Další závažná podezření se objevila v souvislosti s tím, jakým způsobem údajně unikly nahrávky z Bezpečnostní informační služby. ČSSD pokládá za zcela nepřijatelné, aby byla činnost BIS privatizována tím, že výsledky její práce budou využívány soukromými bezpečnostními agenturami, jako byla například ABL.  ČSSD od samého počátku požaduje rychlé a důkladné prošetření toho, zda a jak k úniku nahrávek z BIS došlo.

Za stejně závažné pokládáme podezření, že se závěry BIS, které zaznamenaly nepřijatelné propojení politické a podnikatelské sféry, nikdo na straně odpovědných orgánů státu dále nepracoval. I toto podezření je nutno prověřit a zcela jasně by se k němu měli postavit a vyjádřit jak ředitel BIS, tak oba zainteresovaní premiéři z řad ODS, Mirek Topolánek a Petr Nečas. Pokud k objasnění těchto pochybností nedojde, je zřejmé, že vlády ODS celou věc zametly pod koberec.

Pokud je pravda, že BIS kolem roku 2007 mapovala nestandardní kontakty mezi politiky a podnikateli, bylo by nepochybně ve veřejném zájmu, aby BIS tyto poznatky předala orgánům činným v trestním řízení a současně je odtajnila a umožnila tak obsah příslušného spisu kompletně zveřejnit.

Na řadu závažných skutečností je však možno reagovat už dnes. ČSSD žádá předsedu vlády Petra Nečase, aby jednal. Není možné, aby ODS nadále podporovala setrvání poslance VV Kádnera, který dříve pracoval v ABL, ve Stálé komisi pro kontrolu činnosti BIS. Jde o nepřijatelný střet zájmů a premiér by se měl zasadit o to, aby vládní koalice poslance Kádnera nahradila jiným koaličním poslancem.

Stejně tak je nepřijatelné, aby vládní strany nadále podporovaly setrvání předsedy správní rady VZP Marka Šnajdra ve vedení největší zdravotní pojišťovny v situaci, kdy je zde vážné podezření na to, že se nechal ovlivňovat strukturami kolem podnikatele Janouška.

V zájmu politické kultury rovněž pokládáme za nezbytné, aby z politiky odešli lidé, kteří se zkompromitovali spojením s podnikatelem Janouškem, jako jsou poslanci Bém, John či ministr vnitra Kubice.