Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, kolegové, dámy, pánové, vzhledem k tomu, že jsem tím ministrem obrany, tak asi správně předpokládáte, že to budu bránit a že na to nebudu útočit.
Já bych rád poděkoval vaším prostřednictvím, pane předsedající, paní poslankyni Černochové za zájem, který vnímám za těmi slovy, která tady přednesla, byť s nimi mohu souhlasit jenom dílčím způsobem. A dovolím si uvést jenom rychle několik čísel nebo faktů.
Při mém nástupu na ministerstvo rozpočet byl zhruba 42 mld. Jak tady bylo řečeno panem premiérem, tak příští rok to bude už 52,5 mld. To je docela výrazný nárůst. Když vezmu ten původní, tak je to nějakých 25 %. Můžeme tady žonglovat s čísly. Stejně to procento z HDP bude vždycky jenom nějakým průměrem, nějakým odhadem, podle toho, jaké jsou v něm výkyvy. Ale budiž. Příští rok to bude 1,08, pokud chceme být přesní, takže to se zaokrouhluje, pokud se nemýlím, jestli si to pamatuju ze školy, směrem nahoru na 1,1. Ale to je opravdu detail.
Co je podstatnější, je, že meziroční nárůsty jsou o 9 až 10 %. To je docela podstatné. Většina poslanců a poslankyň, kteří se tím tématem zabývají, tohle velmi dobře vědí. A těch zemí v Evropě, které mají meziroční nárůst rozpočtu v kategorii takového procenta, je, věřte mi, pomálu, dají se spočítat na prstech jedné ruky.
Co se týče toho závazku v roce 2020, já si myslím stejně, jako tady už bylo řečeno panem premiérem, že to není cíl nereálný. My budeme, jak rovněž už bylo sděleno, připravovat ten poslední rozpočet s výhledy na 2019, 2020 a tam se to dá rozložit tak, aby ten rozpočet byl investičně vstřebatelný a zároveň abychom dodrželi ten slib, který jsme dali.
My k tomu chystáme i jakési řekněme dva scénáře na ministerstvu, scénář méně ambiciózní a ambicióznější, protože - a to není žádné vymlouvání se - to opravdu už po té délce, co jsme ve vládě, smysl nemá, ale zase je potřeba být fér. A ty projekty se nějakým způsobem připravují. Ty projekty se nějakým způsobem schvalují. Náš český schvalovací nebo vůbec ten procedurální mechanismus je jedním z nejsložitějších v Evropě. Řada mých kolegů rozhoduje o investicích, které jsou v našich penězích v řádech desítek miliónů nebo i stovek miliónů sami. A s plnou odpovědností za takové investice. Já musím i s několika málo milióny jít do vlády. Máme další kontrolní mechanismy. Máme státní ověřování jakosti. Máme konkurenční boj na trhu zbrojního průmyslu, který je nesmiřitelný a který bojuje všemi možnými prostředky.
Čili je trochu laciné říkat, že ministerstvo nedokáže utrácet - v tom dobrém slova smyslu. Možná kdyby mě někdo tlačil do kouta tímhle argumentem, tak vždycky ale použiji protiargument, že raději budu peskován za pomalejší utrácení rozpočtu než za problematické utrácení rozpočtu. A my jsme v minulých dvou třech letech proinvestovali stovky milionů, miliardy. Neměli jsme servisní smlouvy. Měly jsme je když tak nastaveny podhodnoceně, protože prostě nebyly peníze, a bylo potřeba tam ty peníze nalít. Utratili jsme stovky milionů za nejbazálnější věci, jako jsou mundúry apod.
Čili nezbude nám šest miliard, pokud tady bylo něco takového řečeno. To je naprosto iluzorní číslo. Myslím si, že jsme řadu věcí změnili, že se prostě pokoušíme ten rezort nějakým způsobem dostat zpátky na nohy. Některé výsledky jsou nesporné a rozhodně se myslím nemusíme nějak bičovat. Děkuji.
