Sektor dopravy, který zaměstnává přes 5 milionů pracovníků, zažívá těžké časy. Dopravci ze střední a východní Evropy čelí stále většímu tlaku ze strany západních států, které zaváděním zákonů o minimální mzdě značně komplikují přístup na jejich trh v oblasti přepravních služeb. Přestože Evropská komise začala zákony, se kterými přišlo prvotně Německo a Francie, prošetřovat pro podezření, že nejsou v souladu s unijním právem, představila revidovaná pravidla pro vyslané pracovníky, ty v sektoru dopravy nevyjímaje, která tato ochranářská opatření dále posvěcují. Český řidič kamionu by podle nich měl pobírat alespoň tolik, kolik činí minimální mzda v dané zemi.

Pod nátlakem silné lobby a nesouhlasu ze strany některých členských států, které aplikaci těchto pravidel na sektor dopravy zásadně odmítají, přišla Komise se zvláštní sektorovou úpravou vysílání v rámci sociální části dlouho očekávaného balíčku mobility, který oficiálně představila 31. května.

Právě o sociálních aspektech v dopravě a vysílání řidičů do zahraničí dnes v Praze diskutovali česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE), prezident Sdružení ČESMAD BOHEMIA Vladimír Starosta a zástupce z direktorátu pro dopravu Evropské komise Eddy Liègeois, který se na přípravě této legislativy podílel.

Zástupce Komise byl za návrh silničního balíčku v jeho podobě pod palbou kritiky nejen ze strany M. Dlabajové, která je stínovou zpravodajkou zprávy o vysílání pracovníků v Evropském parlamentu, ale i dopravců a většiny přítomných posluchačů. „Silniční balíček je pro mě velkým zklamáním. Od začátku jsem apelovala na to, aby sektor dopravy byl vyjmut z působnosti nových pravidel pro vyslané pracovníky. Nová pravidla de facto znamenají omezit mezinárodní dopravu na území jednoho státu. Je to nesmyslné opatření, které nejenže popírá podstatu vysoce mobilního sektoru dopravy, ale hlavně neřeší zneužívání stávajících pravidel a nekalé praktiky, na které se měl balíček zaměřit především,“ nešetřila kritikou česká europoslankyně. Upozornila zároveň na to, že dochází ke značnému omezování volného pohybu a fragmentaci jednotného trhu, které byli hlavním motivačním faktorem zemí pro vstup do EU.

O prohlubování rozdílů a stavení nových bariér mezi východem a západem mluvil také prezident Sdružení ČESMAD BOHEMIA Vladimír Starosta. „Navenek se sice stále mluví o odstraňování bariér, snižování administrativy a jednotné silnější Unii, praktické kroky jsou však zcela opačné. Unii dělí minimálně na dvourychlostní „východ“ a „západ“, vznikají stále nová ochranářská opatření, závratným tempem přibývá administrativních bariér a restrikcí a fakticky je tak omezována volná soutěž a volný pohyb služeb. Ve vývoji silniční dopravy definovaném v Silničním balíčku je tato situace zcela markantní,“ poznamenal V. Starosta, který dále upozornil na to, že výsledkem opatření bude umělé skokové navýšení mezd, které je neudržitelné a pro běžného podnikatele zcela likvidační.

Z nového návrhu připadla největší kritika na aplikaci nových pravidel pro vyslané pracovníky na sektor dopravy. Komise v balíčku navrhuje, že pokud řidič v cizí zemi stráví více než 3 dny v měsíci, přičemž za den se považuje pobyt delší než 6 hodin, pak se na něj budou vztahovat všechny pracovněprávní i mzdové požadavky platné v dané zemi doprovázené značnou administrativní zátěží. „Nedovedu si představit, jak časové omezení ve výši 3 dnů bude fungovat v praxi a jak je budeme kontrolovat? Namísto konstruktivního řešení teď Komise vnáší do celé situace ještě větší zmatek, který bude motivovat k dalším podvodům a vyhýbání se pravidlům,“ vyjádřila své obavy M. Dlabajová. Zdůraznila, že na OSVČ se tato pravidla nevztahují, a je tedy pravděpodobné, že dojde obcházení pravidel zakládáním franšíz na živnostenský list.

Do debaty bylo aktivně zapojeno i publikum, které vrámci hlasování vyjádřilo jednoznačný názor, že by se na řidiče v mezinárodní dopravě pravidla směrnice o vysílání pracovníků vůbec vztahovat neměla. Pro většinu přítomných bylo zároveň nepochopitelné, proč Komise zvolila nejkratší variantu 3 dnů pro její aplikaci na sektor dopravy, když i z dopadové studie jasně vyplývá, že takto krátká lhůta byla prosazována pouze Itálií. „Co se stalo s dopadovou studií, která 3 dny nenavrhuje? Proč se dopadová studie nevzala v této otázce v potaz?,“ zkritikovala rozhodnutí Komise M. Dlabajová.

Česká europoslankyně ovšem na závěr zdůraznila, že je třeba vyzdvihnout i pozitivní části balíčku, jako je řešení problému tzv. letter box společností, elektronizace dokumentů, či posílení spolupráce členských států. Zároveň uvítala snahu Komise o vytvoření koherentních pravidel, která jsou nutná ke komplexnímu řešení oblasti silniční dopravy. „Předložené návrhy Česká republika v této chvíli už nemůže absolutně odmítat, ale nadále snimi pracovat a být aktivním partnerem pro hledání konstruktivního řešení, které bude schůdné pro všechny strany,“ uzavřela diskuzi M. Dlabajová.

Dnešní debatu, která se uskutečnila v prostorách Evropského domu v Praze, uspořádalo CEBRE - Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kanceláří Evropského parlamentu.