Mgr. Bc. Pavel Herman, MBA, MPA, LLM

"Žádná moc nesmí platit více než zákony." Cicero
  • BPP
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,95. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

28.09.2017 14:00:48

Příběhy bezpráví III.: Agrofert či Precheza, těžké kovy a výsledky ústavu

Příběhy bezpráví III.: Agrofert či Precheza, těžké kovy a výsledky ústavu

Když obyvatele znepokojila vysoká hladina vanadu a chromu v půdě i ve studních, která podle naměřených výsledků mnohonásobně překračovala maximální povolené množství, tak město problém řešit nechtělo včetně současných politiků.

Úvod

Jedná se o záležitost, která nebyla během sedmi let vyřešena. Ačkoliv někteří lidé v místě kontaminace by tuto vodu bez případného odebrání vzorků užívali nadále, tak i přesto radnice města Ivanovic na Hané neměla zájem tuto záležitost vyhlásit v místním rozhlase, aby mohla na případnou hrozbu upozornit další občany v blízkosti výskytu kontaminace.

V tomto případě stačilo provést několik jednoduchých kroků: Provedení několika kontrolních vrtů, kde firma Rekultinvest prováděla rekultivaci a dovážela červenou hlínu s názvem Prestab z firmy Precheza, která spadá pod Agrofert, popřípadě pomocí vrtů zjistit navážky z jiných firem nebo provést kontrolu podloží nedalekých dálnic.

Vzhledem k vysokému podílu chromu je nepravděpodobné, že by tento chrom pocházel ze zemědělské činnosti anebo v důsledku úniku popílku z elektráren spalujících uhlí. Pravděpodobnější je varianta kontaminace v důsledku skládkování spotřebního zboží obsahující chrom nebo chromový odpad z průmyslu.

Například Moravských Málkovicích měli problém s vysokým obsahem vanadu, protože podle údajů České obchodní inspekce výrobek Prestab obsahoval na místo deklarovaných 180 miligramů vanadu v kilogramu sušiny hned při prvním odběru 597 miligramů a při opakovaném rozboru dokonce 849 miligramů.

Slovníček pojmů:

Prestab (síran vápenatý) - jedná se výrobek, který se využívá při rekultivaci krajiny. Podle mluvčí Prechezy, Zuzany Málkové obsahuje malé množství vanadu.

Vanad - kovový prvek určený pro výrobu speciálních slitin a průmyslových katalyzátorů. Vanad se přidává do vysoce kvalitní oceli s vysokým obsahem chromu, kde tvoří s uhlíkem karbid.


Úvod

1) Základní shrnutí problematiky chromu

2) Výsledky zdravotního ústavu v Brně

3) Záležitost byla nahlášena i na policii

4a) Z chemie, geologie a biologie

4b) Minerální pigmenty a barviva

5) Neschopnost a lhaní politiků

Závěrem


1) Základní shrnutí problematiky chromu

Když se několika poškozeným rodinám zdála jejich voda zelená, tak si nechali udělat rozbor. Hygienické výsledky rozboru vody, který byl proveden některým obyvatelům v části ulice Osvoboditelů (bývalá ulice Medlovská) ukázaly alarmující výsledky: 40 až 100 násobně překročený maximální limit chromu

Místní si nedokázali nárůst chromu vysvětlit. Za svými domy sice mají průmyslovou zónu, ale to není nic nového. Shodnou se jen na tom, že zvýšená hladina spodní vody mohla přinést těžké kovy z větší vzdálenosti. Město se nechtělo záležitostí zabývat a bývalý starosta doktor Krysák (původní jméno změněno) se nechtěl novinářům k této záležitosti vyjádřit.

2) Výsledky zdravotního ústavu v Brně

„U zdravotního ústavu se sídlem v Brně, centru hygienických laboratoří jsem si nechal udělat dne 16. 9. 2010 rozbor mé studny na mém pozemku v ulici Osvoboditelů a z tohoto rozboru jsem zjistil, že tato voda je nepoživatelná jako voda pitná pro překročení maximální hodnoty chromu. Maximální limit je stanoven na 50 mikrogramů/l, avšak naměřená hodnota byla 790. Z toho plyne, že tento limit chromu je u mé studny 17x překročený. Obdobnou kontaminaci lze najít i v sousedních studnách, např. Ivy Hroudové (původní jméno změněno), kde množství chromu bylo naměřeno v hodnotě 114 (datum odběru 16. 9. 2010) a limit byl překročen dvojnásobně. I v tomto případě je voda nepoživatelná. V případě Jarky Palánkové (původní jméno změněno), byly překročeny limity chromu 100x v naměřené hodnotě 5280 a navíc ještě limity boru (limit 1 mikrogram/1) v naměřené hodnotě 3,22, tedy limit překročen trojnásobně.“

Zdroj: Řízení o územním plánu Ivanovice na Hané, str. 5 ze dne 1. 10. 2010

3) Záležitost byla nahlášena i na policii

a) Policii ve Vyškově se podařilo v úředním záznamu z poškozeného udělat pouze svědka.

b) Soused nabídl dne cca 20. 8. 2010 zastupitelovi Říhovi, zda si nechce provést rozbor vody ve Vyškově na VAK Vyškov. Potom mu soused tvrdil, že oba jejich výsledky byly negativní.

c) Zastupitel Říha se proto rozhodl, že vzhledem k zabarvení vody navštíví Hygienickou stanici ve Vyškově, kde mu dali kontakt na Centrum hygienických laboratoří v Brně. Dne 16. 9. 2010 byly odebrány vzorky vody. Zde mu bylo řečeno, že výsledky jsou pozitivní a vodu nemá používat ani na zalévání.

d) Obyvatelé Ivanovic nebyli dostatečně informováni o vzniklé situaci.

e) Úřady neučinily dostatečné kroky k nápravě anebo ke zjištění zdroje znečištění.

4a) Z chemie, geologie a biologie

Docházelo k různým spekulacím ohledně škodlivosti chromu, a tedy i k tomu, zda je kontaminace chromu v Ivanovicích na Hané karcinogenní či nikoliv. Na jednu stranu se mluvilo o tom, že sice kontaminace chromu nebyla karcinogenní, ale na straně druhé nebylo doporučováno s touto vodou zalévat zahradu.

Zatímco tedy trojmocný chrom je pokládán za prospěšný a je nezbytnou součástí každodenní stravy (stopový biogenní prvek), šestimocný chrom působí negativně a je pokládán za karcinogen, tak sloučeniny chromu jsou jednoznačně karcinogenní.

Vzhledem k tomu, že se jednalo o obrovské množství chromu ve studních, tak je nutné upřesnit, že přírodní chrom se nikde v takovém obrovském množství nevyskytuje. V přírodě je chrom zastoupen v zemské kůře v množství 0,1 až 0,2 g/kg a v mořské vodě 0,00005 mg/l. Z toho vyplývá, že různé pohádky o přírodním chromu jsou kapku mimo.

Inhalování sloučenin šestimocného chromu vede k poškozování dýchacích cest, perforaci (protržení) nosní přepážky a bronchitidy. U dlouhodobého působení na kůži dochází ke vzniku dermatitidy, ekzémů a tzv. chromových vředů. Chromové sloučeniny vyvolávají rakovinu plic.

4b) Minerální pigmenty a barviva

Chromová oranž a červeň– oražnPbO; PbCrO4 červeň2 Pb(OH)2; PbCrO4 – Jako pigment se zásaditý chroman olovnatý používá přibližně od počátku 19. století. Není příliš stálý na slunečním světle, odstín určuje zásaditost a velikost částic. U všech sloučenin šestimocného chromu je podezření na karcinogenní účinky.

Chromová žluť– PbCrO4 s příměsí PbSO4 – Jako pigment se chroman olovnatý používá od počátku 19. století. Na světle velmi pomalu tmavne, reaguje s kyselinami i zásadami. U všech sloučenin šestimocného chromu je podezření na karcinogenní účinky. Je využíván v plastech a v automobilovém průmyslu, i když ze zdravotních důvodů je jeho použití v mnoha státech omezováno.

Chromová zeleň (1) – PbCrO4, Cr2O3, Cr2O3, 2 H2O – Sloučeniny chromu jsou jako pigmenty vyráběny od počátku 19. století. Oxid chromitý je velmi stabilní, odolný vůči kyselinám i zásadám a vysokým teplotám. Pigmenty na bázi oxidu chromitého se využívají na ocelové výrobky, v automobilovém průmyslu a v emulzních barvách na fasády budov.

Chromové zeleně (2)Pigmenty na bázi mědi– jedná se o různé směsi hydroxidů, uhličitanů a organických sloučenin Cu. Jako pigmenty jsou sloučeniny mědi velmi používané. Zelené hlinky– jílové minerály gaukonit a seladonit. Jako pigmenty se zelené hlinky používají už od antiky. Jsou stálé a netoxické, ale jejich průmyslové použití ale dnes prakticky neexistuje.

Zdroj: http://www.geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/pigmenty_barviva.html

5) Neschopnost a lhaní politiků

Bývalý hejtman Jihomoravského kraje Jaroslav Hašek (ČSSD) přislíbil před občany panu prezidentovi Zemanovi, že se bude touto záležitostí zabývat. Jaroslav Hašek toto veřejně přislíbil dne 26. ledna 2016 ve Slavkově u Brna. Z Jihomoravského kraje nám už ale nikdo z jeho lidí neodepsal.

Návštěva prezidenta a lhaní Haška ve Slavkově u Brna

https://youtu.be/5ifTjdCOymg

Záležitostí se tedy nezabývalo ani ministerstvo životního prostředí, které zastupoval ministr za hnutí ANO, ani oslovení politici z ČSSD. Jejich kampaně s názvem: „Nejsme jako politici, makáme.“nebo „Prosadíme dobře fungující stát“– zřejmě vyzněly naprázdno a jsou jen pouhými hesly pro oblbování voličů.

Sobotka neřeší stížnosti občanů, ale prosazuje dobře fungující stát

https://youtu.be/6mttTJsvQw8

Závěrem

Bývalý starosta doktor Krysák(původní jméno změněno) problematiku vůbec neřešil a zastupiteli Říhovi vyhrožoval s tím, že jestli se bude zabývat touto záležitostí chromu ve spodních vodách, tak na něj podá trestní oznámení za (údajné) šíření poplašné zprávy.Mnohé by určitě zajímalo, z jakého důvodu se tento bývalý starosta takto zachoval a proč se vlastně odmítal vyjádřit i na kameru.

Přestože tedy ohledně viníka neexistují žádné přímé důkazy,tak nedaleko zdroje znečištění funguje průmyslová zóna, ale její firmy s chromem běžně nepracují.Potom je zde figuruje ještě firma zabývající se výrobou chemických látek klasifikovaných jako toxické, která je součástí Agrofertu nebo údajně i nějaká na kilometry vzdálená místní galvanovna, kde se běžně provádělo pochromování kovů.

S touto problematikou jsme samozřejmě informovali mnohé politiky napříč politickým spektrem jako například JUDr. Vojtěcha Filipa z KSČM nebo Miroslava Kalouska z TOP 09, Andreje Babiše či Láďu Oklešťka z hnutí ANO. Také Michala Haška, Zaorálka a Sobotku z ČSSD nebo aktivistu Jakuba Čecha ze Strany Zelených. To jen dokazuje skutečnost, že když tyhle politiky budeme neustále dokola volit, tak se určitě nic zásadního v této zemi nezmění.

Odkazy:

Obyvatele Ivanovic trápí chrom ve studních

http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/145302-obyvatele-ivanovic-trapi-chrom-ve-studnich/

Studny v Ivanovicích zamořil chrom

http://www.denik.cz/regiony/studny-v-ivanovicich-zamoril-chrom20101015.html

Obce na Vyškovsku se bojí o pitnou vodu

http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/145138-obce-na-vyskovsku-se-boji-o-pitnou-vodu/

Zemník zamořil vanad a sírany

http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/zemnik-zamoril-vanad-a-sirany20101008.html

Je skládka v Držovicích (ne)bezpečná?

http://www.iprostejov.cz/cz/p/je-skladka-v-drzovicich-ne-bezpecna/

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama