„Náš pozměňovací návrh je šancí, na jakou čekali odborníci, a hlavně děti od r. 2013, kdy začala a pak zase bohužel skončila reforma péče o ohrožené rodiny a děti v ČR. Předložený návrh připravovala řada předních odborníků, je propracovaný a komplexní. Když jsem pro něj získávala podporu, stále jsem slyšela, že nemá šanci na schválení a že je to zbytečná práce. Tak dlouho se o tom mluví a nikdy se to nezměnilo. Je to přitom nepochopitelné – nesetkala jsem se s nikým, kdo by si myslel, že pobyt v ústavu malým dětem prospívá. Je odborně prokázáno, že každý den bez přítomnosti milující osoby, k níž si dítě vytváří citovou vazbu, děti bohužel, navzdory snaze pracovníků v ústavech, poškozuje. Jak je tedy možné, že to naše společnost stále akceptuje,“ uvedla poslankyně Olga Richterová.
„Je nesporné, jak významný vliv má prostředí na malé dítě a jeho vývoj. V ústavech dětem chybí možnost vybudovat si k někomu blízký citový vztah a nedokáží jim zajistit rodinné prostředí. Přitom právě v prvních letech života potřebují být děti milovány, mít dostatečnou pozornost a pocit bezpečí. Je proto na čase, aby se naše země vydala cestou většiny evropských zemí a přestala tolerovat praxi umisťování nejmenších dětí do kojeneckých ústavů,” upozornil předseda STAN Vít Rakušan.
Výhrady odpůrců zavedení věkového limitu přitom byly mnohokrát vyvráceny – nastavené přechodné období umožní najít dostatek přechodných i dlouhodobých pěstounů. Ostatně v některých krajích už zákon předběhli a malé děti vůbec v ústavech nemají, jak ukazuje poslední zpráva MPSV o dětských domovech pro děti do tří let. V současné době je v ČR v kojeneckých ústavech pouze 228 dětí do tří let, z toho 33 dětí mladších jednoho roku. Většina dětí z KÚ se přitom vrátí zpět do své původní rodiny, jak je uvedeno v přiložené důvodové zprávě.
Návrh k novele Zákona o sociálně-právní ochraně dětí, který bude v pátek projednávat Sněmovna ve třetím čtení, doprovázejí další pozměňovací návrhy. Tyto návrhy směřují především k posílení pěstounské péče pro děti, které nemohou žít ve vlastní rodině, nebo k zajištění mladých dospělých, kteří opouštějí náhradní péči.