dovolte mi, abych se také zapojil do rozpravy před prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017. Je to už třetí státní rozpočet, který předkládá do této Poslanecké sněmovny naše koaliční vláda a dovolte mi, abych se na úvod vyjádřil k situaci, na základě které jsme tento návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2017 připravili.
Především bych chtěl zdůraznit, že Česká republika je úspěšná a ekonomicky rostoucí země. Pokračujeme v růstu navzdory tomu, že růst hrubého domácího produktu byl v letošním roce pomalejší než v roce předchozím, ve druhém čtvrtletí letošního roku to byl růst 2,6 % oproti 5 % ve druhém kvartále roku 2015. Držíme už třetím rokem v pořadí setrvale růstovou tendenci. Je potřeba říci, že rok 2015 byl z pohledu tempa našeho hospodářského růstu rekordní, velkou roli v tomto úspěchu sehrálo dobré dočerpání evropských prostředků ve finální fázi, kdy jsme to mohli udělat. Rekordní hospodářský růst z roku 2015 se přirozeně projevuje v dobrém daňovém výběru letošního roku a pevně doufám, že přispěje také k co nejlepšímu výsledku státního hospodaření na konci roku 2016.
Je myslím dobré upozornit, když mluvíme o tom, že tři roky po sobě už česká ekonomika roste, že ještě v roce 2013 byl trend našeho hrubého domácího produktu sestupný. Ekonomický vývoj reaguje pozitivně na hospodářskou politiku vlády, na to, co vláda ve své politice realizuje. Chtěl bych říci, že se v dosavadní hospodářské politice i v návrhu rozpočtu na příští rok držíme několika zásad. Jsem především rád, že se nám daří zajistit vnitřní stabilitu, protože ta zde v době předcházejících vlád velmi často chyběla. Koaliční vláda sociální demokracie, ANO a lidovců dokázala za necelé tři roky svého fungování vytvořit stabilní podmínky, ve které mají důvěru podnikatelé, ve které mají důvěru zaměstnavatelé a průmysl, ale také zaměstnanci. Je to také díky tomu, že jsme obnovili velmi intenzivní sociální dialog. Otevřeně se bavíme s našimi sociálními partnery o hospodářské politice, o jejich prioritách a snažíme se pro tuto hospodářskou politiku vlády získávat podporu.
Díky tomu jsme byli také schopni, dámy a pánové, najít řešení pro některé závažné problémy, které mají kořeny hluboko v minulosti. Mám na mysli například naprosto podceněný stav projektové přípravy u klíčových dopravních staveb v naší zemi. Ty se za minulých vlád prakticky přestaly připravovat. Důsledkem je, že i když dnes máme dostatečné finanční zdroje díky růstu ekonomiky, vysoké zaměstnanosti a výběru daní, tak nemáme dnes připraveny potřebné projekty, které bychom mohli zrealizovat, ať už z národních nebo evropských prostředků. Poslední dva roky intenzívně pracujeme na tom, aby alespoň v příštím roce a v letech následujících takovéto projekty na úrovni státu k dispozici byly.
Víte, že jsme nastavili krizové řízení, nastavili jsme zesílenou kontrolu, vyjednali jsme výjimky u Evropské komise pro maximum staveb, potřebné změny se snažíme prosadit i v novele stavebního zákona, který tato Sněmovna dostala od vlády na stůl v září.
Dalším příkladem toho, že řešíme kostlivce ve skříni a dluhy minulosti je i současná situace v české exportní bance. Řešíme situaci, kdy postupně tato vláda musí a bude muset financovat ztráty, které vznikly nepodařenými projekty z doby pravicových vlád. Dokud jsme nepřišli my, nikdo se k tomu neodhodlal.
Vláda se snaží aktivně řešit problémy v českém hospodářství, i když je nezpůsobila. Neodsouváme je do budoucna, neschováváme také problémy jenom pod plošnými škrty. V rozpočtu na příští rok se počítá s podporou investic. Já jsem zaznamenal i dnes ráno na tiskové konferenci otázky novinářů ve smyslu toho, že opozice kritizuje vládu, že tam není dostatek peněz na investice v návrhu rozpočtu. Ale celkové kapitálové výdaje se v návrhu rozpočtu zvyšují o 25 miliard korun. Chci také připomenout, že rozpočet navyšuje výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkově o 3,7 miliardy korun. Pamatuji si debatu, která zde byla vedena loni kolem rozpočtu na rok 2016. Tehdy opozice vládu kritizovala za to, že dostatečně nezvyšuje výdaje do oblasti vědy a výzkumu.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci vás ujistit o tom, že došlo k výrazné akceleraci zvyšování výdajů do této oblasti. Myslím, že to je nesmírně potřebné. Jde o budoucnost, jde o to, abychom tady u nás do budoucna měli výroby s vysokou mírou přidané hodnoty, a tady peníze do aplikovaného výzkumu budou velmi potřeba, takže prokazatelně vláda zvyšuje výdaje na vědu a výzkum o 3,7 miliardy korun.
Velmi často, a to vidíme také v realitě letošního státního rozpočtu, Česká republika má spíše problém s tím, jak investiční prostředky, které jsou ve státním rozpočtu naplánovány, utratit. Už jsem tady mluvil o problémech s projektovou přípravou, ale samozřejmě problém je i samotné veřejné zadávání jako takové. Ten proces je zdlouhavý, existuje tam řada možností, jak tento proces namítat, odvolávat se, komplikovat, tzn. veřejné zadávání je stále ještě úzkým místem z hlediska realizace veřejných investic. Během letošního roku jsme v této souvislosti dostali také řadu varovných signálů a vláda se nepochybně bude zabývat tím, až budeme mít na stole státní závěrečný účet za letošní rok, tak se chceme podrobně zabývat u jednotlivých resortů ministerstev tím, jakým způsobem čerpaly a nečerpaly rozpočtované finanční prostředky, čili chceme se jako vláda významně zaměřit na to, jak se daří jednotlivým rozpočtovým kapitolám, jednotlivým ministrům investiční prostředky z národních a evropských zdrojů skutečně v rámci rozpočtového roku čerpat.
Další zásadou, na které je postaven tento návrh rozpočtu, je snaha o maximálně zdravou kondici veřejných rozpočtů. To znamená, že posilujeme současně investice a některé veřejné výdaje, ale současně stát zbytečně nezadlužujeme. Letos v září Česká republika ve svém hospodaření dosáhla nejlepšího hospodářského výsledku od roku 1993. Přebytek státního rozpočtu přesáhl 80 miliard korun, tzn., že prorůstová hospodářská politika umožňuje snižovat deficit státního rozpočtu. Pro příští rok, jak už zde bylo řečeno, předpokládáme schodek o deset miliard korun nižší, než byl plánovaný schodek pro letošní rok, čili předpokládá se schodek v maximální výši 60 miliard korun. Snažíme se snižovat deficit efektivně, tak, aby to ale neškodilo společenské soudržnosti, aby na tom nebyli nespravedlivě biti senioři, nemocní, rodiny s dětmi nebo mladí lidé. To je, myslím, velký rozdíl oproti minulé rozpočtové politice, která tady byla za pravicových vlád. Tehdy se sledovala účetní bilance příjmů a výdajů, ale reálně se nehodnotilo, co rozpočet udělá se sociální situací v zemi a s fungováním veřejných služeb. Za necelé tři roky funkčního období této koaliční vlády získalo práci 200 tisíc lidí na trhu práce. Nezaměstnanost se výrazným způsobem snížila. Jsem rád, že k tomu mohla přispět i aktivní politika na trhu práce, že k tomu přispěla podpora nových investic, a dnes u nás máme rekordní podíl lidí, kteří jsou aktivní na trhu práce. Dneska je to 71 %. To je, vážené poslankyně a vážení poslanci, nejvyšší zaměstnanost od roku 1993. Daří se nám snižovat i dlouhodobou nezaměstnanost, nezaměstnanost absolventů a snažíme se podpořit novými projekty i tuzemskou pracovní mobilitu.
Zdůrazňuji to proto, že rozpočet, podle mého názoru, není jenom účetní cvičení, a je důležité sledovat, jestli rozpočet pomáhá plnit i další důležité hospodářské cíle. A jestliže mluvíme o tom, a já jsem zde zmínil, že letos byl největší přebytek v podzimních měsících od roku 1993 státního rozpočtu, tak je důležité k tomu říci, že byla i současně nejnižší nezaměstnanost, resp. nejvyšší zaměstnanost lidí v naší ekonomice od roku 1993, čili nejvyšší zaměstnanost, nejvyšší míra zaměstnanosti a vedle toho jeden z nejvyšších přebytků v hospodaření státního rozpočtu.
To, že lidé chodí do práce, má samozřejmě pozitivní dopad na příjmovou, ale také na výdajovou stránku rozpočtu. Díky tomu se nemusíme soustředit na vyplácení podpor v nezaměstnanosti, daří se šetřit peníze na sociálních dávkách, tzn. nevyplácí se tolik sociálních dávek jako v minulosti, a veřejné výdaje se směřovat do dalšího rozvoje, ale také do narovnávání dluhů, které tady zůstaly v minulosti.
Velmi často se mluví o tom, že naše vláda údajně rozhazuje. Chci připomenout, že jsme zdědili celou řadu dluhů, které musíme postupně řešit. Kde se ty dluhy především nacházejí? Je to ve veřejném sektoru, v kvalitě veřejných služeb. Máme obrovský dluh, který s sebou vlečeme, ve školství z hlediska podfinancování regionálního školství, nízkých platů učitelů, vlečeme za sebou dluh ve zdravotnictví, v sociálních službách, ale také v zajištění bezpečnosti a obrany země. Za minulých vlád jsme byli svědky naprosté stagnace ve školách, v nemocnicích, v péči pro seniory, ale také ve fungování úřadů práce, také v tom, jak vypadala podpora pro hasičské sbory, sociální služby nebo pro lidi se zdravotním postižením. Ta dlouhodobá stagnace podfinancování přirozeně vedla k úpadku, vedla k personálním krizím, tzn. k dalšímu zhoršení dostupnosti a kvality veřejných služeb. Vidíme to výrazně dnes především ve zdravotnictví, kde se potýkáme s velkým tlakem na zdravotní personál, který zůstal pracovat v nemocnicích, na lékaře a zdravotní sestry, ale vidíme to dnes také ve školství, kde za ty platy, které jsme ve školství zdědili, tak je velmi obtížné udržet kvalitní učitele a kvalitní učitelky v systému našeho veřejného školství.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda té situaci pouze trpně nepřihlíží, ale snažíme se reagovat aktivně, tzn., že v tom státním rozpočtu, který máte před sebou pro rok 2017, počítáme s výrazným navýšením platů učitelů v regionálních školách, na základních školách, ve středních školách. Počítáme i díky tomu, že stát přispívá na vyšší platby za státní pojištěnce, tak počítáme s navýšením platů lékařů a sester od 1. ledna příštího roku. Rostou také platy dalších zaměstnanců veřejného sektoru, hasičů, policistů, lidí, kteří pracují v sociálních službách, nepedagogického personálu ve školách. To, co bych rád také zdůraznil ještě v rámci svého vystoupení, je to, že zvyšujeme výdaje na bezpečnost a obranu celkově o téměř devět miliard korun. To rozhodně není zanedbatelná částka. Když se podíváte na priority rozpočtu, tak to, že devět miliard korun jde navíc na obranu a na vnitro, 4, 7 miliardy korun navýšení pro Ministerstvo obrany, 4,2 miliardy korun navýšení pro rozpočet resortu Ministerstva vnitra, tak jasně dokladuje, že bezpečnost a obrana jsou reálnou prioritou vlády. Opět můžeme zaznamenat debatu. Vím, že někteří opoziční poslanci říkají: Měli byste na obranu přidat více peněz, je složitá mezinárodní situace, měli bychom rychleji plnit své závazky, které máme v rámci NATO. Chtěl bych jenom upozornit na ten problém, který je, a to je naše schopnost tyto narozpočtované finanční prostředky utratit. Myslím, že ta diskuse a tu diskusi je potřeba poměřovat s tím, jaká je reálná schopnost např. Ministerstva obrany realizovat akvizice, které souvisí se zlepšením vyzbrojení naší armády.
Já chci přivítat to, že se nám daří proces lidských akvizic, tzn. že se začalo dařit doplňovat armádu o nové příslušníky, daří se doplňovat policii a hasiče o nové příslušníky. Ale pokud jde o ty velké investice z hlediska vybavení armády, tak ten proces je bohužel velmi zdlouhavý a navýšení, jenom mechanické navýšení finančních prostředků, nevyřeší problém pomalého nákupu vybavení v rámci armády.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci také říci, že kromě bezpečnosti, kromě situace ve veřejném sektoru zdravotnictví a školství je pro vládu také prioritou růst důchodů a celkových příjmů domácností. Opět chci poukázat na to, že tohle je filozofie, kterou držíme tři roky. Tři roky se snažíme v rámci rozpočtu. Pokud ekonomika roste, tak se snažíme, aby prostřednictvím rozpočtu byl ten růst solidární i vůči lidem. I proto tak, jak zde zmínil ministr financí, navrhujeme zvýšení průměrného starobního důchodu o 308 korun od 1. ledna příštího roku. Je to na hraně limitu, který stanovila Poslanecká sněmovna. Já bych chtěl ještě jednou poděkovat Parlamentu za to, že se podařilo změnit pravidla pro valorizaci penzí. Já myslím, že je důležité, abychom si to všichni uvědomili, protože kdybychom ta pravidla pro valorizaci penzí nezměnili, a víte, že se proti tomu tehdy pravicová opozice silně stavěla, tak bychom dnes valorizaci penzí v rozsahu 308 korun vůbec nemohli udělat. Ta valorizace by byla možná poloviční, možná by byla dvoutřetinová, ale rozhodně by nebyla ve výši v průměru 308 korun. Takže naštěstí se podařilo včas změnit pravidla pro valorizaci penzí a podařilo se v rámci jednání, která nebyla jednoduchá, ve vládě dohodnout na tom, že využijeme limit, který máme ze zákona, a 308 korun na valorizaci penzí dáme.
Vypadá to, že i díky hospodářskému růstu se daří snižovat deficit důchodového systému, což je myslím věc, která je také pozitivní. V roce 2013 se deficit pohyboval kolem 30 mld. korun, letos je šance, že by se mohl pohybovat kolem 11 mld. korun. Takže opět pozitivní vývoj z hlediska důchodového účtu.
Myslím si, že navýšení důchodů, které navrhuje naše vláda, rozhodně není žádné neuvážené rozhazování. Chceme zajistit důstojné podmínky pro život lidí v důchodovém věku. Tito lidé se často potýkají s nedostatkem finančních prostředků, s tím, aby zaplatili léky. Je to skupina lidí, která je velmi často, pokud jde o osamělé důchodce, ohrožována chudobou.
To, z čeho mám velkou radost, je to, že se nám povedlo opět i na základě změny zákona v Parlamentu dosáhnout zvýšení příspěvku na péči o 10 %. Ten příspěvek na péči pro lidi, kteří se o sebe nemohou postarat sami, byl naposledy definován někdy kolem roku 2006 - 2007, od té doby se nezvýšil ani o korunu. To znamená, poprvé jsme v situaci, kdy jsme schopni lidem se zdravotním postižením, kteří mají nárok na příspěvek na péči, tento příspěvek o 10 % valorizovat, což je významnější částka zejména u kategorie 3 a 4, u těch nejzávažnějších postižení, kde ta valorizace je už potom v řádu několika set korun.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, v návaznosti na vývoj ekonomiky tak, jak už dnes tady o něm byla řeč, očekáváme, že bude pokračovat zvyšování mezd a tím pádem i příjmů domácností. Česká republika má v evropském srovnání velmi nízké mzdy, což se obvykle chápe v tom zjednodušeném pohledu jako konkurenční výhoda pro zahraniční investory. Rozhodně ale není v našem zájmu, aby tempo růstu mezd u nás bylo pomalejší než v západních evropských zemích a aby se mezi námi a zbytkem Evropy prohlubovaly rozdíly v příjmech. Já myslím, že rozdíl ve mzdách ukazují tabulky, které asi všichni znáte, které dokumentují, jak velké jsou rozdíly v minimálních mzdách v těch zemích, kde jsou minimální mzdy stanoveny. A i tady vidíme, že Česká republika se i třeba tím, že se minimální mzda v minulosti vůbec nezvyšovala, dostala na chvost zemí, pokud jde o výši minimální mzdy, ačkoliv z hlediska hospodářského růstu, životní úrovně a také nákladů, které u nás domácnosti mají, tak určitě nejsme na těch posledních místech v Evropské unii.
Myslím si, že je důležité také zmínit fakt, že ani hospodářský růst, který zažíváme a který doufám budeme zažívat v příštím roce, v roce 2017, není něco, co by bylo úplně automatické. My jsme země, která je velmi silně závislá na exportu, tzn. bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet zejména situace v Eurozóně, která je naším hlavním obchodním partnerem. Víte, že vláda se snaží, abychom diverzifikovali export. Hledáme nová exportní teritoria, ale v dnešním světě to vůbec není jednoduchá role. Takže pokládám za strašně důležité, aby vláda pokračovala v aktivní ekonomické diplomacii, abychom pomáhali našim firmám umisťovat jejich zboží a výrobky v zahraničí. Pokládám za důležité, abychom pokračovali v podpoře investic, ale chceme se zamyslet nad systémem investičních pobídek tady u nás. Já myslím, že ten investiční případ firmy GE Aviation, která připravuje investici tady v České republice, chce tady vyvíjet a vyrábět letecké motory, ukazuje, že náš systém investičních pobídek byl spíše postaven na podpoře klasických výroben, někteří by možná řekli montoven, tzn. standardních výrobních procesů a přenášení výrob do České republiky. Ale nejsme úplně připraveni na to z hlediska systému podpory, jak podporovat už záměry v oblasti inovace a vývoje. Ale pokud do budoucna chceme, abychom tady měli výrobu s vyšší přidanou mírou hodnoty, abychom tady měli lépe placená pracovní místa, tak je důležité, abychom také lákali investice, které na té vyšší míře přidané hodnoty budou založeny. A je myslím důležité, abychom je lákali už ve fázi, kdy se věci teprve vyvíjí a vyrábí resp. zkoumají tak, abychom na nich jako Češi mohli participovat už v té fázi vývoje a výzkumu, nikoliv pouze v rámci výroby. To je myslím také velká výzva, před kterou naše vláda a její nástupci určitě budou stát.
Když mluvím o tom, že růst není automatická věc, chci zmínit dvě nebo tři důležité priority, které jsou pro nás důležité, pokud jde o příští rok.
Za prvé, výrazně zvýšit tempo čerpání evropských peněz. My jsme teď teoreticky vzato ve třetím roce nové finanční perspektivy, ale první dva roky jsme nevyčerpali žádné peníze z evropského rozpočtu. Ty první dva roky byly čistě roky přípravy, přípravy dokumentů, jednání s Evropskou komisí. Evropská komise si také v některých věcech potřebovala udělat jasno, takže dva roky jsme nevyčerpali vůbec nic. Letošek, rok 2016, je prvním rokem, kdy začínáme reálně čerpat evropské fondy, tzn. ve třetím roce začínáme reálně čerpat. A cílem vlády je, aby ten příští rok, rok 2017 byl rokem, kdy už se to čerpání rozjede skutečně naplno. To znamená, ovlivní už reálně ekonomiku, zaměstnanost, hospodářský růst. Takže klíčová priorita - zrychlit pro příští rok čerpání evropských peněz.
Druhá klíčová priorita - já už jsem o ní tady zčásti mluvil - rozjet připravované akce v oblasti dopravní infrastruktury. Tahle vláda strávila tři roky tím, že se připravovalo zrychlení a zrychlovala se příprava klíčových dopravních staveb. Vykupovaly se pozemky, ustálila se pravidla pro jejich výkup. Vykupovaly se pozemky, dojednávali jsme EIA s Evropskou komisí, připravovaly se podklady pro to, aby EIA mohla být dořešena. Příští rok je rokem, kdy musíme začít stavět. To je klíčový úkol pro Ministerstvo dopravy, abychom skutečně stavět příští rok začali. A s tím koresponduje i navýšení rozpočtu Fondu dopravy tak, jak bylo vládou schváleno. A rozpočet fondu dopravy už tedy také by měl doputovat v krátkém čase do Poslanecké sněmovny.
Třetí věc se týká situace na trhu práce. Já už jsem tady mluvil o tom, že máme vysokou míru zaměstnanosti. Díky bohu nezaměstnanost se snižuje, tzn. tři roky už máme setrvalý trend snižování nezaměstnanosti. Hodně to pomohlo. Je tady 200 tis. lidí v práci, kteří ještě před třemi roky tu práci nemohli najít. Ale máme ještě pořád asi 370 tis. lidí v evidenci úřadů práce. Tři sta sedmdesát tisíc lidí! My potřebujeme alespoň část těchto lidí dostat ještě na trh práce, protože současně je v ekonomice evidováno jenom přes úřady práce asi 140 tisíc volných pracovních míst. Čili na jedné straně 140 tisíc volných míst, na druhé straně ještě v evidenci úřadů práce 370 tisíc lidí. Takže potřebujeme aktivní politikou zaměstnanosti tyto lidi rozpohybovat, využít rekvalifikace, využít příspěvek na mobilitu a co největší část z nich dostat do práce. To znamená, řešit problém, který dneska máme na trhu práce, tím, že primárně zaměstnáme naše nezaměstnané, hledat možnosti, jak je aktivizovat, jak je na pracovní trh dostat. To je třetí důležitá priorita, kterou jsem chtěl zmínit, protože bariérou růstu je mj. i takové nedostatek kvalifikovaných pracovních sil na našem trhu práce.
Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi na závěr zdůraznit, že předkládáme návrh rozpočtu, který naší zemi pomůže zajistit další období prosperity, hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti. Je to rozpočet, který umožní zlepšit fungování státu a jeho veřejných služeb včetně školství a zdravotnictví, je to také rozpočet, který sníží tempo zadlužování, je to rozpočet, který, jak jsem doložil, podpoří investice do infrastruktury a také do lepší budoucnosti díky zvýšené podpoře vědy a výzkumu, je to rozpočet, který nepochybně posiluje naši bezpečnost, ať už jde o armádu, nebo o policii a pevně věřím, že stejně jako ty dva předchozí rozpočty získá i tento třetí návrh rozpočtu koaliční vlády ve Sněmovně jasnou podporu.
Děkuji za vaši pozornost.
