Poválečná obnova ve Vietnamu
Když se obě země jižního a severního Vietnamu po válce v roce 1975 sjednotily, tak bylo kvůli těmto škodám nutné se zaměřit na rekonstrukci země a na poválečný hospodářský rozvoj. Ve Vietnamu bylo shozeno 6krát více bomb, než bylo použito za celou 2. světovou válku a k tomu ještě Spojené státy neváhaly používat i zakázané zbraně (Agent Orange, napalm a fosfor) v rozporu se Ženevskými konvencemi.
Země se proto v 70. letech až do 80. let nacházela ve vážné hospodářské a sociální krizi. Tato situace se ale začala úspěšně řešit na VI. sjezdu Komunistické strany Vietnamu v roce 1986, kde za účelem překonání těchto ekonomických problémů došlo k zahájení politiky nového směru, tzv. Doi Moi. To znamenalo změnu ekonomického myšlení nejen v ekonomice, ale i zavedení nového právního systému odpovídajícímu mezinárodním standardům.
Ekonomický růst během třiceti let
Od roku 1990 se HDP Vietnamu téměř ztrojnásobil. Tempo růstu dosáhlo 7,5% ročně a neustále se zvyšuje. Temto růstu se zvýšilo také i v době světové hospodářské recese v roce 2008 a pokračuje až do současnosti. Zatímco ještě před reformami v roce 1986 byl Vietnam jedním z nejchudších států na světě s průměrnými příjmy na jednoho obyvatele pod 100 USD, tak v roce 2016 tyto příjmy činily ročně 2200 USD na jednoho obyvatele.
Vietnam patří k zemím, které se úspěšně reformují a kterým se daří držet rychlé tempo stabilního a soustavného hospodářského růstu . V letech 2001 až 2010 dosahoval růst HDP průměrně okolo 7,2 procent. V období 2011 až 2015 docházelo k průměrnému ročnímu růstu HDP kolem 6 %. Po celé období třiceti let vzrůstalo HDP v průměru téměř o 7 %, z toho po dvacet let růstu dosahoval přírůstku 7,4 %.
Příznivé investiční prostředí
Z hlediska dalších ekonomických ukazatelů je samozřejmě také nutné upozornit na nízkou inflaci, která se podle indexu CPI celkově pohybuje na úrovni 2,66 procent (jádrově tedy na 1,83 procent) a je rovněž důležitým faktorem z hlediska ekonomických úspěchů. Nezaměstnanost činila v roce 2016 pouze 2,3 procenta a celkové registrované přímé zahraniční investice (PZI) dosahovaly objemu 24,4 miliard USD, tedy dvakrát více než v roce 2014 (12,35 miliard USD) a desetkrát více než v roce 2000 (2,4 miliard USD).
Export dosáhl v roce 2016 objemu 175,9 miliard USD (nárůst o 8,6 procent), kde je možné zahrnout především vývoz mobilních telefonů, textilních výrobků a elektroniky. Dovoz činil 173,3 miliard USD (nárůst o 4,6 procent) a zahrnoval především stroje, zařízení, elektronické součásti a součásti mobilních telefonů. V roce 2016 ukazatel celkového veřejného dluhu, který bývá vládou garantovaný představoval úroveň 64,9 procenta.
Výhodou vietnamské ekonomiky je nejen její flexibilita a levná pracovní síla, ale i podněcování vlády k tomu, aby si jednotlivé provincie konkurovaly a lákaly k sobě investory. Zatímco sever přebírá výrobce odcházející z Číny, tak na jihu vznikají průmyslové parky a střed země kolem Danangu se zase soustřeďuje na high-technologie. Vzhledem k rozložení ekonomiky do mnoha různých odvětví země bez větších potíží odolala i prasknutí realitní bubliny v roce 2011.
Vývoj společnosti a boj proti chudobě
V průběhu roku 2016 byl Vietnam hodnocen jako jedna z předních zemí světa v boji za snížení chudoby, která splnila požadavky rozvojových cílů tisíciletí OSN (MDGs). Zatímco ještě v 80 letech Vietnam patřil k rozvojovým zemím a před zahájením politiky nového směru činila míra chudoby kolem 58 procent, tak nyní tvoří počet chudých domácností pouze 9 procent z celkového počtu.
Ve Vietnamu jsou samozřejmě nejen chudí lidé pocházející zejména z horských oblastí (etnické menšiny), ale i střední vrstva státních zaměstnanců nebo velmi bohatí majitelé soukromých podniků a hotelů. Ve Vietnamské socialistická republice je totiž více než třetina z celkových investic v celé společnosti zaměřena na splnění úkolu zmírnění chudoby, rozvoj lidských zdrojů, vzdělávání, vědy a technologií, zdravotnictví, kultury a dalších podobných cílů.
Prohlubování zahraničních vztahů
Vietnam s politikou obnovy započal výrazně budovat zahraniční vztahy a v současnosti neustále prohlubuje mezinárodní integraci. Od roku 1977 je Vietnam členem Organizace spojených národů a udržuje své diplomatické vztahy s více než 180 zeměmi a obchodní vztahy s více než 160 zeměmi a teritorii světa. V roce 2006 se Vietnam stal členem Světové obchodní organizace.
Vietnam již podepsal kolem 90 dvoustranných dohod a vedle vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2006 došlo i k podepsání 10-ti dalších dohod o volném obchodu (FTA). Výrobky z Vietnamu je možné vidět už ve více než 230 zemích a teritoriích světa. V současnosti je Vietnam aktivním členem mnoha organizací, mezinárodních a regionálních fór jako jsou OSN, ASEAN, WTO, APEC, ASEM atd.
Uskutečnění politiky nového směru
V průběhu roku 2016 byla Vietnamská socialistická republika hodnocena jako jedna ze zemí, která úspěšně splňuje rozvojové cíle tisíciletí (MDGs), neboť Vietnam splnil 75 procent těchto cílů, které vytvořily velké změny pro obyvatelstvo. A podle auditorské zprávy, kterou oznámila firma PwC v únoru 2016 je Vietnam 32. největší ekonomikou na světě s HDP, které je vypočítáno podle metody vyrovnání kupní síly (PPP) v hodnotě 595 miliard USD.
Samozřejmě i mnoho dalších velkých světových společností jako HSBC, ADR nebo Bloomberg hodnotilo Vietnam jako zemi s rychle se rozvíjející ekonomikou. Proto tedy Vietnam patří k velice zajímavým destinacím pro zahraniční investory a vzhledem ke svému ekonomickému růstu patří k jedné z nejrychlejších na světě. V období let 2016 až 2050 by měl Vietnam zaujímat asi 20. místo v žebříčku největších ekonomik na celém světě.
Záverem
V České republice se mnozí studenti škol v souvislosti s jihovýchodní Asií mohli setkat s pojmem „asijští tygři.“ Podíváme-li se na hospodářské výsledky z roku 2016, tak zjistíme, že průměrný růst HDP eurozóny vzrostl pouze o 1,6 procent a celé Evropské unie potom o 1,8 procent, zatímco ve Vietnamu je dosavadní průměrná míra růstu hospodářství kolem 5,1 procent ročně. Vývoj hospodářství ve Vietnamu tedy ukazuje, že se onen termín „asijský tygr“ skutečně naplňuje.
Tyto úspěchy tzv. politiky nového směru (Doi Moi) za uplynulých třicet let názorně ukazují, že volba a rozhodnutí Vietnamské socialistické republiky vydat se touto cestou byla nejen správná, ale pro zemi i výhodná. Tato cesta tvoří ekonomicko – společenský základ pevné důvěry a cestu dalšího úspěšného budování socialismu ve Vietnamu. Uvedené výsledky tedy již dlouhodobě potvrzují nejen onu nezbytnou důvěru samotných investorů, ale i perspektivu v rozvoji samotného Vietnamu v budoucích letech.
