Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Paní ministryně, pane premiére, členky, členové vlády, kolegyně, kolegové, vláda za námi přichází s návrhem půlbiliónového schodku. 40 miliard byl původní plánovaný schodek, 213 miliard, to je odhad propadu příjmů, 237 miliard to mají být peníze, které ve svém důsledku povedou k zahojení české ekonomiky, která je nemocná v důsledku koronakrize. Vyšlo to hezky kulatě, je to přesně 500 miliard. A my se možná trochu provokativně ptáme, proč ne 450, proč ne 478, proč ne 507. A to je možná věc, která je od začátku právě tím momentem, který je na tom rozpočtu nejhorší. Ten rozpočet nemá žádné přesné parametry. Ten rozpočet nám říká, že o 63 miliard poklesnou daňové příjmy. Ale už se nedozvídáme, alespoň tedy my řadoví poslanci bez nějaké informační exkluzivity, o jaké daňové příjmy se jedná. Vláda nám neříká, jaká je struktura poklesu daňových příjmů, které se teď České republiky dotknou. Vláda rozepsala rozpočtovou rezervu ve výši 137 miliard korun do jednotlivých kapitol velmi hrubě bez nějakého širšího projednávání s jednotlivými ministry a my říkáme bez nějaké závažnější vnitřní logiky. Jedná se o 137 miliard korun, o kterých teď při schvalování rozpočtu nemáme přesnou představu, kam plynou, jaký efekt české ekonomice přinesou, jaká bude měřitelnost efektu těchto výdajů, jaký bude předpokládaný dopad těchto výdajů pro naši nemocnou ekonomiku. Zcela chybí analýza - analýza dopadů, ale zcela chybí i analýza dosavadních stabilizačních opatření, jejich efektivity, jejich odrazu v české ekonomice.
A samozřejmě některé programy budí pochybnosti. Ke 12. červnu podle oficiálních údajů z programu COVID-3 bylo vyčerpaných doslova směšných 17 miliónu korun. My se ptáme, kam vlastně míří ty rozpočtové výdaje a komu mají pomoci.
My od začátku celé té krize říkáme - pomoc má být rychlá, pomoc má být efektivní, pomoc má být cílená. Máme poskytovat likviditu dlouhodobě užitečným resp. životaschopným firmám, a to především těm malým a středním, a ne velikým holdingům, které jsou ovládány oligarchy, ne firmám, které jsou v čínských rukou a v rukou lidí s velmi složitou majetkovou strukturou, jako je např. firma Smartwings.
Ptáme se, jsou v tomto návrhu rozpočtu skutečně peníze určeny k tomu, aby reálně pomáhaly naší ekonomice. To znamená rozhýbání malých a středních životaschopných firem a zároveň rozhýbání té lokální ekonomiky měst a obcí. Dobře. Paní ministryně mně řekne, že se nám nakonec podařilo prosadit, po velkém tlaku. A vzpomeňte si na ty debaty, kdy mě tady pan přítomný premiér říkal, že jsem pouze lobbistou za města a obce v České republice. Nakonec na to vláda přistoupila, sám pan vicepremiér Havlíček to vydává za důležitý stimul pro naší ekonomiku, podpořit města a obce. Ale trochu se zapomnělo na kraje.
A dovolte mi ke krajům ještě jedno číslo. Kraje v této situaci nárokovaly ty ztráty spojené s koronakrizí, vyčíslily na částku, která je vyšší než 3 mld. korun. Podle návrhu, se kterým přišlo Ministerstvo financí, bude kompenzace pro každý jednotlivý kraj 10 mil. korun. Částka absolutně neadekvátní a k čemu to povede? No, povede to právě k tomu, že si vláda protiřečí. Tvrdí, že se z krize proinvestujeme. My se z krize nemůžeme proinvestovat, pokud ty lokální sféry, města, obce a kraje v ČR nebudou mít na investice dostatečné finanční prostředky. A jak se chceme proinvestovat? Kde to v tom rozpočtu prosím najdeme? Jaké jsou ty investiční projekty, s kterými vláda přichází? Ty strukturální projekty, které posunou Českou republiku dál? Investice do vysokorychlostní železnice, aby německé železnice nemusely objíždět Českou republikou cestou do Vídně, protože se jim nevyplatí tady jezdit. Kde jsou investice do digitalizace, do životního prostředí, do moderní státní správy? Najdeme to někde v tom návrhu rozpočtu, který vláda předkládá jako protikrizový, který vláda předkládá jako proinvestiční? Proč vláda místo svého imaginárního investičního plánu, což je jenom zásobník projektu prostě nevybere ty krajské, městské, obecní projekty, ale i státní, na které už je vydáno stavební povolení a mají nějaký multiplikační efekt v dané oblasti. Prostě té ekonomice jednoznačně pomohou.
Neříkejte, že se proinvestujeme z krize, když nemáte připraven žádný konkrétní investiční plán, žádné konkrétní investiční projekty, které přinesou nějaký efekt naší zemi. Ono snad v této chvíli opravdu nejde, paní ministryně, o samotnou výši toho deficitu - a tady bych s vámi souhlasil, že ta doba je skutečně bezprecedentní a dostali jsme se do situace, kdy ta půlbilionová příšerná částka by snad i za určitých okolností byla přijatelná, pokud byste ale předložili rozpočet, který by dával nějaký smysl. Opíral se o analýzy a díval se do budoucnosti s tím, že by poskytoval České republice nějakou perspektivu. A to ten rozpočet prostě nedělá.
My jako Starostové a nezávislí budeme mít pozměňovací návrhy k tomu rozpočtu. Ano. Máme své představy, co by měl obsahovat. Ale my dopředu říkáme, nejsou to žádné dárečky, za které případně zvedneme ruku. My bychom zvedli ruku i pro takto deficitní rozpočet ve chvíli, kdy by ten rozpočet byl rozpočtem budoucnosti, rozpočtem skutečných investic a rozpočtem vize, moderní a úspěšné České republiky v době po koronakrizi. A takovou ambici tento rozpočet nemá. Má ambici utrácet i v kapitolách, které evidentně nesouvisí s nastartováním ekonomiky. Nemá ambici šetřit sám na sobě, to znamená na provozních výdajích. A nemá bohužel ani ambici přijít s investicemi a takovou logikou rozpočtu, která povede Českou republiku do 21. století a ne ke stagnaci.
Děkuji za pozornost.
