Navíc je ukázkou toho, že v chlubení se cizím peřím nemá současná vládnoucí koalice konkurenci. Současný primátor si zde totiž přisvojuje zásluhy, které za něj vybojovalo předchozí vedení radnice. Ať již to je vylepšení dopadu smluvních vztahů s Eltodem, kdy jsme několikaročním sporem dosáhli toho, aby nás Eltodo bralo jako silného partnera a ne jako oslíka z pohádky. Také jsme svým neústupným postojem vybojovali městu velmi silnou pozici u případného soudního sporu. To, zda by u něj bylo město úspěšné a kolik by ušetřilo ze svých prostředků, se již nedozvíme. Dohoda s městem byla totiž učiněna pod rouškou tajemství. Její výhodnost či nevýhodnost se tudíž nedá objektivně posoudit. Podklady jsou tajeny, veškeré proklamace o transparentnosti zapomenuty. Důvod? Snad lépe nevědět.

Druhým případem přivlastňování si cizích zásluh je primátorem zdůrazňované vyjmutí budovy Uranu ze zástav městského majetku za dluhopisy. Podstoupili jsme v minulém volebním období s ekonomickým náměstkem Jiřím Šolcem hodiny jednání, abychom tohoto výsledku dosáhli, a když jsem v listopadu loňského roku předávala úřad novému primátorovi, čekal město k dovršení této operace už jen jediný administrativní krok. Nic víc.

Je smutné, že nové vedení města doposud neudělalo pro rozvoj Liberce a pro občany nic, čím by se primátor mohl v Libereckém zpravodaji občanům upřímně pochlubit. A tak mu nezbývá, než výsledky práce jeho předchůdců vydávat za své.

V srpnu přijme dalajláma u příležitosti svých 80tých narozenin vyslance iniciativy Češi podporují Tibet. Naši občané mu jako dárek přivezou i čajový hrneček od Bořka Šípka, který představuje „pevné pouto mezi Českou republikou a Tibetem, Václavem Havlem a Jeho Svátostí dalajlámou.“ Obraz Václava Havla, jehož pojilo s dalajlámou osobní přátelství, jsem jako primátorka nechala před lety vystavit v mé kanceláři. Jako připomínku toho, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Jako symbol těžce získané demokracie. Demokracie, kterou v posledních měsících jednáním hnutí ANO ztrácíme. Liberecký zpravodaj, který by měl v první řadě sloužit k předávání důležitých informací občanům, ale přitom se stává nástrojem politické propagandy, tedy hlasem jednoho (toho správného) politického názoru a nástrojem umlčování názorů jiných, je učebnicovým příkladem postupující koroze liberecké demokracie.

Volný překlad označení „dalajláma“ znamená „oceán moudrosti“. Kéž by jí vedení liberecké radnice mělo alespoň pověstnou „kapku“!

Mgr. Martina Rosenbergová, zastupitelka města za ČSSD