dovolte mi, abych požádala o podporu pozměňovacího návrhu k novele zákona o státní službě, a to pod písmeny B1 a B2, jako čísla sněmovních dokumentů 5554 a 5555. A zároveň bych chtěla podrobněji odpovědět prostřednictvím pana předsedy na dotazy pana kolegy Klána z minulé schůze.
Takže pozměňovací návrh pod písmenem B1 si klade za cíl zjednodušit proces provádění méně významných změn systemizace v průběhu kalendářního roku. Změna systemizace je dnes administrativně velice náročný a zdlouhavý proces, a to jak pro jednotlivé služební úřady, které změnu systemizace navrhují, tak pro Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí, která se na změně systemizace podílejí. O každé změně systemizace navíc musí rozhodnout vláda, přičemž v průběhu roku 2016 musela schvalovat změnu systemizace nejméně devětkrát, což je výrazně v nepoměru s ohledem na původní záměr s jednou řádnou systemizací ročně. Proto navrhuji, aby ty změny systemizace, které nejsou výslovně uvedeny v § 18 zákona o státní službě a vlivem kterých nedojde ke změně počtu představených ve služebním úřadě, schvaloval státní tajemník nebo služební orgán v nadřízeném služebním úřadu, a není-li nadřízený služební úřad, pak vedoucí služebního úřadu.
Co se týká pozměňovacího návrhu pod písmenem B1(2?), tak ten upravuje čtyři okruhy změn. Prvním okruhem je výslovně uvedená možnost delegace většiny pravomocí státního tajemníka nebo vedoucího služebního úřadu na jejich zástupce. V současné době není zajištěn běžný chod úřadu v případě nepřítomnosti služebního orgánu, neboť rozhodnutí v řízení ve věcech služby může vydávat pouze služební orgán. Navrhovaná úprava nastaví přesná pravidla a postupy, za jakých podmínek a v jakém rozsahu může zástupce služebního orgánu vykonávat pravomoci služebního orgánu mimo běžné zastupování v rámci řízení ve věcech služby.
Druhý okruh změn se týká zavedení možnosti dočasného zproštění výkonu služby státního zaměstnance pro případ zahájení kárného řízení. Navrhovaná úprava umožňuje státního zaměstnance, proti němuž bylo zahájeno kárné řízení pro důvodné podezření ze spáchání zvlášť závažného kárného provinění, zprostit výkonu služby, pokud by jeho ponechání ve výkonu služby ohrožovalo řádný výkon služby nebo opatřování podkladů pro rozhodnutí v kárném řízení. Výše uvedený postup se navrhuje zejména z důvodu ochrany řádného výkonu služby ve služebním úřadu.
Třetí okruh změn zahrnuje změny v právní úpravy členství v orgánech podnikajících právnických osob. Rozšiřuje se okruh podnikajících právnických osob, v jejichž orgánech smí státní zaměstnanec zasedat pouze na základě vyslání služebního orgánu, a to na všechny podnikající právnické osoby a nikoliv pouze obchodní korporace. Současně se umožňuje, aby státní zaměstnanec, pokud je do orgánu podnikajících právnických osob vyslán služebním úřadem, mohl za tuto činnost pobírat odměnu. Možnost pobírat odměnu se navrhuje zejména s ohledem na to, že státní zaměstnanec nemůže vyslání odmítnout a že je za svou činnost v právnických osobách odpovědný, což může vést až k povinnosti nahradit škodu. Zároveň jsou na tyto státní zaměstnance kladeny zvýšené povinnosti, které se s vysláním pojí.
A poslední okruh změn se týká doplnění, které umožní, aby služební orgán přiznal, zvýšil nebo snížil osobní příplatek státnímu zaměstnanci v souvislosti s jeho zařazením, převedením nebo jmenováním na jiné služební místo, tedy v souvislosti se změnou služebního poměru. Dnes je možné osobní příplatek přiznat nebo změnit pouze na základě služebního hodnocení nebo před prvním služebním hodnocením. Při ponechání stávající úpravy může vlivem změny služebního poměru docházet k nerovnosti v odměňování, neboť státní zaměstnanec vykonávající v rámci stejného zařazení totožné činnosti a ve stejné kvalitě a se stejným přístupem k výkonu služby jako státní zaměstnanec zařazený na obdobném služebním místě, může mít podstatně odlišný osobní příplatek, který nelze změnit.
Děkuji za vaši pozornost a ještě jednou prosím o podporu těchto pozměňovacích návrhů.
