Janovské sídliště se po delší odmlce opět velmi aktivně skloňuje snad ve všech pádech, a to nejen v místních médiích. Důkazem toho je petice s žádostí o pomoc při řešení sociálních problémů, která byla směřovaná k rukám premiéra Sobotky, skupinou „Slušná majorita“ pod vedením předsedy bytového družstva Krušnohor Františka Ryby.
Janov je sociálně vyloučená lokalita a podle toho by se k ní také mělo přistupovat. Rizika páchání trestné činnosti a zvýšená kriminalita tu jsou, stejně tak jako v jiných vyloučených lokalitách, ale i v dalších zejména sociálně zatížených obcích a městech po celé ČR na denním pořádku. Bohužel.
Nechci v žádném případě zlehčovat situaci v Janově, ale je třeba si pro začátek objasnit některé dezinformace a zamyslet se nad tím, kdo z této situace chce vytěžit.
Po přečtení článku na serveru Romea.cz, (Slušní obyvatelé Janova: Cikánská menšina nás terorizuje, http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/slusni-obyvatele-janova-cikanska-mensina-nas-terorizuje) musím reagovat na některá slova.
1. Už samotný začátek článku se slovy: „Slušná majorita“ z litvínovského sídliště Janov poslala petici premiérovi Sobotkovi. Trochu zarážející, neboť majoritou v Janově je spíše romská minorita. Ale budiž.
2. Signatáři petice „nejsou rasisti“. Nechci žádnému ze signatářů sahat do svědomí a polemizovat o tom, zda je či není rasista. Ale minimálně jeden z nich, a to předseda bytového družstva František Ryba sklon k rasistickým projevům a chování má. Sám jsem ho zažil, a to přímo na jednání zastupitelstva města Lomu. Při mém vystoupení, kdy jsem se jako zastupitel vyjadřoval k nějakému bodu programu, narušoval chod jednání slovy: „a teď nám tady ještě cikán zatancuje!“ Ale na druhou stranu, co bych mohl čekat od takového „šmudly“. Mimo jiné, cílem petice dle mého názoru není zklidnění a řešení problémů na zdejším sídlišti, ale nabádání k nepokojům a další eskalaci napětí.
3. Signatáři v čele s F. Rybou se obávají malé „občanské války“. Otázkou je, jestli to nejsou cíleně „vířený“ poplach a uměle vytvářené fámy, které by nakonec byly ku prospěchu samotnému předsedovi bytového družstva Rybovi?! Ono totiž to na v „Palermu Čech na severu“ funguje tak nějak rukou nerozbornou asi takto: populistická vyjádření politiků často zleva doprava věci podobného typu nejdříve verbálně rozdmýchávají a poté se do věci vloží „bojůvky“ různých radikálů, DSSS nevyjímaje, kteří pak na sebe vezmou tu „fyzickou“ stránku věci. Ten téměř „básnický“ Rybův obrat, jak „Tenkrát vyšli tátové s dětmi na ramenou protestovat proti tomu problému…“ (v r. 2008) by přeci mohl u méně zasvěcených vzít skoro za srdce. A když se jitří emoce pro nějaké to „silácké“ gesto netřeba chodit daleko.
4. Je velice zarážející a řekl bych až směšné laciné vyjádření Fr. Ryby na současnou situaci v Janově. Pan Ryba zřejmě zapomněl, že i on byl jedním z těch, kteří se na dané situaci podíleli a že i on je zodpovědný za nynější situaci. Dokud se totiž penízky sypaly do jím ovládaného bytového družstva, bylo vše v pořádku a nikomu z Krušnohoru nevadilo, že se z Janova pomalu ale jistě stává ghetto.
5. František Ryba je známý svými anticiganistickými výroky. Na jednu stranu chce zlepšit situaci v Janově, na druhou stranu nedělá nic jiného, než nabádá „slušnou majoritu“ proti „nepřizpůsobivým“.
6. Otázka spíše k zamyšlení? Není nápadné, že se jednotlivé bloky domů postupně vybydlují a to systematicky od zadní části směrem od Jiřetína, směrem k ulici Gluckova? Že by problémy s nepřizpůsobivými byly jen tam? Nebo je to spíše chytrý tah bytového družstva?
7. A ještě s jedním, nikoliv zanedbatelným aspektem je třeba počítat. F. Ryba je také zainteresován na „politice“ celé věci, s níž se vehementně snažil ovlivňovat dění v jiné, nikoliv neproblémovém místě a tím je Most. Zde jsou jeho aktivity spojeny se Sdružením Mostečané Mostu, které Mostu vládlo od r. 2006 až do loňských komunálních, kdy bylo vytlačeno ne nepodobným uskupením Severočeši.cz (potažmo Severočeši Most). V personáliích se zástupci drželi do té doby „kolem krku“. Za poslední období se objetí změnilo na spíše „pod krkem“. Ptát se: Proč? Bylo by na delší povídání. Jednou z karet, jíž tyhle subjekty obracejí jako „politiku“, byly a jsou otázky bydlení a s tím související služby, a také „podnikavci“ všeho druhu. A jsme zase tzv. doma, na severu Čech, že! Nemusíme se proto divit, proč asi pan Ryba tuto „politickou“ kartu o bydlení obrací. Získat další příznivce mezi lidmi, kteří bydlí v lokalitě zatížené sociální napětím a ekonomicky velmi nedobrou situací již nejen romského etnika, ale i těch, co pan Ryba řadí ke „slušné majoritě“, se hodí skoro vždy. Volby jsou tu totiž i v dalším roce a kdo by nechtěl patřit ke „Slušné majoritě“?!
Přesto by bylo více než žádoucí, aby problematika sociálně vyloučených lokalit začala přeci jen ležet odpovědným vládním místům více než jen na srdci. Rozum by měl totiž nabídnout řešení, která by z těchto lokalit sňala punc vykořeněnosti, rizikovosti a pouhého zdroje kriminálních aktivit, kterých zase využívají jen ti, co jim podobné činnosti přinášejí zisk. Napadá mě řešení, proč neučinit také lidi ze sociálně vyloučených lokalit odpovědnými za své místo k životu, včetně práce na tom, aby realizovali své sociální a ekonomické aktivity ve prospěch místa, kde žijí, bydlí a vychovávají děti. Ano, laciné to zřejmě nebude. Investovat se však vyplatí do prevence, než složitě a skoro bez úspěchu řešit kriminální činnost, rostoucí systém sociálních dávek a sociální nepokoje.
