Vláda se v posledních pár dnech trochu pochlapila, jako by pochopila, že koudel jí opravdu už hoří velmi blízko. Média jsou plná hrdinských prohlášení, uklidňuje se a potírá se panika a vypočítavají se všechny možné dávky a úlevy, které jsou lidem k dispozici. Jenomže – jaká je situace: ceny energií klesly z extrémních 1000 EUR za MWh na stále ještě strašných 600 EUR. To jsou ty tzv. spotové ceny, za které dnes ČEZ prodává elektřinu, kterou vyrobí nebo vykoupí od různých dalších elektráren v příštím roce. Také další distributoři teď vykupují elektřinu od výrobců a prodávají ji dál. Nakupují postupně, čímž se dostávají k nějaké průměrné ceně, za kterou mohou následně prodávat: jestliže nakoupili nějaké MWh v dejme tomu v květnu za 5.000 Kč a dnes nakupují další za 25.000 Kč, tak mohou v příštím roce tuto energii prodávat za průměrných 15.000 Kč. Protože se jedná o kvalifikované obchodníky, mohou dnes nabízet MWh za cenu pod 10.000 Kč a pokud bude cena na burze dále klesat, klesne i koncová cena ... ale pokles bude rozhodně mírnější než pokles cen na burze, pokud k němu vůbec dojde.
Kdyby byla vláda do hry vstoupila někdy začátkem léta, nemuselo k dalšímu extrémnímu růstu dojít a ceny mohly být celkově mírnější. Proč se jedná v Bruselu teď a proč se půl roku zastropování cen pokládalo téměř za sprosté slovo, k tomu se dnes vláda raději nevyslovuje.
A teď trocha matemetiky:běžné elektrické spotřebiče v domácnosti spotřebují kolem 2 MWh elektřiny za rok. Pokud používáte elektřinu k ohřevu vody, k vytápění nebo k jinému náročnému účelu, stoupá spotřeba domácnosti nad 10 i nad 20 MWh za rok, vzniká ale zároveň nárok na nižší tarif, případně spojený s vypínám některých spotřebičů systémem HDO. Běžná domácnost měla do letošního roku výdaj na elektřinu kolem 30–50 tisíc za rok, tedy měsíční zálohy kolem 2.000 až 5.000 Kč. Aktuální ceny jsou na zhruba desetinásobku a úměrně tomu se zvedají i zálohy. Běžná domácnost tedy na energie a nájemné (náklady na bydlení) vydá dnes měsíčně kolem 30.000 Kč. Vláda slibuje, že tato částka nepřekročí 30–35 % příjmu. Lze tedy snadno spočítat, že při průměrné mzdě kolem 32.000 Kč (median, tedy prostřední hodnota) dosáhnou příjmy běžné domácnosti zhruba 64.000 měsíčně a na bydlení by tedy měli vydat něco kolem 20 - 25.000. Zbytek by měla vláda dotovat. Vychází to na průměrných 5.000 Kč na osobu za měsíc. Domácností s příjmem kolem 60.000 měsíčně mohou být dobře 2,5 miliony a má-li každá mít nárok na 5.000 měsíčně, je to měsíčně 15 miliard a ročně 180 miliard. Proti tomu létají vzduchem položky jako 60 miliard z dividendy ČEZu, 80 miliard z válečné daně, 14 miliard sebraných ze zdravotních pojišťoven a pár dalších "nových" příjmnů, které by tím pádem byly pohlceny podporou domácností. Kde je pomoc firmám, kde je pokrytí zvýšených nákladů na energie v nemocnicích, ve školách a v dalších státních zařízeních a kde je nějaký systém? Toto je opatření na jednu topnou sezónu – co budeme dělat koncem roku 2023? O tom tato vláda nepřemýšlí, možná s vědomím, že už v té době ani vládnout nebude.
