Já jsem se dnes ráno zúčastnil jednání výboru pro evropské záležitosti, kde jsme měli možnost podrobně mluvit o té situaci, která dnes v Evropě je. Máme v pondělí mimořádný summit. O svolání mimořádného summitu požádalo Německo. Důraz na tom mimořádném summitu bude položen na jednání s Tureckem, bude tam přítomen turecký předseda vlády. Já bych asi těmi očekáváními, která jsou spojena s Tureckem, začal. Protože to, co je prioritou České republiky, a já jsem rád, že se atmosféra v Evropě změnila, to znamená, dneska už je to priorita i celé Evropské unie, je ochrana vnější schengenské hranice.
Největší slabina je ochrana mořské hranice. A v tuto chvíli se ta kritická místa nachází na mořské hranici mezi Tureckem a Řeckem. Já jsem rád, že máme nástroj k tomu, abychom s Turky mohli postupně hledat řešení. Ten nástroj se jmenuje dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem. Máme akční plán. Dohodli jsme se s Turky, že by Turecko mělo přijmout aktivní opatření k zamezení obchodu s lidmi, k omezení nelegální migrace, ale myslím si, že zatím nebylo učiněno dost. To znamená, stále ještě přichází příliš velké množství lidí přes turecko-řeckou hranici. Podle mého názoru roste naléhavost uzavření migrační trasy v oblasti západního Balkánu, to znamená, na tom jednání, které nás čeká, po schůzce s tureckým premiérem, chce česká republika mluvit nejenom o tom, jak funguje dohoda s Tureckem, ale chceme také mluvit o potřebě uzavřít balkánskou cestu migrace tak, abychom vyslali jasný signál, abychom ho vyslali jednak těm, kdo obchodují s lidmi, kdo vytváří nereálné naděje, co všechno uprchlíky v Evropě čeká, a jednak samozřejmě k uprchlíkům samotným, že není možné se během několika dnů dostat z Turecka až do Mnichova nebo až do Berlína. Prostě balkánskou trasu je nutno uzavřít.
Vedle uzavření balkánské trasy je potřeba pomoci Řecku. Řecko v tom nemůže zůstat samo. Pokud se omezí ta vlna běženců, která v minulosti procházela přes Balkán, uzavřou se hranice nejenom Makedonie, ale samozřejmě Srbska, Chorvatska, Slovinska, Rakouska pro volný průchod běženců, tak je jasné, že v příštích týdnech budou uprchlíci zůstávat v Řecku. Musíme Řecku pomoci. Největší pomoc Řecku bude tlak na Turecko, aby Turecko konečně začalo přijímat vracené uprchlíky z Řecka.
Dneska, když se podíváme na strukturu toho migračního proudu, tak situace je taková, že zhruba polovinu, 60 % tvoří váleční uprchlíci, ale 30, 40 a někdy až 50 % tvoří lidé, kteří přicházejí do Evropy z ekonomických důvodů. Přicházejí ze zemí, kde není válka. Prostě jenom jdou do Evropy, aby si zlepšili své životní podmínky, ale žádný celek na světě, ani Evropa nemůže fungovat tak, že nebude mít hranice, že nebude mít pravidla pro přistěhovaleckou politiku. Takže chceme položit důraz na to, aby Turecko začalo přijímat zpět ekonomické uprchlíky, kteří se dostávají do Řecka. Chceme Řecku pomoci v humanitární oblasti, nepochybně i finančně. Já jsem rád, že Evropská komise připravila nástroj pro humanitární podporu Řecku, a musí to být součást toho komplexního řešení, které chceme.
Vy jste se ptal na plán B. Ten plán B fakticky spustilo Rakousko, protože Rakousko jako první řeklo, že chce regulovat migrační vlnu. Já ten postoj Rakouska plně chápu a dalo se to očekávat. A také země V4 to předpokládaly. A víte, že my jsme už před několika týdny jasně řekli, že pokud Německo nebo Rakousko omezí množství uprchlíků, které nechává procházet přes své hranice, tak na to budou muset reagovat země Balkánu včetně Makedonie. K té situaci došlo. A já bych byl rád, aby Evropa poskytla podporu zemím západního Balkánu, které mají vůli chránit svoje hranice včetně podpoře Makedonie, ale včetně také Bulharska, Albánie. Já bych chtěl, aby to bylo společné evropské koordinované řešení, aby ty země v oblasti západního Balkánu cítily podporu Evropy, a byly schopny nám při praktickém řešení migrační krizi pomoci.
Čili když to shrnu velmi stručně, s čím jedu na jednání Evropské rady: Trvat na tom, aby Turecko splnilo své závazky stejně jako by Evropa měla splnit svoji část dohody, pomoci Řecku, uzavřít balkánskou trasu pro nelegální migraci. To jsou ty hlavní cíle, se kterými jedu na summit. Já myslím, že už není na co čekat, a měli bychom jednat.
(...)
Ono se mluví neustále o Schengenu. Je zajímavé, že jsme o tom Schengenu začali tolik mluvit v okamžiku, kdy vypukla migrační krize. Co nám garantuje Schengen? Schengen nám uvnitř zemí, které jsou součástí Schengenské smlouvy, to je převážná část zemí Evropské unie, tak nám umožňuje volný pohyb přes hranice. To znamená, nejsou hraniční kontroly, lidi, zboží se může volně převážet přes hranice, nikdo vás nezastavuje na hranicích. Tohle je Schengen mimo jiné.
Ale když jsme zrušili vnitřní hranice, tak to neznamená, že jsme zrušili i vnější hranice. A řada evropských představitelů i představitelů Evropské komise se ještě na jaře 2015 tvářila, jako že vlastně žádné vnější hranice taky nejsou. A V4 tehdy přišla s tím, že je potřeba ochránit vnější hranice, a že je potřeba udělat všechno pro to, aby na vnějších hranicích byla dodržována pravidla. Tehdy se na nás tvářili divně, a říkali si: Co to ta V4 navrhuje? A dneska už s tím souhlasí v zásadě všichni. To znamená udržet Schengen. Nepřipustit žádné minischengeny, žádný rozpad Schengenu, nechceme nikoho vylučovat ze Schengenu.
Víme, že Řecko neplní své povinnosti. Já vítám to, že Evropská komise vyzvala Řecko, Řecké má tři měsíce na to, aby doložilo, že ty povinnosti bude plnit. My bychom Řecku v tomhle měli pomoci, ale nezmenšovat Schengen, nerozbíjet Schengen, ale posílit ochranu vnější hranice.
Oni totiž ti, kteří Schengen projektovali, tak nepočítali s tím, že může přijít takto masívní, koncentrovaná přistěhovalecká vlna v jednom čase. Schengen na to nebyl připraven, Dublinské dohody na to nejsou připravené. To znamená, my potřebujeme, abychom teď zlepšili ochranu vnější Schengenské hranice. A současně musíme také hledat řešení pro země, které jsou na okraji, jsou na té vnější hranici, a vlastně podle stávajících pravidel by všichni uprchlíci měli žádat o azyl právě v těchto zemích. A těmto zemím samozřejmě Evropa musí pomoci.
