Markéta Kabourková

V roce 2018 kandiduji do Senátu - volební obvod č.74 Karviná
  • BPP
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,13. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

02.03.2019 19:56:49

Výzva pro DUREX

Výzva pro DUREX

Jsme pod palbou mediálních zpráv v duchu krize mezi USA a Čínou, Brexitu, sirotků paní Šojdrové, masa z Polska, evergreen kůrovec nebo se nám zase nějaká celebrita ukáže v únoru v plavkách.

Nikde ale není jedno důležité téma. Podpora (ochrana) státu našeho průmyslu a našeho hospodářství. A konkrétně jde o jeden případ, který ve spleti popisovaných mediálních zpráv úplně zanikl.

„Německo by mohlo kupovat podíly ve firmách ve stěžejních technologických oblastech, aby zabránilo jejich převzetí zahraničními subjekty.“ prohlásil ministr hospodářství Peter Altmaier při představení nové průmyslové strategie do roku 2030. Navrhl vytvoření investičního fondu na podporu klíčových průmyslových odvětví.

Česká republika:

Jedna z největších stavebních firem, kterou stát již jednou v devadesátých letech v rámci vládního programu oddlužil pětisty miliony (500 mil. Kč), má opět dle insolvenčního rejstříku 1 500 věřitelů a 1,8 miliardy Kč dluhů.

Celá stavební skupina čítá více než 10 firem, se sídly v zahraničí. Tady přestává veškerá legrace. Pár vychytralých hlav se dalo dohromady…... Není náhodou, že se sešli v České republice (kde jinde by jim to prošlo), v Jihlavě a založili novou stavební firmu se stejným názvem, ale s přídavkem „BETON“ (psáno anglicky)….no prostě nerozbitná firma se sídlem v Praze. Tuto firmu založili stejní koumáci jako původní stavební firmu, která mimochodem těmto „staronovým“ zakladatelům dluží stovky milionů za korunové dluhopisy s úrokem 5 %, ale rovněž této nové BETONové firmě dluží desítky milionů. Trochu mi to připomíná pana Bakalu a OKD. Prostě obdobné triky. Zřejmě opět zůstanou nepotrestané.

Pointa příběhu je ovšem jiná. Mezi těmi 1 500 věřiteli jsou převážně malé a střední firmy, živnostníci a drobní podnikatelé. Jejich pohledávka vůči výše uvedené firmě je mnohdy jejich roční zisk. Že o to, o co přišli (podle mě jim bylo ukradeno), musí snížit investice, nevyplatit prémie zaměstnancům, možná i mzdy.  Zajímá to někoho?

S velkou pompou jsme uvedli v život zákon č. 89/2012 Sb., ve znění novel, který všichni znají jako Občanský zákoník. Ten vychází koncepčně z vládního návrhu Československého občanského zákoníku z roku 1937 a vrací se nejen k jeho zásadám a terminologii, ale až k Všeobecnému zákoníku občanskému (ABGB) z roku 1811. Pro současníka dnešní Občanský zákoník není návratem ke starému dobrému a známému, ale skokem do neznámého, cizího a nejistého právního prostředí bez dostatečné kontinuity a co hlavně, bez řešení skutečných současných systémových problémů.

Bílí koně, neplacení subdodavatelům, to vše známe z devadesátých let. A nyní položím zásadní otázku: Jak funguje české stavebnictví 21. století? Odpověď je jednoduchá. Velké stavební firmy získávají díky administrativní síle, veřejné, ale i další zakázky a na téměř vše si najímají subdodávky.  Subdodavatelé jsou pak naše české menší firmy, které se ti velcí dodavatelé (kteří vyhráli zakázku) snaží oškubat tak, aby jim ze získané zakázky zbylo co nejvíce. Není to ojedinělý stav. Bohužel je to dnes již stabilní praxe v celé České republice v oblasti stavebnictví.

Snad každá politická strana i hnutí, stejně jako politici mají plná ústa ochrany národních zájmů a podpory hospodářství a malých a středních podnikatelů! Vždy jsou to jen slova. Začněme chránit ty, kteří tady tvoří ekonomiku, když už jsme skoro vše prodali.

Byla by vhodná legislativní změna v podobě Novely občanského zákoníku a zákona o veřejných zakázkách. Nebylo by transparentní, kdyby stavební práce odváděly firmy se svými zaměstnanci, kdyby dodávky dodávali prvotní výrobci a nikoli překupníci, tedy pouze skořápky s několika stavbyvedoucími, rozpočtáři a administrativní podporou a právníky? Problém je totiž také v tom, že pokud stát rozváže s takovou „skořápkou“ smlouvu, protože neplní podmínky, kdo to asi odnese? Kdo přijde o práci? Subdodavatelé (resp. skuteční dodavatelé) a lidé, kteří skutečně odvedli a odvádějí práci.

A vracím se k našemu příkladu. Kdo pomůže těm 1 500 věřitelům? Už jen přihlášku pohledávky věřitele k soudu není úplná legrace vyplnit a někteří si museli najmout a zaplatit právníka.

Zaměstnanci (stavbyvedoucí, rozpočtáři a administrativní podpora apod.) krachující firmy přešli do „nové“ zaBETONované společnosti a jedeme dál….a ti, co na stavbách skutečně dřeli, těm zbyly oči pro pláč.

Je mi těch lidí, kteří skutečně pracují líto. Ale současně vidím problém na centrální státní úrovni. Nikdo se nezastane drobného živnostníka či malé nebo střední firmy. Všichni, o kterých hovořím, své pohledávky odepíší a budou doufat, že v příštím roce je něco podobného nepotká. A když ano, tak prostě jen pracují zadarmo….možná skončí….

Na začátku zmiňuji, že německá vláda se snaží chránit svůj trh, své firmy. V ČR je situace asi jiná, proto jsem si říkala, že možná by mohl pomoci s ochranou DUREX, lepší než nic.

Mě by jenom zajímalo, zda udělali soudruzi z Jihlavy někde chybu….asi ne, mají dobré právníky. Asi je vše podle práva.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama