vykonávanému fyzickými osobami s úředním oprávněním jako osobami z jejich osobní odpovědností. Toto řešení je nevyhovující a neudržitelné, což se ještě více prohloubilo po přijetí služebního zákona, který zavedl institut kárné odpovědnosti státního zaměstnance.
V současné právní úpravě se tak bez jednoznačného řešení střetává odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, nesprávným úředním postupem a osobní odpovědností fyzické osoby s úředním oprávněním v případě porušení povinnosti fyzické osoby s úředním oprávněním či ověřování výsledků zeměměřičských činností vyhotovených orgánem veřejné moci, a současně dochází ke střetu odpovědnosti podle zeměměřičského zákona a kárné odpovědnosti státního zaměstnance podle zákona o státní službě.
Nedostatečná byla rovněž současná právní úprava vedení seznamu fyzických osob s úředním oprávněním, když z ní nevyplývá, které konkrétní údaje jsou o těchto osobách vedeny a komu a v jakém rozsahu mají být údaje z těchto seznamů poskytovány, což není žádoucí z pohledu obecného nařízení o ochraně obecních údajů. Překonána je také právní úprava vztahu zeměměřického zákona ke správnímu řádu, která se jeví jako absolutní, když z obecných ustanovení správního řádu přímo vyplývá jeho použití ve vztahu k rozhodování podle zákona o zeměměřičství.
Drobná zpřesnění vyžadují i ustanovení o přestupcích. Ve zmocňovaných ustanoveních není dostatečně upraveno zmocnění pro Český úřad zeměměřický a katastrální k provedení právní úpravy o poskytování zeměměřických údajů (veřejnosti?) vyhláškou. Český úřad zeměměřický a katastrální tak nemůže operativně reagovat obecně závazným právním předpisem na nové terminologie.
A já bych jenom chtěla říct, že ty úpravy, které se provedly, nebudou mít dopad do podnikatelského prostředí. Bude to dopad pozitivní, neboť dojde k odbourání finanční a administrativních zátěže podnikatelů při získávání geoprostorových informací. Dojde také k odbourání některých administrativních povinností ze strany podnikatelů, odstranění nejasností a zjednodušení přístupu k údajům o ochranných pásmech, značek bodů základních bodových polí a prostřednictvím základního registru územní identifikace adres a nemovitostí. Sociální dopady tento zákon nemá. Takže já nejsem úplně spokojena s tím, jak je, nicméně, protože nebyly ty novely prováděny, tak doporučuji propuštění do druhého čtení a pak se ještě vyjádřím k některým věcem ve druhém čtení, kdy bych chtěla podávat pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.
