dovolila jsem si připravit dva pozměňovací návrhy, které byste snad měli mít už na lavicích. Posílala jsem je teď ráno i emailem. Předkládám dva pozměňovací návrhy, které nejsou panu ministrovi neznáme, některé z nich, myslím, že oba, jste uváděl, o obou se diskutovalo tedy ve sněmovně.

Jeden z těchto pozměňovacích návrhů směřuje k větší transparenci veřejných zakázek malého rozsahu, kdy navrhuje velmi přijatelnou a prakticky snadno realizovatelnou změnu, která dopadne na zakázky nad 1 milion. Druhý pozměňovací návrh směřuje do zpřesnění zákona o zadávání veřejných zakázek, kde zpřesňuje podmínky pro vyloučení účastníků zadávacího řízení kvůli střetu zájmů. 

Dovolte mi tedy, abych nyní ten první představila, a přistoupím potom k tomu druhému. 

První návrh je tedy, jak jsem uváděla, pozměňovací návrh k veřejným zakázkám malého rozsahu. Ten posiluje transparentnost zakázek malého rozsahu v reakci na zvýšení jejich limitů, které navrhuje vládní návrh zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Ta totiž schválila na základě pozměňovacího návrhu hospodářského výboru zvýšení limitů na zakázky malého rozsahu z 2 milionů na 3 miliony u dodávek a služeb a z 6 milionů na 9 milionů u stavebních zakázek, které nyní nebudou podléhat přezkumu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tato změna povede ke zvýšení celkového objemu veřejných prostředků, nad kterým nebude kontrola nezávislého dozorového orgánu nad 23 miliard. Já se domnívám, že tento způsob nepovede ke zvýšení transparentnosti nakládání s veřejnými prostředky. Nemyslím si, že je to vhodná cesta. Měli bychom dbát na to, aby u těchto zakázek byly splněny alespoň minimální požadavky na transparentnost tím, že přijmeme opatření, které povede k větší informovanosti na profilu zadavatele.

Tento pozměňovací návrh si tedy právě klade za cíl alespoň posílit transparentnost zakázek malého rozsahu nad 1 milion způsobem, který nebude administrativně náročný pro zadavatele. 

Podstatou návrhu je sjednotit informační standard a garantovat, že o zakázkách nad 1 milion Kč budou všem uchazečům poskytovány stejné informace. Návrh směřuje k vyšší podpoře dodržování základních principů, zákazu diskriminace, transparentnosti, rovného zacházení a přiměřenosti – bez nutnosti zvyšovat administrativu.

Novela zavádí jeden jednoduchý formulář pro výzvu a jeden pro vyhodnocení zakázky spolu s uveřejněním dat o veřejné zakázce malého rozsahu na profilu zadavatele. 

Dovolte mi připomenout, že například současná pravidla pro zakázky financované z evropských fondů jsou mnohem náročnější na zadávací proceduru již u zakázek nad 400 000 Kč. Nemyslím si, že by šlo o nějakou nerealizovatelnou nebo nepřiměřenou úpravu. To je ten pozměňovací návrh číslo jedna. A pak mám připravený pozměňovací návrh ke střetu zájmů, na lavici by to měl být pozměňovací návrh číslo dva, který také není nový. Byl už diskutován ve sněmovně.

Smyslem navrhované právní úpravy je prostřednictvím novely zákona o zadávání veřejných zakázek, která je součástí předkládaného vládního návrhu zákona, překlenout existující výkladový problém týkající se vztahu dvou současných zákonných ustanovení u vylučování účastníků zadávacího řízení. Zákon o zadávání veřejných zakázek v ustanovení § 48 výslovně umožňuje vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů uvedených v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Specifickou povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení přitom upravuje rovněž § 4b, věta druhá, zákona o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. Podle té je zadavatel povinen vyloučit obchodní společnost, v níž má člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu přímo nebo prostřednictvím ovládaných osob více než dvacetiprocentní účast. 

Zákon o zadávání veřejných zakázek však v současném znění pouze z důvodů stanovených tímto zákonem formálně znesnadňuje využití postupu uvedeného v § 48 v případě, kdy je důvod pro vyloučení stanoven výhradně v zákoně o střetu zájmů. Samozřejmě my tu úpravu máme, ale narážíme na ty problémy v praxi. V praxi totiž dochází k výkladovým nejasnostem, které bylo sice zcela možné překlenout pomocí výkladového pravidla lex posterior derogat legi priori, avšak k autoritativnímu soudem za dobu účinnosti zákona zatím nedošlo. Dochází tedy k situaci, kdy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže odmítá aplikovat ustanovení § 4 zákona o střetu zájmů ze strany zadavatelů, respektive odmítá postihovat to, že někteří zadavatelé toto ustanovení neaplikují. Proto za účelem toho, aby ta praxe byla jasnější a aby se nám dařilo vylučovat ze zadávacího řízení ty dodavatele, kteří jsou podle zákona o střetu zájmů skutečně ve střetu zájmů, proto navrhuji zákon upravit tak, aby k těmto výkladovým rozepřím nedocházelo a vůle zákonodárce byla výslovně vyjádřena v zákoně o zadávání veřejných zakázek. 

Proto navrhuji přesunutí povinnosti vyloučit účastníka zadávacího řízení, kterým by byl veřejný funkcionář ve smyslu zákona o střetu zájmů, nebo právnická osoba, jejímž skutečným majitelem je takový veřejný funkcionář ze zákona o střetu zájmů, přímo do zákona o zadávání veřejných zakázek, tak, aby současné znění obou norem nezamezovalo tomu, že je znemožněna nebo případně významně ztížena potřeba uplatnit zákaz dle § 4b zákona o střetu zájmů v praxi. 

Chtěla bych tedy shrnout, že předkládaný druhý pozměňovací návrh zpřehledňuje úpravu vyloučení ze zadávacího řízení, aby byla v jednom právním předpise, což je výhrada Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a zužuje aplikaci povinného vyloučení vybraného dodavatele pouze na zadavatele v okruhu státu, nikoliv krajů a obcí, jako dnes, podle tzv. rakouského modelu. Naopak rozšiřuje aplikaci povinného vyloučení vybraného dodavatele tak, aby neplatila jen u ovládajících osob, ale u všech skutečných majitelů, což je také pro zadavatele jednodušší, protože může čerpat z evidence skutečných majitelů. 

Doufám, že se mi podařilo vysvětlit, co je obsahem těchto pozměňovacích návrhů. Oba jdou směrem k tomu, aby s veřejnými prostředky bylo nakládáno transparentně. Prosím o vaši podporu těchto pozměňovacích návrhů. 

Děkuji.