Česká republika je hluboce znepokojena vyostřující se situací na východě Ukrajiny. Informace o přímé vojenské podpoře Ruské federace poskytované separatistům považuji za velice závažné a je nutné je prověřit a potvrdit. Jakékoliv narušování územní celistvosti Ukrajiny považuji za nepřípustné. Jako Česká republika jsme v minulých dnech přivítali jednání představitelů Ukrajiny, Ruské federace a zástupců EU, které se uskutečnilo 26. srpna v Minsku, neboť jsme přesvědčeni, že současná krize má pouze politické řešení. Ukazuje se ale, že schůzka v Minsku napětí nesnížila.

Vítám fakt, že se již tuto sobotu schází Evropská rada, kde budeme mít možnost po seriózním vyhodnocení všech nových skutečností koordinovat postoj EU k aktuálnímu dění na Ukrajině. ČR stojí o to, aby EU i nadále mluvila vůči Rusku i Ukrajině jedním hlasem. Pokud by se potvrdilo, že došlo k přímé vojenské invazi na Ukrajinu, znamenalo by to po obsazení Krymu další nepřijatelné porušení mezinárodního práva.

Další eskalace sankcí není ani v zájmu Evropy, ani v zájmu Ruska, a Česká republika si nic takového nepřeje. Je ale nyní především na Rusku, aby svým postupem a chováním umožnilo politické řešení krize bez dalších obětí na životech a bez rozšiřování obchodní války se západními zeměmi. Rusko by mělo upustit od vojenské podpory separatistů, dodávek zbraní ozbrojencům a dát prostor politickému řešení.

Aktuální vývoj krize na Ukrajině bohužel potvrzuje mé obavy z toho, že ukrajinská krize může mít velmi dlouhé trvání a závažné ekonomické důsledky. Je tedy zcela na místě, pokud se česká vláda plně soustředí na hledání nových možností pro český export a současně připravuje další mechanismy pro snížení dopadů ukrajinské krize na naši ekonomiku, včetně pomoci firmám formou „kurzarbeitu.“

Bohuslav Sobotka, předseda vlády