Vážené dámy, vážení pánové, drazí přátelé,

Státní svátek 17. listopadu je Dnem boje za svobodu a demokracii a jeho oslavy se vztahují především ke dvěma významným výročím.

V listopadu 1939 vojenské a policejní jednotky německých okupantů přepadly české vysokoškolské koleje, studenty odvlekly do koncentračních táborů a studentské funkcionáře popravily. 17. listopadu 1939 byl tento brutální útok proti české inteligenci a celému českému národu završen uzavřením českých vysokých škol.

Tím se tento den stal symbolem odporu studentů oproti teroru a nesvobodě všeho druhu a je tedy více než symbolické, že se o půl století později, v roce 1989, stal právě 17. listopad dnem, kdy přetekl pověstný pohár nespokojenosti s komunistickou totalitou.

Smrt Jana Opletala i události 17. listopadu 1939 a 1989 mají bezesporu nadčasový význam.

Jejich odkazem a poselstvím je připomínat nám ideály svobody a demokracie, tedy hodnot, na kterých stojí náš stát a současně i základních ideových principů, které od samého počátku své existence prosazuje Občanská demokratická strana.

Nedávno jsem se dočetl, že pro 43 procent Čechů je 17. listopad pouhým dnem volna. 84 procent Čechů sice ví, že se tento den slaví jako připomenutí revoluce z roku 1989, avšak mezi mladými lidmi do 30 let skutečný důvod nezná neuvěřitelných 30 procent z nich! Nezanedbatelná část mladých pak tento den zhodnotila jako - cituji: „převrat zorganizovaný hrstkou vyvolených pro jejich vlastní obohacení“. 

Přiznejme si - to nejsou právě lichotivá zjištění. I proto je naší povinností ctít odkaz těch, kteří se o naši svobodu zasloužili a mnohdy za ni zaplatili vlastní svobodou či dokonce vlastním životem.

Je naší povinností připomínat, že těch uplynulých 25 let, které jsme prožili ve svobodě, rozhodně není samozřejmostí. A je naší povinností předávat toto poselství generacím, které se už ve svobodě narodily. Jen tak si můžeme naši svobodu uhájit a uchovat, jen tak můžeme čelit nástupu nových „vůdců“ a „spasitelů“, pro které jsou svoboda a demokracie často jen prázdnými slovy a demokratická diskuze jen zbytečným žvaněním a ztrátou času.

Dovolte mi, abych svoji řeč zakončil slovy předsedy ODS, pana profesora Petra Fialy:

„Ano, my nepotřebujeme podivné, autoritativní, sebestředné vůdce, těch se najde vždycky dost. My potřebujeme demokraty. My potřebujeme být demokraty a starat se o naši svobodu. Vládu našich věcí už nikdy nesmíme přenechat někomu jinému. To je přece to pravé poselství Listopadu 1989.“