Od začátku roku jsou na severu afrického státu také první příslušníci českých speciálních sil.

Ministr, jehož doprovázeli zástupce náčelníka Generálního štábu – inspektor AČR generálmajor Jaroslav Kocián a řada významných hostů, si během jednodenní návštěvy prohlédl velitelství výcvikové mise v metropoli Bamaku a setkal se s jeho velitelem Wernerem Alblem. Jednal také s jeho francouzským poradcem a po setkání s ním novinářům řekl, že česká armáda by mohla do Mali vyslat zdravotnickou jednotku. „Tu, která pracuje přímo v prvním sledu, která poskytuje první pomoc v poli a která umožňuje přesun vrtulníkem do většího zařízení,“ uvedl ministr. Do Mali by tak mohlo být vysláno několik desítek vojáků. Záležitost chce ministr ještě konzultovat s vedením armády, ale peníze na akci má ministerstvo připraveno.

Ochrana před terorismem

Vyslání více vojáků do Mali slíbilo Česko po listopadových atentátech ve Francii, která je vůdčí zemí koalice bojující v Mali proti teroristům. Paříži by se tak mohla uvolnit určitá vojenská kapacita, kterou by Francouzi mohli využít pro boj s terorismem přímo na svém území. V současné době má česká armáda v misi pod patronací Evropské unie 39 vojáků. Většina z nich střeží velitelství v hlavním městě na jihu země. „Náš kontingent zde v Bamaku má na starosti ochranu místního velitelství a výcvik maliské armády,“ řekl novinářům velitel jednotky kapitán Ondřej Marek. „Je to rutinní služba, která se nemění a která má velmi málo zpestření,“ podotkl. Vojáci musí v Bamaku sloužit v klimaticky náročných podmínkách, teploty i nyní přesahují 30 stupňů Celsia. Musí proto dodržovat pitný režim, odpočívat, ale zároveň i cvičit. „Cvičení vojáka vzpruží a nabije ho energií,“ zdůvodnil časté návštěvy posilovny kapitán.

Povstání Tuaregů

Na severu Mali v roce 2012 povstali místní Tuarégové a spolu s Araby požadovali na ústřední vládě ovládané černošským obyvatelstvem z jihu země nezávislost. Neklidu využili také islamisté napojení na Al-Káidu, proti nimž však v roce 2013 zasáhla Francie. V loňském roce separatisté s vládou v Bamaku uzavřeli mírovou dohodu, na jejíž dodržování dohlíží mírová mise OSN. Podle tamního ministerstva obrany se situace na severu Mali po podepsání dohody zklidnila, maliská vláda ale stále nezískala nad severními provinciemi plnou kontrolu. K bezpečnostním incidentům prý však dochází jen občas. Bezpečnost se ovšem snížila na dosud klidném jihu a západu země včetně hlavního města. Zásadní dopad na bezpečnost měl loňský listopadový teroristický útok na hotel v Bamaku, který si vyžádal přes dvacet životů. Podle kapitána Ondřeje Marka byli během zásahu proti teroristům čeští vojáci připraveni poskytnout „vnější zajištění“ napadeného hotelu, nakonec ale o to nebyli požádáni. Současná česká jednotka žádný incident během svého pětiměsíčního působení nezaznamenala.

Speciálové v Gao

Nepravidelnou činnost povstalců lze podle ministerstva obrany zaznamenat kolem měst Timbuktu, Kidal, Gao, v severním pohraničí a na části východní hranice. Právě v regionu Gao budou působit pod misí OSN čeští specialisté. V zemi je již osm mužů, kteří připravují únorový příjezd zbytku pětadvacetičlenné jednotky 601. skupiny speciálních sil generála Moravce. V Mali budou až do října. Podle ministra obrany Martina Stropnického budou mít na starosti především ochranu místního obyvatelstva a stabilizaci situace.

Ministr vojákům do Mali přivezl dárkové potravinové balíčky, o které sami vojáci požádali. Šlo především o věci, které si v Bamaku nemohou koupit, jako třeba sýry, uzeniny, nebo česnek. Kromě velitelství v Bamaku měl ministr na programu i návštěvu výcvikového centra Koulikoro, kde působí čtyři čeští instruktoři. Ti mají za úkol zlepšit taktiku maliských vojáků a provádí celkový mentoring ke zlepšení jejich schopností, interoperability a připravenosti k reálnému, bojovému nasazení.