Interpelace Michala Kučery je ZDE.
Naše vláda připravila v uplynulých měsících aktualizaci Státní energetické koncepce. To je důležitý dokument státu, který definuje hlavní směry energetické politiky země. Aktualizace Státní energetické koncepce byla schválena po deseti letech a umožňuje vládě, aby provedla některá další koncepční rozhodnutí. Na toto rozhodnutí ASEKu navázalo potom rozhodnutí vlády o dalším rozvoji jaderné energetiky. Po schválení dokumentu, který se týká dalšího rozvoje jaderné energetiky, kde vláda podpořila záměr dalšího rozvoje jaderné elektrárny v Dukovanech a v Temelíně, bude vláda na podzim letošního roku projednávat třetí důležitý dokument, kterým je řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách.
V materiálu budou popsány a posouzeny základní čtyři varianty možných úprav územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí. Jsou to varianty, které ministerstvo průmyslu předneslo v únoru 2015 na jednání Rady hospodářské a sociální dohody. Z tohoto jednání Rady hospodářské a sociální dohody vyplynul úkol zpracovat analýzu sociálních a ekonomických dopadů a bezpečnosti dodávek uhlí pro teplárenství u jednotlivých variant řešení územně ekologických limitů s termínem do konce června 2015.
Proto dne 30. června 2015 na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu seznámil veřejnost se závěry jednotlivých studií i s návrhem doporučení Ministerstva průmyslu a obchodu, které bude součástí výše zmiňovaného dokumentu. Ministr Mládek uvedl, že na základě závěrů zpracovaných studií doporučí vládě druhou variantu.
Jen stručně zmíním čtyři varianty dalšího postupu. Jsou následující. První varianta je zachování těžby hnědého uhlí v severních Čechách podle současných limitů, druhá varianta je posun hranic těžby hnědého uhlí na lomu Bílina, třetí varianta je posun hranice těžby hnědého uhlí na lomu Bílina a současně částečné prolomení limitů na lomu Československé armády a čtvrtá je posun hranic těžby hnědého uhlí na lomu Bílina a prolomení územně ekologických limitů na lomu Československé armády v rámci 2. etapy tzv. "Velká Armáda".
To jsou čtyři možné varianty postupu, které mohou být zvoleny v Ústeckém kraji. Jak informoval ministr, až bude předkládat materiál na vládu, bude podporovat variantu 2, tj. posun hranic těžby hnědého uhlí na lomu Bílina. Záměrem druhé varianty je využít zásoby uhlí, které je vázáno za limity na dole Bílina, což znamená hospodárně využít zásoby uhlí v této lokalitě. Tady bude k dispozici dalších 100 až 120 milionů tun využitelného uhlí.
Chci jen zmínit, že posun hranic těžby hnědého uhlí na lomu Bílina nepovede k nutnosti zasahovat do stávajícího osídlení. Znamená to, že si to nebude vyžadovat bourání domů nebo stěhování lidí, protože další rozvoj dolu Bílina v tuto chvíli je připraven, je vypořádán a nenaráží na odpor nebo protesty ze strany obcí, jako je tomu v případě lomu Československé armády. Jsem přesvědčen o tom, že pokud dojde k prolomení limitů na dole Bílina, dojde k zajištění zásobování veřejných tepláren a tepla pro domácnosti bez navýšení cen a bez bourání lidských sídel, které by si vynutilo prolomení limitů na dole ČSA. Vláda bude jednat o variantě č. 2, jak zmínil ministr průmyslu a obchodu. Osobně pokládám tuto variantu z hlediska dalšího postupu za optimální.
(...)
Především pokud jde o aktualizovanou energetickou koncepci, myslím, že je důležité připomenout, že tato koncepce není orientována na to, abychom se posouvali směrem k těžbě uhlí v České republice. Tato koncepce je zaměřena na budoucnost české energetiky v příštích několika desítkách let a definuje budoucnost následujícím způsobem.
Největší procento energie by v České republice mělo být vyráběno z jaderných zdrojů. Podíl energie vyrobené z jádra by se měl pohybovat mezi 40 - 50 %. Druhý největší podíl elektřiny by měl být získáván z obnovitelných zdrojů, které by měly tvořit 25 - 35% podíl na energetickém mixu. Znamená to, že se snažíme posunout naši energetiku směrem k nízkouhlíkové energetice, což znamená tak, aby tato energetická koncepce přispěla ke snižování emisí skleníkových plynů. Teprve na třetím a čtvrtém místě by měla být elektrická energie, která bude vyrobena z plynu, eventuálně z uhlí. Znamená to, že počítáme s tím, že podíl elektrické energie vyrobené z uhlí by se měl v horizontu několika desítek let snížit s tím, že naroste podíl energie vyrobené zejména z obnovitelných zdrojů. Tolik k vazbě energetické koncepce na debatu o prolomení limitů. Myslím si, že tady není žádný rozpor s tím, co jsem dnes zmínil, pokud jsem preferoval variantu č. 2.
Kdy vláda přesně rozhodne? Počítám s tím, že ministr Mládek materiál předloží do vlády na konci léta. Předpokládám, že na podzim by vláda o této otázce
