Problematika majetkových deliktů:

U krádeží je nutné upozornit na případ, kdy se pachatel zmocní cizí věci vloupáním (§ 205 odst. 1 písm b), protože to jsou právě případy, které se často ve školách dějí, a odpovědný pracovník školy se mylně domnívá, že když dojde k odcizení věci v hodnotě menší jak pět tisíc vloupáním, tak se pořád jedná jen o přestupek. Pokud se však jedná o vloupání, musí se jednat o trestný čin (přečin) bez rozdílu na hodnotě odcizené věci. Vloupáním zákonodárce myslí vniknutí do uzavřeného prostoru (například nedovolené překonání uzamčení nebo překonání jistící překážky s použitím síly).

Příklady:

• Žák školy odcizil spolužákovi sportovní boty v hodnotě 5.000 Kč, které byly odloženy v neuzamčené šatně – dopustil se trestného činu – oznamovací povinnost OSPOD;

• žák školy odcizil spolužákovi boty v hodnotě 500 Kč, které byly odloženy v neuzamčené šatně – dopustil se přestupku – oznamovací povinnost – OSPOD v případě opakování;

• žák školy odcizil spolužákovi boty v hodnotě 500 Kč, které však odcizil z uzamčené šatny tím, že za pomocí přistavené lavičky přelezl oplocení šatny (nebo třeba vypáčil zámek dvěří atd.) - dopustil se trestného činu dle 205/1 písm. b trestního zákoníku – oznamovací povinnost OSPOD. 1)

Poznámka: Doporučuje se oznamovat Policii ČR a OSPOD – Informační portál pro orgány sociálně-právní ochrany dětí (tzv. sociálka) – podle zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí má přidělené toto postavení také obce s rozšířenou působností a krajské úřady.

Trestný čin (přečin) podle § 205 Krádež dle zákona č. 40/2009 Sb., trestní předpisy

(1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se ji zmocní a

a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou

Poznámka: Podle § 138 to znamená škodu nejméně 5000 Kč.

b) čin spáchá vloupáním

c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,

d) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. 2)

Přestupky podle § 50 přestupky proti majetku dle zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích (účinné do 30. 6. 2017)

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) krádeží, b) zpronevěrou, c) podvodem, nebo, d) zničením nebo poškozením věci z takového majetku

Poznámka: Za tyto přestupky lze uložit pokutu do 20 000 Kč. 3)

Přestupky podle § 8 přestupky proti majetku dle zákona č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích (účinné 1. 7. 2017)

Trestný čin podle § 121 Vloupání dle zákona zákona č. 40/2009 Sb., trestní předpisy

Vloupáním se rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly.

K vniknutí do uzavřeného prostoru může dojít buď vynaložením fyzické síly – násilným překonáním jistící překážky, tj. toho, čím je prostor uzavřen (např. pachatel heverem vyrazí vstupní dveře do bytu, kde odcizí věci, přeřeže mříže oken, probourá se do bytu stropem, přeleze vysoký plot apod), anebo bez vynaložení fyzické síly – tj. lstí (např. pachatel se vydává za pracovníka elektrárenské společnosti a na základě toho jej majitel vpustí do bytu, kde pak odcizí nějaké věci; pachatel se ukryje v obchodním domě a poté v něm odcizí zboží), anebo nedovoleným překonáním uzamčení (např. pachatel za účelem odcizení věci vnikne do uzamčeného bytu prostřednictvím nalezených klíčů nebo opatřených duplikátů klíčů, prostřednictvím technických prostředků – planžet apod). Zákonné vymezení pojmu vloupání je tak rozšířením běžného významu tohoto pojmu, když zahrnuje i nenásilné způsoby vniknutí do uzavřeného prostoru. K naplnění pojmu loupání však nestačí jen prostý vstup do otevřeného prostoru (např. když pachatel vejde do bytu pootevřenými dveřmi). 5)

Judikatura:

Vloupáním ve smyslu § 247 odst. 2. a odst. 4 písm c) trestního zákona je i násilné otevření příruční poklady, ve které byly cizí věci, jichž se pachatel zmocnil. (Nyní § 121 a 205 trestního zákoníku.) - R 23/1991-II

Vypáčení pokladničky ve skříňce veřejného telefonního automatu s cílem zmocnit se peněz naplňuje znak „vloupání“ uvedený v § 247 odst. 2, resp. 4 písm. c) trestního zákona ve znění zákona č. 175/1990 Sb. (Nyní § 118 trestního zákoníku k § 205 trestního zákoníku) - R 24/1991-I

Drátěný plot o výšce 185 cm, uzavírající určitý prostor, je jistící překážkou ve smyslu § 89 odst. 17 trestního zákona. Pachatel, který takovou jistící překážku překoná přelezením, tedy s použitím vlastní fyzické síly, a vnikne tak do uzavřeného prostoru, se dopouští vloupání ve smyslu uvedeného ustanovení (Nyní § 121 trestního zákoníku) – R 37/1993

Provede-li orgán SNB (nyní policejní orgán) domovní prohlídku před zahájením trestního stíhání, nepostupuje podle zákona a překračuje meze své pravomoci; v takovém případě nelze tomuto orgánu přiznat nedostatek znaku „při výkonu pravomoci“ ochranu veřejného činitele ve smyslu ustanovení § 156 odst. 2 trestního zákona (Nyní 127 ů odst. 1. trestního zákoníku k § 323 až 327 trestního zákoníku). - R 54/1970-II V současnosti podle článku 12 Listiny základních práv a svobod mohou hasiči, státní i obecní policisté vniknout do domu, je-li to nutné pro ochranu života a zdraví osob, atd.

Pachatel vnikne neoprávněně do bytu jiného ve smyslu § 238 odst. 1 trestního zákona o trestném činu porušování domovní svobody také tehdy, vstoupí-li do něj sice se souhlasem osoby bydlící oprávněně v bytě, avšak tohoto souhlasu dosáhne lstí založenou na nepravdivém tvrzení o své totožnosti, popřípadě o důvodech či účelu svého vstupu do bytu.

Jestliže uvedených okolností pachatel dosáhne též toho, že jej osoba bydlící v bytě na základě jeho lstivého jednání vpustí do bytu tak, že mu otevře dveře, které se jinak nedají zvenčí volně otevřít (např. odemkne uzamčené dveře), lze jednání pachatele pokládat za překonání překážky, jejímž účelem je zabránit vniknutí do bytu ve smyslu zákonného znaku podle § 238 odst. 2 trestního zákona. (Nyní § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku) – R 29/2008

Závěrem:

K těmto výše uvedeným informacím je nutné upřesnit, že vstup na cizí pozemek bez povolení majitele (např. souseda) je přestupek. Soused se vstupu na cizí pozemek může domáhat dvěma způsoby, a to podle občanského a stavebního zákona. Podle § 1022 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona platí, že nemůže-li se stavba (např. zeď) postavit, opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník (soused) právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.

Podle § 141/ 1, 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Dojde-li stavební úřad k závěru, že k nahození sousedovy zdi fasádou je skutečně zapotřebí vstupu na pozemek, tak uloží povinnost vstupu na tento pozemek. Podle tohoto zákona musí ten, v jehož prospěch byla povinnost ke strpění vstupu na pozemek uložena dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit (pokud Vám pokácí třeba stromy, tak na něj můžete dát trestní oznámení (poškození cizí věci § 228).

Článek 12 Listina základních práv a svobod v prvním odstavci sice uvádí, že „Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstupovat bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.“ Jedinou výjimkou je domovní prohlídka pro účely trestního řízení, kterou může nařídit jedině soudce. A dále článek 12 LZPS ve třetím odstavci uvádí, že zásah do nedotknutelnosti obydlí umožňuje zákon: „Je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých...“ (…) „Je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy.“ To tedy znamená, že tyto případy umožňují vstup policistům, hasičům nebo úředním osobám (soudním vykonavatelům, nebo-li exekutorům).

Zdroje:

1) Křoustek, A. – Vyhnanovská, M. 2012. Trestně právní minimum pro pedagogy při řešení rizikového chování žáků. s. 8. ISBN: 978-80-87521-08-3

2) ÚZ č. 870 Trestní předpisy – zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

3) ÚZ č. 1147 Přestupky – zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích

4) ÚZ č. 1147 zákon č. 250/2016 Sb., o některých přestupcích

5) Draštík, A. - Fremr, R. - Durdík, T. 2015. Trestní zákoník I. § 1 až 232. Komentář. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s. 2015. 3264 s. ISBN 978-80-7478-790-4