Zástupci Seligerovy obce přijeli ve čtvrtek 9. července na několik dní na návštěvu Liberce a Frýdlantu nejen proto, aby se ponořili do historie a prohlédli si zdejší pamětihodnosti. Diskutovali tu také o současné podobě vztahů mezi Čechy a Němci, o možných důsledcích nynější vlny uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí pro Evropu a mnohém dalším.

„Potěšilo mě, že si na mne organizátoři vzpomněli a pozvali mě na společné setkání v libereckém sídle Svazu Němců. Debata byla původně naplánována na dvacet minut, ale nakonec se protáhla na hodinu a půl. Němečtí přátelé se ptali nejen na současné problémy liberecké sociální demokracie, ale také je zajímalo, jak si strana vede na celostátní úrovni, jaký má postoj k extremismu, k běžencům, k řešení problémů ve vztazích mezi Čechy a Němci a jak vidí budoucnost Evropské unie,“ řekla Martina Rosenbergová, městská zastupitelka za ČSSD. „Jako poselství budoucích dnů na debatě zaznělo, že jsme předně Evropané, a až v druhé řadě Češi a Němci. To nás spojuje, a to by nás mělo posilovat,“ dodala.

Zanedlouho si budou liberečtí a němečtí sociální demokraté připomínat jedno společné výročí, 7. srpna uplyne 145 let od mohutného tábora lidu na Pláních pod Ještědem. Tehdy se za dohledu četníků sešlo na Pláních na 30 tisíc lidí, převážně českých a německých dělníků a jejich rodin. Účastníci požadovali posílení práv dělníků, zdůraznili potřebu vzájemné solidarity a odsoudili projevy nacionalismu. Volali také po svobodě tisku, rozšíření volebního práva nebo nezávislosti škol na církvích. O osm let později byla v pražském břevnovském hostinci U Kaštanu založena pod názvem Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku česká sociální demokracie.

„Jsem ráda, že jsme o vztazích mezi Čechy a Němci debatovali právě v roce výročí tábora lidu na Pláních, kde snad poprvé zazněla nutnost solidarity mezi českými a německými dělníky,“ poznamenala Martina Rosenbergová.

Hosté zasadili na výraz přátelství na konci setkání spolu s českými kolegy u sídla Svazu Němců v Ruprechticích sazenici dnes trochu zapomenutého ovocného stromu – kdouloně obecné.

„Zástupce Seligerovy obce jsme pozvali do Liberce a Frýdlantu, protože máme s nimi společné kořeny a Liberec se může pochlubit bohatou tradici dělnického hnutí. V pátek 10. července jsme měli také na programu prohlídku historické radnice a celého města. Na sobotu jsme naplánovali procházku po stopách Valdštejna ve Frýdlantu,“ prozradil Erwin Scholz ze Svazu Němců v regionech Liberec, Lužice-Severní Čechy.

Josef Seliger se narodil 16. února1870 v Krásné Studánce u Liberce, zemřel 18. října 1920 v Teplicích. Byl československým politikem německé národnosti a poslancem Národního shromáždění za Německou sociálně demokratickou stranu dělnickou v ČSR. Už koncem 19. století patřil k hlavním postavám rakouské sociálně demokratické strany mezi německy hovořícími obyvateli českých zemí. Od roku 1919 již působil na půdě československé politiky a byl zvolen prvním předsedou Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR.

Seligerova obec sídlí v Mnichově. Zasazuje se o dorozumění mezi sudetskými Němci a Čechy, o sociálně demokratickou politiku, vycházející z vědomí odpovědnosti za dění uprostřed Evropy. Považuje se za následnickou organizaci Německé sociálně demokratické dělnické strany v Československé republice. Má také skupiny v Kanadě, ve Skandinávii, ve Velké Británii i v Rakousku. Podporuje Sociálnědemokratickou stranu Německa a snaží se o spolupráci s jinými sudetoněmeckými i českými a rakouskými organizacemi.

Mgr. Martina Rosenbergová, zastupitelka za ČSSD, primátorka města v letech 2011 - 2014