Jednou z nejzásadnějších činností ze strany Číny v tomto vystupňovaném napětí během posledních let je agresivní chování způsobené posíláním vojenských plavidel na území Jihočínského moře. Čínská strana vojenskými loděmi zastrašovala a vyháněla cizí loďstvo z vod kolem skalních útvarů a ostrovů Vietnamu, protiprávně zde stavěla umělé ostrovy, budovala na nich vojenské základny a okolní vody kolem těchto ostrovů vyhlašovala za svoje území.
Podle CNN se dne 30. září 2018 čínský křižník Luoyang přiblížil pouhých 41 metrů blízko k torpédoborci USS Decatur námořnictva USA, který se pohyboval v oblasti 12 námořních mil daleko od skalních útvarů Gaven a Gò Ma v souostroví Truong Sa v Jihočínském moři, což způsobilo, že tato americká loď musela prudce manévrovat, aby se vyhnula kolizi.
Američtí námořní činitelé považují čínské akce za „velmi nebezpečné a neprofesionální".
Dne 5. 10. 2018 na webové stránce www.businessinsider.com byly zveřejněny úryvky komentářů profesora Carla Thayera, čestného profesora univerzity z New South Wales v Austrálii, který mimo jiné uvedl: „Toto je nejagresivnější a nejnebezpečnější čin Číny od doby, kdy se k moci dostal prezident Donald Trump.“
Podle profesora Thayera veškeré plavby lodí amerického námořnictva, jako například hlídky svobodné námořní dopravy v Jihočínském moři, byly vždy blokovány čínskými vojenskými loděmi a letadly, které se ale nikdy nepřiblížili tak nebezpečně blízko.
Jednou z možností ohrožení životního prostředí a způsobení ekologické katastrofy je čínský plán nasazení plovoucích jaderných elektráren v Jihočínském moři. Podle agentury Reuters ve zprávě z roku 2018 pod názvem „Vojenský a bezpečnostní vývoj v souvislosti s Čínou,“ předložené americkému Kongresu, ve které ministerstvo obrany USA uvedlo: „Existují náznaky, že Čína pokračuje v plánu dodávání elektřiny pro ostrovy a útesy v Jihočínském moři plovoucími jadernými elektrárnami. Očekává se, že tento proces bude realizován ještě před rokem 2020.“
Dne 30. 8. 2018 americký rozhlas VOA odvysílal komentář Colina Koha, experta průzkumu námořní bezpečnosti na technologické univerzitě Nanyang v Singapuru, který uvedl, že Čína výstavbou desítek plovoucích jaderných elektráren v Jihočínském moři vytváří obrovské ekologické riziko, nemluvě o zastaralých technologiích čínské jaderné energie.
V červenci roku 2016 Stálý rozhodčí soud OSN (PCA) rozhodl o žalobě Filipín proti Číně ohledně Jihočínského moře, ve kterém soud odmítl nezákonnou suverenitu Číny v oblasti, která je vymezena tzv. devíti úsekovými liniemi. Žádný ostrov v souostroví Truong Sa a Hoang Sa nemá kontinentální šelf a výlučné ekonomické zóny. Soud odsoudil Čínu za její prováděné aktivity v Jihočínském moři, které poškodily životní prostředí a mořský ekosystém atd.
Za účelem legitimizace vlastní nespravedlivé svrchovanosti Peking zintenzivnil svoji celosvětovou propagační kampaň proti rozhodnutí PCA.
Dne 14. 5. 2018 čínský časopis „Mezinárodní Právo,“ publikoval knihu „Námitky proti Rozsudku arbitráže o Jihočínském moři,“ kterou připravila Čínská asociace mezinárodního práva (CSIL). Obsah knihy vyvolal vlny protestů mezinárodních badatelů.
Dne 25. 4. 2017 profesor Douglas Guilfoyle, expert na právo z Monash University v Austrálii napsal článek „Nová zkreslení výsledků arbitráže v případu Jihočínského moře: Průzkum protestů Asociace Číny mezinárodního práva,“ ve kterém uvedl, že obsah knihy „Námitky proti Rozsudku arbitráže o Jihočínském moři“ je subjektivní, jednosměrný a obsahuje některé chybné argumenty týkající se základního práva, kde jsou citovány prastaré zákony a úmyslně se nevhodně aplikuji.
Politika stupňovaného napětí ze strany Číny na Jihočínském moři sklidila silné protesty mezinárodního společenství.
V reakci pro záměr vybudovat umělé ostrovy s cílem je militarizovat se země jako Spojené státy, Japonsko, Austrálie a Spojené království stále více angažují v této oblasti se snahou zajistit zde bezpečnost a udržovat stabilitu v tomto regionu.
Podle agentury Reuters dne 4. října promluvil na Hudsonově výzkumném institutu ve Washingtonu americký víceprezident Mike Pence, kde kritizoval Čínu za její umístění protiletadlových a protilodních střel na umělých ostrovech ve sporných oblastech Jihočínského moře, ačkoliv se Čína zavázala, že nebude militarizovat tyto ostrovy.
Dne 25. 10. 2018 vydal singapurský deník Morning Post článek autora Tang Weiho, odborníka na mezinárodní problémy v Hongkongu, ve kterém zdůraznil chování Číny, které ohrožuje jak světový pořádek, tak globální zájmy Spojených států, proto Washington nebude stát nečinně a držet ruce zkřížené. Od října 2015 Spojené státy neustále provádějí operace svobodné námořní dopravy (FONOP) v Jihočínském moři vysíláním vojenských lodí do oblasti a tímto uznaly kontrolovat Čínu i okolní ostrovy.
V červenci 2016 Stálý rozhodčí soud (PCA) vydal rozsudek, který popíral vyhlášení suverenity Číny nad ostrovy v Jihočínském moři pro porušení mezinárodních práv. Spojené státy a Filipíny nadále používají rozsudek PCA jako základ protestů proti nezákonnému požadavku suverenity přes tzv. devět úsekových linií.
Dne 3. 10. 2018 webový portál Nikkei Asian Review zveřejnil článek od profesora Yoichiro Sato z Asijsko Pacifické univerzity Risumeikan, který uvedl, že Japonsko musí být blízkým spojencem se Spojenými státy a s americkými spojenci k rozšíření spolupráce s ostatními zeměmi v regionu.
Odhodlanost Japonska bojovat proti intervenci se projevila nejvíce dne 13. 9. 2018 vysláním ponorky Kuroshio a nákladní lodi Kaga s vrtulníkem a se dvěma torpédoborci, Inazuma a Suzutsuki do Jihočínského moře, aby se zúčastnily společného vojenského protiponorkového cvičení.
Dne 3. 10. 2018 noviny „The Australian“ zveřejnily komentář ministra obrany Christophera Pyne: „Austrálie opakovaně vyjádřila své znepokojení nad nepřetržitým procesem militarizace v Jihočínském moři a nadále naléhá na všechny strany, které si činí nároky na suverenitu, aby se jí zdržely a nepodnikaly žádné jednostranné činnosti, které by mohly zvyšovat napětí v regionu.“
Admirál Philip Jones, velitel královského námořnictva zdůraznil, že Británie je povinna vyjádřit svoji podporu konkrétními činy se svými spojenci v Asijsko-pacifickém regionu jako protest proti Číně za porušování obecné úmluvy o mořském právu a legislativě.
Dále uvedl, že je zapotřebí „posoudit mylné a protizákonné výklady ohledně obecné úmluvy o mořském právu, protože by to vedlo k tomu, že by si jiné země na světě mohly také vykládat svoje vlastní interpretace.“ Admirál královského námořnictva potvrdil, že bude pokračovat ve vysílání dalších britských válečných lodí do sporných oblastí Jihočínského moře.
Ještě předtím, a to dne 31. 8. 2018 se válečná loď HMS Albion z královského námořnictva přesunula do souostroví Truong Sa poté, co se zúčastnila společných vojenských cvičení s japonskými válečnými loděmi v Indickém oceánu.
Země ASEANu včetně zemí s územními nároky o suverenitu v Jihočínském moři, včetně Bruneje, Filipín, Malajsie a Vietnamu vyjadřují svoje obavy a odsuzují snahy o militarizaci Jihočínského moře, podporují solidaritu a oceňují důležitou roli ASEANu pro urovnávání sporů ohledně Jihočínského moře. Vyzývají všechny odpovědné země ke spolupráci a k udržování míru, bezpečnosti a svobody námořní i letecké dopravy v Jihočínském moři.
Tyto uvedené země apelují, aby se všechny strany zdržovaly svého chování, nevyhrožovaly použitím síly, plně respektovaly právní a diplomatické procesy, řešení sporů mírovými prostředky, a to na základě mezinárodního práva, na základě kterého byla přijata Úmluva OSN (Organizace spojených národů) o mořském právu z roku 1982 (UNCLOS 1982), striktní dodržování Deklarace o chování smluvních stran v Jihočínském moři (DOC) a podpora skutečného vyjednávání dle souboru pravidel chování stran v Jihočínském moři (COC). Nedávno na 12. konferenci ministrů obrany zemí ASEAN v Singapuru se ve dnech od 19. do 22. října 2018 ministři vydali společné prohlášení, ve kterém se tato tvrzení znovu prokázala.
