Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nechci polemizovat o tom - zase už se to opakuje, používá se slovo lež nebo mluvit nepravdu, mně se to nějak zajídá se v tomhle přetlačovat. Ale jedna věc je naprosto průkazná, a to je to, že Letecká záchranná služba, jak to bylo nastaveno myslím v 90. letech, je jedna z nejdražších ve střední Evropě. To je prostě fakt. Vychází na víc - neberu ani snad Slovensko, ale snad dokonce i Rakousko. No a prostě z toho vznikl relativně výnosný byznys. Na ten byznys se potom napočítalo a nainvestovalo řekněme i to zázemí, včetně těch helioportů. Můžeme si říkat, proč byly postaveny na tu váhu, na kterou byly postaveny, protože možná, kdyby byly postaveny na váhu vyšší, tak mohly být použity strategicky i v případě nějakých jiných potřeb, nejenom potřeb zdravotních.
Chci říci, že to řešení, jak to také připravoval pan kolega Němeček, to znamená, že chtěl vyhlásit výběrové řízení někdy osm nebo devět měsíců předtím než předchozí smlouvy přestaly platit a byly důvodné obavy, že se do toho nemůže přihlásit nikdo jiný než kdo to doposud provozoval, čili by to bylo patrně výběrové řízení zvláštní, řekněme eufemisticky, no tak byla snaha tu situaci řešit nějak systémově a v omezeném čase. Tak byla dohodnuta tato kompromisní varianta, že policie to rozšíří o jednu oblast nebo kraj a armáda o kraj druhý, s tím, že byly vybrány tak, aby se minimalizovaly nějaké problémy.
Chci zdůraznit, že to je na dobu určitou, že to je na dobu, než vznikne nový koncept, který má připravit meziresortní pracovní skupina do konce tohoto roku, který by celou situaci Letecké záchranné služby řešil koncepčně a dlouhodobě a s největší pravděpodobností i v rámci nějakého státního subjektu. Poté by se, čili po těch čtyřech letech, by se armáda vrátila zpátky do "svého" kraje, kde působí doposud, tak, aby v rámci svých schopností neztratila právě tuto schopnost, o jejíž užitečnosti jistě sporu.
My se teď snažíme na ty čtyři roky najít řešení co nejméně složité, co nejpraktičtější, co nejlevnější. Z toho, co jsem řekl, vyplývá, že investice, které kraj - teď budu mluvit o tom, který se týká armády, to znamená Jihočeský kraj - zmařeny nebudou v žádném případě, budou využity v budoucnosti. To, že my bychom provozovali na základě upřesněných podmínek, které jsou v Jihočeském kraji, Leteckou záchrannou službu z Bechyně, má - dovolím si říci - samé výhody, protože když se podíváme na mapu zásahů za poslední období nebo za poslední dobu, zjistíme, že kromě dvou letních měsíců, kdy je tam vyšší koncentrace potřeby zásahů kolem rekreační oblasti Šumava a Lipno, tak do značné míry převažují zásahy právě v severní části Jihočeského kraje, čili blíže letišti Bechyně.
O tom, že všechna řešení mají své výhody a své nevýhody, určitě nemusím dlouze hovořit. My na rozdíl od komerčních subjektů jsme schopni působit 24 hodin, čili i v noci, což u těch soukromých subjektů není. To, že vrtulník Sokol má úplně jinou kapacitu a jiné možnosti i lékařského zásahu během přepravy a je nástrojově úplně jinak vybaven než komerční vrtulník, je další věc, která mluví pro to, že rozhodně nikdo nehazarduje s lidskými životy.
Pokud vím, tak v případě dvou nemocnic je akorát problematické použití příslušného helioportu vrtulníkem Sokol, i tam jsou ale už specifikovány prostory, kde ten vrtulník může bez větších problémů nebo bez problémů přistát a kde je dosažitelnost té nemocnice zcela bezprostřední.
Ta záležitost má ještě spoustu různých detailů. Musel bych tady pro to mít nepoměrně větší časový prostor. (Předsedající upozorňuje na čas.) Chci zdůraznit, že to je přechodné řešení a že se potom armáda vrátí k působení, jak bylo doposud zvykem.
Děkuji.
