na způsobení škody ze dne 22. 5. 2012

Soudy prvního stupně mnohdy provádějí chybu, když v záležitostech, které nemají souvislost s dopravní nehodou, tak spatřují míru zavinění. V tomto případě sice neměl řidič platnou technickou kontrolu, ale jeho automobil neměl žádné závady, které by zapříčinily nehodu samotnou. 

Porovnání spoluviny při nehodě:

Například přestupek jako nepřipoutání se za jízdy bezpečnostními pásy byl hodnocen jako spoluvina při nehodě (v tomto případě se nejednalo o škodách na zdraví, ale na majetku). Škody na majetku: „Pro posouzení míry spoluúčasti poškozeného není významný jeho podíl na vzniku škodní události (např. nepřipoutání se bezpečnostními pásy v automobilu), nýbrž jeho podíl na vzniku škody.“

Zdroj: Spoluzavinění a postih - Bulletin advokacie

http://www.bulletin-advokacie.cz/spoluzpusobeni-skody-a-postih?browser=mobi

Škody na zdraví: „Za dílčí příčinu usmrcení poškozeného je dále možné považovat okolnost, že poškozený nebyl při jízdě připoután bezpečnostními pásy nebo že ve vozidle jel vyšší než povolený počet osob. To vše je v obecné rovině relevantní důvod, který může spoluzpůsobení škody poškozením zvýšit, musí být ovšem prokázáno, že např. ono nepřipoutání vedlo při havárii k úrazu či ke zhoršení jeho důsledků."

Zdroj: Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2014, sp. zn. 25 Cdo 4199/2013

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR,

sp. zn. Cdo 1710/2010 ze dne 28. 3. 2012

Nejvyšší soud uvedl, že jízda se zákazem řízení, neplatné technické kontroly a pojištění nejsou příčinami vzniklé škody:

„Při vypořádání škody mezi provozovateli se tedy posuzuje míru, jakou se jednotlivá okolnost podílela na vzniku škody, a podle toho se porovnává účast každého z nich na střetu provozů. I když bylo nesporné, že žalovaný řídil osobní automobil v době, kdy měl zákaz řízení motorových vozidel, a že tento osobní automobil nebyl zákonně pojištěn a neprošel platnou technickou kontrolou, nejsou tyto okolnosti pro posouzení odpovědnosti žalovaného za škodu ve věci významné, neboť nebyly příčinou vzniklé škody.“

Nejvyšší soud uvedl, že (okresní) soud prvního stupně pochybil, když v těchto skutečnostech vyvodil odpovědnost za vzniklou škodu:

„Soud prvního stupně proto pochybil, pokud v tomto jednání žalovaného spatřoval jednu z příčin dopravní nehody a vyvodil z něj jeho odpovědnost za vzniklou škodu, byť pouze z jedné poloviny.“

Řízení s neplatným řidičským průkazem:

Tyto závažné okolnosti nesouvisí s nehodou a posuzují se individuálně. Za řízení automobilu s neplatným řidičským průkazem se tento přestupek hodnotí jako jiné porušení povinnosti § 125c / 1k s pokutou v blokovém řízení za 2.000 korun a ve správním řízení za 1.500 až 2.500 korun s nula body.

Řízení bez řidičského oprávnění má ovšem mnohem horší postih:

Jedná se o trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d trestního zákona a může být potrestán trestem odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem (2.000 až 25.000, respektive i 5 milionů korun) nebo zákazem činnosti (na dobu 1 roku až 10 let), respektive trest obecně prospěšných prací (50 až 400 hodin).

V případě nezletilých se řízení bez řidičského průkazu postihuje:

Podle § 19 a zvláštního ustanovení o mladistvých, kde mládeže 15 až 18 rokem se horní hranice pokuty u mladistvých snižuje na polovinu, přičemž však nesmí být vyšší než 5.000 korun. V blokovém řízení se horní hranice pokuty u mladistvého snižuje na polovinu, přičemž však nesmí být vyšší než 2.500 korun. Zákaz činnosti lze mladistvému uložit nejdéle na dobu jednoho roku.

Závěrem si dávat pozor kvůli pojišťovnám:

Na závěr je nutné dodat, že automobil sice neměl platnou technickou kontrolu, ale nebyly u něj zjištěny závady, které by způsobily dopravní nehodu, protože brzdy, světla i směrové ukazatele byli zcela v pořádku. Mnohem horší je vyjednávání s pojišťovnami, které za neplatnou technickou kontrolou nebo stav vozidla mohou vymáhat pojistné plnění. Tady je nutné dbát na to jakou smlouvu podepisujete.

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cdo 1710/2010 ze dne 28. 3. 2012

Pro doplnění je vhodné uvést tento zákon č. 56/2001 Sb.: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-56

Blokově do 5000,- a ve správním řízení do 50.000,-Kč.
Zákon 56/2001, § 37 písm. c), § 38 odst. 1 písm. a) (přestupky dle § 83 a § 84).

Dále zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících předpisů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) 

V § 10 Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky v odstavci 2: 

(2) Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích tím, že provozoval vozidlo,

a) které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí, nebo

b) jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena,

a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit.

Dále zákon č. 56/2001 Sb., zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)

V § 37 Technicky nezpůsobilé silniční vozidlo k provozu:

(1) Silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud

a) pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,

b) poškozuje životní prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním předpisem,

c) provozovatel vozidla neprokáže jeho technickou způsobilost k provozu na pozemních komunikacích způsobem stanoveným tímto zákonem,

d) byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zásahy do identifikátorů vozidla, například VIN.