1) Účastník řízení a žalovaný pan Hlásenský uvedl:

a) Předseda senátu vyloučil právního zástupce žalovaného a pokračoval v řízení. Žalobce tedy upozornil, že nejsou splněny podmínky pro soudní řízení podle § 103 a 104 dle zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád. Z tohoto důvodu nebylo možné pokračovat v řízení. Tímto bylo porušeno ústavní právo na spravedlivý proces.

b) Nesprávný úřední postup dále spočíval v tom, že soud podle § 40 dle zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, je povinen pořizovat zvukový nebo zvukově obrazový záznam. Tento záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu. Žalovaný by tak bez přítomnosti veřejnosti nemohl prokázat, že se právní zástupce žalobce 3 krát hlásil a byl tedy z řízení vyhozen bezdůvodně. Předseda soudu sice sdělil účastníkům řízení, že pořizuje zvukový záznam, které někdy selhává, ale nesdělil z jakého důvodu nepořizuje obrazový záznam.

Svědci pana Hlásenského uvedli:

2) Pan Dus uvedl:

„Stěžuji si na pana předsedu senátu (jméno neuvedeno), že svévolně bránil panu obhájci ve výkonu jeho povolání, a sice, že bezdůvodně odnímal mu slovo, bezdůvodně udělil 2 pokuty ve výši 500 korun a bezdůvodně vykázal pana obhájce ze soudní síně.“

3) Pan Polák uvedl:

„Soudce vyzval advokáta, že se může přihlásit tiše a když se advokát hlásil, nikdy ho nevyvolal. Nevyvolal ho, ani když se nejednalo a nikdo nemluvil. A když se advokát tiše přihlásil, jestli smí mluvit nebo otázku, dal mu (předseda senátu) okamžitě pokutu. To se opakovalo celkem 3 krát a poté byl advokát vyhozen. To je k neuvěření. Jsou to padesátá léta, která já si dobře pamatuji.“

Dodávám, že podle dokladů totožnosti se oba dva účastníci se narodili v období 30. až 40. let 20. století.

4) Paní Hermanová uvedla:

„Čekala jako svědkyně na chodbě a nebyla přítomna tohoto vyloučení advokáta...“ a dále dodává „Má tedy ale za to, že jestliže advokát porušuje nějaké povinnosti, tak má být pokutován, vykázán, ale nemůže za to nést následky žalobce, poněvadž podle Listiny základních práv a svobod má každý občan právo na právní zastoupení a právní pomoc.“

5) Pan Komárek uvedl:

„Při mé výpovědi byl odvolán nebo vykázán z jednací síně obhájce pana Hlásenského, čímž bylo znemožněno, aby mi kladl otázky týkající se tohoto jednání. Mám za to, že byly kladeny otázky, které se netýkaly vůbec tohoto případu, např. jakou má pan Hlásenský pověst u obyvatel v jeho místě bydliště (pozn. Slavkov u Brna), když já bydlím v Chrudimi a pana Hlásenského nenavštěvuji. Pana Hlásenského znám pouze z účasti jako veřejnost na některých soudech.“

6) Paní Chalupová uvedla:

„Jednání jsem se zúčastnila jako veřejnost a seděla jsem velmi blízko žalobce a jeho advokáta. Soudce upozornil advokáta, že nesmí rušit jednání a musí se hlásit. Advokát zřejmě mínil promluvit ještě před výslechem svědka, který byl právě na řadě a hlásil se. Hlásil se dokonce 3 krát po sobě a teprve, když soudce ho nevyzval k řeči, promluvil sám, že se hlásí o slovo. Tímto soudci nahrál na vykázání z jednací síně, po předchozím poučení soudu. Místopředseda i předseda zdejšího soudu uvedli, že v místnosti č. 237 je instalováno pouze zvukové nahrávání, ale i to, že někdy selhává. Osobně jsem vnímala jednání jako šikanózní a přemýšlela jsem, jestli advokát se chová čestně a jestli soudce spolu s advokátem se chovají čestně. Protože jsem byla přítomna v Kladně v několika dnech na jednání, kde byl obžalován bývalý soudce zdejšího soudu a spolu s ním i státní zástupce i advokát, dá se říci ve zločinném spolčení, uvažuji již preventivně tak, že čestnost soudců i advokátů posuzuji velmi opatrně.“

Záznam z protokolu byl ukončen a podepsán ve 13:10 hodin, kde přebrali jeho kopii: Marie Hermanová, Karel Polák, Jiří Komárek, Alois Hlásenský, Jan Dus, Miroslava Chalupová. Spisová značka 12 C 32/2013. Jméno předsedy senátu není v tomto článku uvedeno.

Aby byl tento soud zábavnější, tak v další Protokol sepsaný u Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 6. září 2017 ve 13:13 je (část) stížností na velitele justiční stráže s číslem 19908:

„...Když chtěl pan Hlásenský zaklepat na dveře ředitelky správy soudu, zastoupil mu dveře velitel stráže, který sdělil, že nesmíme na dveře zaklepat, že nesmíme jednat s úředníky, že nesmíme klepat ani na vedlejší dveře, stížnost si máme sepsat na podatelně soudu v úřední den a že se musíme objednat. Přičemž nevěděl, že dnes je středa, tj. úřední den a navíc dle zákona o soudech a soudcích, stížnost lze sepsat v kterýkoliv den na tomto soudě u pověřené osoby...“

Záznam z protokolu (zde je uvedena jen jeho část) byl ukončen a podepsán ve 13:30 hodin, kde přebrali jeho kopii: Marie Hermanová, Jiří Komárek, Alois Hlásenský, Miloslava Chalupová.

Závěrem:

Jelikož někteří soudci, úředníci či policisté neznají nebo nehodlají dodržovat zákony, tak zřejmě mnozí z těchto účastníků budou kvůli častým stížnostem na tyto skutečnosti neprávem označováni jako kverulanti.